Téměř 200 divočáků zastřeleno u zóny afrického moru prasat na jihovýchodě Finska: lovci zvýšili tlak a za vzorek se platí 500 eur, virus se ale zatím nepodařilo zastavit

Co se stalo

Finský deník Ilta-Sanomat 3. listopadu 2026 s odvoláním na Finské středisko pro zvěř uvedl, že lovci zintenzivnili lov divočáků kolem nakažené zóny afrického moru prasat na jihovýchodě země. Od srpna do října bylo mimo zónu zastřeleno téměř 200 divočáků.

Cílem tohoto lovu je nedovolit moru odejít z jihovýchodního Finska do jiných částí země. Koncem října finský úřad pro potraviny Ruokavirasto oznámil, že šíření viru se zatím nepodařilo dostat pod kontrolu.

Proč je 200 velké číslo

Podle Lauriho Peippa, odpovědného za zvěř v jihovýchodním Finsku, je výsledek významný, protože se kvůli omezením loví na menším území než loni. Spolu s téměř stovkou divočáků zastřelených uvnitř zóny pod vedením Ruokavirasto je to od začátku srpna téměř 300 zvířat. Za stejné období loňského roku bylo uloveno asi 200.

Kdo loví

Peippo říká, že divočáky loví především ti, kdo už na ně byli zkušenými lovci. Pro ostatní není lov divočáků tak snadný: jsou potřeba psi, vhodná zbraň a dovednosti a pracuje se podle zvláštních pravidel. V nakažené zóně vede lov Ruokavirasto a úlovek si nelze jen tak odnést domů, protože je nutná kontrola.

Kolik je v zemi divočáků

Podle odhadu Institutu přírodních zdrojů Luke bylo v lednu 2026 ve Finsku necelých 2 400 divočáků. Od začátku roku bylo v zemi uloveno asi tisíc. V porovnání s Polskem nebo Německem je to velmi málo, Finsko však chce tuto úroveň udržet a na jihovýchodě ji dál snížit, aby se virus hůř přenášel ze zvířete na zvíře.

Kolik vzorků se vyšetřilo

Letos Ruokavirasto vyšetřil vzorky z 1 134 divočáků a u 83 z nich našel nemoc. Počet vyšetření v září a říjnu rostl. Za jeden vzorek zaslaný k rozboru platí úřady lovci nebo mysliveckému sdružení 500 eur; částka se zvýšila v září. Pomáhá to pochopit, kudy skutečně vede hranice šíření viru.

Co je africký mor prasat

Je to hemoragická virová nemoc prasat, divočáků a miniprasat s úmrtností až 100 %. Pro lidi a další zvířata nebezpečná není, mohou ale virus přenášet. Vakcína neexistuje a virus se dobře uchovává v mase, masných výrobcích, krvi, kadáverech a na předmětech. V boji s morem je proto nejdůležitější oddělení zvířat a lidí od nakažených zón.

Jak se mor dostal do Finska

Ruokavirasto potvrdil první případ afrického moru prasat v zemi koncem července 2026. Nakažená zóna vede podél jihovýchodu a uvnitř ní je ještě přísnější jádrová zóna. Na tomto území mohou platit omezení lovu, procházek se psy a prací v lese. Pravidla se mohou měnit, proto je dobré ověřovat aktuální mapu na webu Ruokavirasto.

Co hrozí chovatelům prasat

Ve Finsku není mnoho chovatelů prasat, odvětví ale silně závisí na zdravotním statusu. Pokud se virus dostane na farmu, bude nutné utratit celé stádo a zavést zóny s omezeními a vývoz bude ohrožen. Hlavním úkolem chovatelů je proto zabránit kontaktu prasat se vším, co mohlo být nakažené: krmivem, slámou, dopravou, loveckým vybavením.

Co mají dělat chovatelé prasat

1. Zpevněte oplocení: divočáci se prasat nesmějí dotknout.
2. Nekrmte prasata kuchyňskými zbytky a masem.
3. Měňte oděv a obuv před vstupem do vepříně.
4. Nechoďte na farmu hned po lovu nebo procházce v lese.
5. Hlaste úhyny, horečku nebo podlitiny veterináři okamžitě.

Co mají dělat lovci

Lovcům se doporučuje mýt a dezinfikovat vybavení, obuv, dopravní prostředky a obojky psů a úlovek zpracovávat jen tam, kde je to dovoleno. Posílejte vzorky, pomáhá to všem. Pokud lovíte a chováte prasata, oddělte oděv a dopravu a nejméně několik dní po lovu nechoďte do vepříně. V nakažené zóně dodržujte zvláštní pokyny.

Co mají dělat majitelé psů

Psi africkým morem neonemocní, virus ale mohou přinést na srsti, tlapkách a obojcích. V nakažené zóně dodržujte pravidla o vodítku a trasách. Nedovolte psovi hrabat se u mrtvých divočáků, žrát mršiny a kosti. Pokud byl pes v kontaktu s kadáverem, umyjte ho a nepouštějte ho k prasatům. Lovečtí psi potřebují samostatné čisté obojky a přepravky.

Když najdete mrtvého divočáka

• Nedotýkejte se kadáveru a nepřemisťujte ho.
• Vyfoťte ho a označte souřadnice.
• Nahlaste to úřadu Ruokavirasto nebo místnímu veterináři.
• Odveďte psa a umyjte si obuv, než půjdete k domácím zvířatům.

Takové hlášení pomáhá dřív zaznamenat šíření viru do nových oblastí.

Procházky a sběr hub a lesních plodů

Na podzim je v lesích hodně houbařů a lovců a je to další způsob, jak přenášet virus na obuvi. Na území zón je dobré dodržovat platné zákazy. Mimo nakaženou zónu si prostě umyjte obuv a náčiní a nenechávejte v lese a na tábořištích zbytky jídla, zvlášť masitého. Chléb s klobásou odhozený u silnice už v jiných zemích vedl k nákaze divočáků.

Jak se mor šíří mezi divočáky

Zvířata se nakazí při kontaktu mezi sebou a s kadávery uhynulých jedinců. V kadáverech se virus v chladném období může udržet týdny až měsíce. Hledání a odstraňování kadáverů je proto stejně důležité jako lov. Na podzim a v zimě tvoří divočáci skupiny a pohybují se za potravou, a v zimě tak může riziko šíření růst.

Proč ploty a zóny

Finsko využívá zkušenosti jiných zemí: ploty, jádrové zóny, kontrolovaný lov a hledání kadáverů. V Belgii a Švédsku tento soubor opatření pomohl zbavit se viru u divočáků, i když v Belgii to trvalo roky. V Polsku, Německu a pobaltských zemích boj pokračuje. Šance na úspěch jsou vyšší tam, kde je reakce rychlá a divočáků je poměrně málo.

Co domácí miniprasata

Majitelé miniprasat ve Finsku musejí dodržovat stejná pravidla: registrovat zvíře, nekrmit masitými zbytky, zabránit kontaktu s divočáky a hlásit nemoc. Pokud je miniprase venku, potřebuje pevný dvojitý plot, aby se ho divočák nemohl dotknout ani přes pletivo. Při vysoké teplotě a malátnosti volejte veterináře ihned.

Lze jíst maso divočáka?

Pro člověka virus nebezpečný není, maso nakažených zvířat se ale nesmí prodávat ani vyvážet. V nakažené zóně je nakládání s úlovkem upraveno pravidly a bez povolení se nesmí předávat. Mimo zónu se lovcům doporučuje posílat vzorky, důkladně maso tepelně upravit a syrové zbytky nedávat prasatům a dalším zvířatům.

Co čekat tuto zimu

Odborníci očekávají, že zima bude zkouškou: zvířata se budou držet u krmných míst a sněhová pokrývka ztíží hledání kadáverů. Ruokavirasto a středisko pro zvěř budou dál sledovat situaci a měnit hranice zón podle nových výsledků. Čím víc lidí nahlásí nálezy a pošle vzorky, tím rychleji bude možné šíření viru zastavit.

Jak se mor promítá do života obyvatel

V oblastech s omezeními se lidé častěji setkávají s varováními, uzavřenými trasami a žádostmi o mytí obuvi. Pro lovce a lesníky je to práce navíc a pro chovatele stálá obava. Úřady žádají, aby se omezení nebrala jako formalita: jeden špatný krok může přenést virus na desítky kilometrů. Před cestou na chatu nebo na lov je lepší ověřit mapu zón.

Co to znamená pro Evropu

Výskyt moru na severu ukazuje, že se virus nezastavil v pobaltských šířkách. Zkušenost Finska bude užitečná pro Švédsko, kde se nemoc už podařilo vymýtit, i pro další země s malou populací divočáků. Pro celou Evropu zůstává hlavní poučení stejné: chléb s klobásou, obuv a kadáver v lese mohou být stejně nebezpečné jako živé zvíře.

Kdy jít k veterináři

Okamžitě informujte veterináře, pokud má prase nebo miniprase vysokou teplotu, je malátné, odmítá krmivo, má podlitiny na kůži, zvrací nebo má průjem, i při náhlém úhynu. Psa ukažte veterináři, pokud sežral mršinu nebo kosti a začal zvracet nebo má průjem: mor pro něj nebezpečný není, mršina ale může obsahovat jiné původce nemocí.