Spolu i po smrti: německé město Troisdorf od ledna dovolí pohřbívat lidi spolu s popelem jejich psů, koček a dalších mazlíčků

Co se stalo

Město Troisdorf v zemském okrese Rýn-Sieg v Severním Porýní-Vestfálsku povolí společné pohřby lidí a jejich domácích zvířat. Nová pravidla začnou platit od ledna. Popel mazlíčka bude možné uložit spolu s majitelem na dvou městských hřbitovech – Parkfriedhof a Waldfriedhof.

Jak informuje rozhlasová a televizní stanice WDR, rozhodnutí města mnohé dojalo. Pro část obyvatel je to možnost nerozloučit se se svými zvířaty ani po smrti.

Příběh Helgy a Maji

Jednou z těch, kdo na nová pravidla čekají, je Helga Berbenová. Její fence Maje je už 14 let a dávno se stala plnohodnotnou členkou rodiny. Helga nechce, aby fenu po smrti pohřbili někde bez lásky. Podle jejích slov by bylo krásné, kdyby jednou s Majou ležely v jednom hrobě.

Jak bude pohřeb probíhat

Postup vyžaduje od majitelů trpělivost. Pokud pes nebo kočka zemře dřív než člověk, nejdřív se zvíře zpopelní. Urnu s popelem si majitel uchová doma. Teprve po smrti samotného majitele se urna uloží spolu s ním do hrobu. Samostatně pohřbít zvíře na hřbitově nadále nelze.

Kterých zvířat se to týká

Nové pravidlo se netýká jen psů. Spolu s majitelem bude možné pohřbít i popel kočky, ptáka, například andulky, nebo králíka. Hlavním omezením je velikost urny. Popel velkých zvířat, například koní, proto podle těchto pravidel pohřbít nepůjde.

Jaká pravidla platí

Velikost urny je přísně omezená: nejvýš 24 centimetrů v průměru a 30 centimetrů na výšku. Na hřbitově navíc nebude možné zřídit pro zvíře samostatný hrob a jméno mazlíčka nebude smět být uvedeno na náhrobku majitele. Povolený je jen malý pamětní kámen.

Proč tato omezení

Hřbitovy v Německu se řídí přísnými pravidly a mnoho lidí stále považuje hřbitov za místo jen pro lidi. Omezení pomáhají zohlednit city těch, kdo jsou proti společným pohřbům. Urna se zvířetem není vidět, hrob zůstává hrobem člověka, ale majitel ví, že jeho mazlíček je u něj.

Co řekl starosta

Starosta Troisdorfu Alexander Biber nová pravidla podpořil. Město chce vyjít vstříc přáním obyvatel, pro které jsou domácí zvířata součástí rodiny. Rozhodnutí padlo po projednání v městské radě. Troisdorf se stal jedním z mála měst v regionu, kde je něco takového možné.

Co si myslí odpůrci

Ne všichni v Německu taková rozhodnutí vítají. Část věřících a představitelů církví se domnívá, že hřbitov má zůstat místem jen pro lidi. Jiní se obávají, že společné pohřby změní obvyklou podobu hřbitovů. Proto města taková pravidla zavádějí opatrně a s omezeními, jako v Troisdorfu.

Proč jen popel, a ne tělo

Podle hygienických pravidel se tělo zvířete nesmí pohřbít do hrobu člověka. Zpopelnění tento problém řeší: popel je bezpečný a zabírá málo místa. Proto se u všech známých modelů společných pohřbů v Německu jedná o urny s popelem zvířat, a ne o celá těla.

Spojení lidí a zvířat v dějinách

Společné pohřby lidí a zvířat nejsou novinkou. V Bonnu-Oberkasselu, nedaleko Troisdorfu, našli hrob z doby kamenné starý asi 14 000 let. Vedle dvou lidí ležely ostatky psa. Ve starověku se lidé někdy pohřbívali se psy nebo koňmi.

Pes faraona

Jedním z nejznámějších příběhů je pes jménem Abutiu ze starověkého Egypta. Kolem roku 2300 před naším letopočtem dostal z faraonova rozkazu okázalý pohřeb. To vše svědčí o hlubokém citovém poutu mezi lidmi a zvířaty, které existovalo dávno před naší dobou.

Proč lidé chtějí být se svými zvířaty

Pro mnoho lidí, zvlášť osamělých a starších, je domácí zvíře nejbližším přítelem. Sdílí se svým člověkem radosti i starosti a někdy s ním žije 15–20 let. Přání nerozloučit se ani po smrti je pochopitelné. Psychologové říkají, že taková možnost pomáhá lidem snáz prožít zármutek.

Jak se v Německu zvířata pohřbívají dnes

V Německu existuje několik možností. Zvíře lze pohřbít na vlastním pozemku, pokud neleží v ochranném pásmu vod a dodrží se místní pravidla. Lze využít hřbitov pro zvířata. Mnoho majitelů volí kremaci a urnu si nechává doma nebo rozptýlí popel tam, kde je to dovoleno.

Proč je Německo u hřbitovů tak přísné

V Německu platí jedna z nejpřísnějších úprav pohřbívání v Evropě. V mnoha spolkových zemích se popel člověka musí uložit na hřbitově a urnu nelze mít doma. Pravidla hřbitovů stanovují země a obce. Proto i tak drobná změna, jako urna mazlíčka v hrobě majitele, vyžaduje samostatné rozhodnutí města.

Hřbitovy pro zvířata

V Německu fungují desítky hřbitovů pro domácí zvířata. Lze si tam vybrat samostatný hrob, postavit náhrobek se jménem mazlíčka a chodit ho navštěvovat. Taková služba stojí peníze: pronájem místa, kámen, údržba. Pro mnoho majitelů je to důležitý způsob, jak uchovat památku na své zvíře. Hřbitovy a krematoria pro zvířata existují i v Česku.

Kde jsou společné pohřby ještě povolené

Společné pohřby lidí a zvířat jsou už možné i v některých dalších městech Německa, například na jednotlivých soukromých nebo zvláštních hřbitovech. Pravidla určují země a obce, proto se v různých regionech velmi liší. Rozhodnutí Troisdorfu může povzbudit další města.

Jak to řeší jinde

V různých zemích Evropy se přístup liší. Někde existují hřbitovy, kde jsou lidé a zvířata pohřbeni vedle sebe. V Nizozemsku a Velké Británii jsou místa pro společné pohřby. Někde o tom rozhodují jednotlivé hřbitovy, jinde jsou takové pohřby zákonem zakázané.

Pokud mazlíček zemřel doma

Pokud domácí zvíře zemřelo doma, zavolejte veterináři. Poradí, co dělat dál, a může zařídit kremaci. Tělo zvířete se nesmí vyhodit do odpadu. Pokud ho chcete pohřbít na zahradě, zjistěte si místní pravidla: obvykle existují požadavky na hloubku hrobu a vzdálenost od vodních zdrojů.

Jak vybrat kremaci

Existuje hromadná a individuální kremace. Při hromadné kremaci majitel popel svého zvířete nedostane. Při individuální dostane urnu s popelem svého mazlíčka. Pokud chcete, aby byl popel jednou pohřben s vámi, zvolte individuální kremaci a urnu vhodné velikosti.

Co může být na hrobě

V Troisdorfu nesmí být jméno zvířete na náhrobku majitele, malý pamětní kámen je ale povolený. Mnoho majitelů chce, aby byla památka na mazlíčka vidět. Malá soška nebo kámen s otiskem tlapky mohou ukázat, že v hrobě neleží jen člověk, ale i jeho věrný přítel.

Jak se připravit předem

Pokud chcete, aby byl popel vašeho mazlíčka pohřben s vámi, zapište toto přání do závěti nebo pokynů k pohřbu. Řekněte o něm blízkým. Uchovávejte urnu na dostupném místě a zjistěte si pravidla hřbitova, na kterém chcete být pohřbeni.

Jak se vyrovnat se ztrátou mazlíčka

1. Dovolte si truchlit – ztráta zvířete je skutečná ztráta.
2. Mluvte s blízkými nebo s lidmi, kteří také přišli o zvíře.
3. Vytvořte vzpomínku: fotoalbum, otisk tlapky, vzpomínkový koutek.
4. Vyhledejte podporu psychologa, pokud zármutek neodchází.
5. Nespěchejte s novým mazlíčkem, dokud nebudete připraveni.

Jak mluvit s dětmi

Pro mnoho dětí je smrt domácího zvířete prvním setkáním se ztrátou. Mluvte upřímně a jednoduše, nepoužívejte výrazy jako „usnul navždy“, které mohou vyděsit. Dovolte dítěti se se zvířetem rozloučit a zúčastnit se pohřbu nebo vzpomínkového obřadu.

Proč je téma stále důležitější

V Německu chovají domácí zvířata miliony rodin a vztah k nim se mění. Mazlíčci jsou stále častěji vnímáni jako členové rodiny, a ne jen jako zvířata. Proto roste zájem o kremaci, hřbitovy pro zvířata a vzpomínkové rituály. Rozhodnutí Troisdorfu tuto změnu odráží.

Co to znamená pro Evropu

Příklad Troisdorfu ukazuje, že města v Německu i jinde v Evropě začínají brát v úvahu přání lidí nerozloučit se se svými zvířaty ani po smrti. Majitelé, pro které je to důležité, by si měli předem zjistit pravidla hřbitovů ve svém městě, zvolit individuální kremaci a své přání zapsat.

Kdy jít k veterináři

Obraťte se na veterináře, pokud je váš mazlíček starý nebo vážně nemocný: pomůže mu ulevit a poradí, kdy je čas myslet na šetrné rozloučení. Po smrti zvířete veterinář vysvětlí, jak zařídit kremaci a jaká pravidla pohřbívání platí ve vašem regionu.