Obsah článku
- Co navrhuje Jordbruksverket
- Co takové senzory umějí
- Proč je to podle úřadu potřeba
- Co úřad sám přiznává o bolesti
- Druhý návrh: otvor navíc pro elektronickou známku
- Proč je to sporné
- Jak poznat, že zvíře cítí bolest
- Jak se obvykle nasazují ušní známky
- Jak je to v jiných zemích
- Co to znamená pro chovatele
- Co to znamená pro majitele domácích mazlíčků
- Jak se ve Švédsku taková rozhodnutí přijímají
- Co bude dál
- Kdy volat veterináře
Co navrhuje Jordbruksverket
Švédský zemědělský úřad Jordbruksverket předložil k diskusi změnu svých předpisů o ochraně zvířat. Podstata: digitální senzory, které se upevňují do samostatného otvoru v uchu zvířete, by se mohly zavádět bez znecitlivění nebo narkózy. Zákrok by mohli provádět chovatelé i veterináři.
Jde o krávy, ovce a prasata. Senzor se zavádí do dalšího otvoru v uchu, odděleně od povinných ušních známek, podle kterých se zvíře identifikuje. Ve švédských předpisech dnes chybí výjimka, která by takový otvor pro senzor povolovala, a návrh ji má vytvořit.
O návrhu 27. října informoval odborný časopis VeterinärMagazinet. Dokumenty byly rozeslány k připomínkám odborným organizacím, které mohou své připomínky poslat do 13. listopadu 2026. Zatím jde jen o návrh, ne o přijaté rozhodnutí.
Jordbruksverket, VeterinärMagazinet; 27. října 2026
Co takové senzory umějí
Ušní senzor je malý elektronický přístroj, který nepřetržitě zaznamenává, jak se zvíře chová. Podle těchto údajů chovatel a veterinář vidí:
- přežvykování — u krav je jeho pokles často prvním příznakem nemoci, například ketózy nebo zánětu;
- krmení — kolik a jak často zvíře žere a zda se mění jeho chování u žlabu;
- aktivitu — kolik se zvíře pohybuje, leží a stojí;
- říji — dobu, kdy je čas krávu inseminovat;
- polohu — kde se zvíře nachází ve stáji nebo na pastvině;
- individuální krmení — kolik krmiva dát konkrétnímu zvířeti;
- hmotnost a zralost k porážce u prasat — bez ručního vážení.
Nejvíce se takové systémy používají v chovu dojnic. Úřad uvádí, že se stále častěji zavádějí i v chovu masného skotu a prasat a v chovu ovcí se očekává nárůst.
Proč je to podle úřadu potřeba
Jordbruksverket uvádí několik argumentů pro změnu.
Prvním je zdraví zvířat. Nepřetržité sledování umožní zachytit odchylky dřív než při běžné prohlídce: pokles přežvykování nebo aktivity je vidět den či dva předtím, než zvíře zjevně onemocní. Čím dřív začne léčba, tím méně zvíře trpí a tím lepší je výsledek.
Druhým je méně stresu z manipulace. Prasata se například před porážkou nebudou muset vážit a třídit ručně: senzor sám ukáže, které je připravené. Každé takové přehánění znamená stres pro zvíře a riziko zranění pro zvíře i pro lidi.
Třetím jsou náklady. Pokud by se vyžadovalo znecitlivění, farmy by musely pokaždé volat veterináře, protože léky proti bolesti předepisuje on. Senzory by tím výrazně zdražily.
Celkové hodnocení úřadu: přínos senzorů ospravedlňuje jejich zavádění bez znecitlivění.
Co úřad sám přiznává o bolesti
Jordbruksverket přitom v hodnocení dopadů připojeném k návrhu výslovně píše, že propíchnutí ucha bez znecitlivění nebo narkózy je spojeno s bolestí. Několik otvorů v jednom uchu navíc může zvyšovat riziko poranění ucha a poranění mohou zvířatům způsobovat utrpení.
Proto návrh obsahuje podmínku: tvar senzoru a umístění otvoru nesmějí zvířeti způsobovat nepohodlí, zranění ani negativní změny chování. Jak se to bude kontrolovat, ukáže připomínkové řízení.
Druhý návrh: otvor navíc pro elektronickou známku
Tentýž návrh obsahuje ještě jednu dočasnou výjimku. Krávám a ovcím, které už mají běžné ušní známky, se povolí další otvor — pro elektronickou známku. Důvod je praktický: několik švédských jatek vyžaduje elektronické označení u zvířat narozených od 1. ledna 2026 a farmy potřebují čas na přechod na nové známky.
Výjimka má být dočasná — do 31. prosince 2028. Úřad i zde poznamenává, že i tento zákrok je bolestivý a může zvyšovat riziko zranění.
Proč je to sporné
Švédsko je známé přísnými pravidly ochrany zvířat. Švédský zákon vyžaduje, aby se bolestivé zákroky u zvířat prováděly se znecitlivěním, pokud neexistuje výslovně stanovená výjimka. Každá nová výjimka proto u veterinářů a ochránců zvířat vyvolává otázky: kde je hranice mezi přínosem pro zdraví a bolestí, kterou zvíře snáší kvůli pohodlí farmy?
Úřad zvažuje dvě věci. Na jedné straně krátkou bolest při propíchnutí a riziko poranění ucha. Na druhé straně to, že senzory pomáhají dřív odhalit nemoci a méně často rušit zvířata při prohlídkách a vážení. Samostatnou otázkou jsou peníze: argument nákladů na znecitlivění se týká ekonomiky farmy, ne pohody zvířete. Právě k diskusi o takových otázkách se návrh rozesílá: veterinární organizace, zemědělské svazy a ochránci zvířat mohou poslat své připomínky do 13. listopadu.
Jak poznat, že zvíře cítí bolest
Krávy, ovce a prasata bolest špatně dávají najevo — v přírodě se slabé zvíře snáze stane kořistí. Proto je pro chovatele a veterináře důležité znát tiché příznaky. Po zákroku na uchu by vás měly varovat:
- časté třesení hlavou a snaha otírat ucho o stěny a ohrady;
- svěšené nebo přitisknuté ucho, nesouměrné uši;
- odmítání doteku hlavy, prudké pohyby při dotyku;
- méně žraní a přežvykování než obvykle — to mimochodem ukáže i samotný senzor;
- otok, teplo a výtok kolem otvoru.
Pokud takové příznaky trvají déle než několik dní, je potřeba prohlídka veterinářem.
Jak se obvykle nasazují ušní známky
Ušní známky jsou v EU povinnou součástí evidence hospodářských zvířat: podle nich lze dohledat, kde se zvíře narodilo, kam bylo převáženo a odkud pochází maso. Nasazují se speciálními kleštěmi, které jedním pohybem propíchnou ucho a upevní známku. Obvykle se to dělá v prvních dnech nebo týdnech života. Elektronické známky fungují stejně, ale uvnitř mají čip, který se čte čtečkou na farmě nebo na jatkách. Je to rychlejší a přesnější než ruční přepisování čísel, a proto jatky přecházejí na elektronické označování.
Jak je to v jiných zemích
Samostatná celoevropská pravidla pro zdravotní senzory v uších neexistují a země o tom rozhodují samy v rámci svých zákonů na ochranu zvířat. Zdravotní senzory jsou nová technologie a pravidla pro ni se v mnoha zemích teprve utvářejí. Švédské rozhodnutí, ať bude jakékoli, se proto může stát příkladem pro sousedy.
Co to znamená pro chovatele
Pokud bude návrh přijat, budou si švédští chovatelé moci senzory svým kravám, ovcím a prasatům zavádět sami, bez volání veterináře. To usnadní zavádění monitorovacích systémů, zvlášť v menších chovech. Na chovatele ale přejde i odpovědnost za správný průběh zákroku: umístění otvoru, čistota nástroje, sledování ucha po propíchnutí.
Veterináři obvykle radí pracovat čistým nástrojem, v klidném prostředí, se spolehlivou fixací zvířete a v prvních dnech sledovat, zda se neobjeví otok, zarudnutí nebo hnis.
Co to znamená pro majitele domácích mazlíčků
Pro psy a kočky tento návrh nic nemění: v EU se označují mikročipem, který se zavádí jehlou pod kůži, obvykle bez samostatného znecitlivění. V Česku je čipování psů povinné od roku 2020. Podle nového evropského nařízení o pohodě a sledovatelnosti psů a koček budou čipování a registrace po přechodném období povinné ve všech zemích EU. Spor o senzory ale dobře ukazuje, jak se ve Švédsku a v EU váží přínos technologií proti bolesti, kterou zvířatům způsobují.
Jak se ve Švédsku taková rozhodnutí přijímají
Ve Švédsku prochází téměř každá změna pravidel nejprve takzvaným remiss — rozesláním návrhu k připomínkám. Úřad pošle dokumenty organizacím, kterých se změna týká: veterinárním svazům, zemědělským sdružením, ochráncům zvířat, univerzitám a dalším úřadům. Připomínku může poslat i kdokoli jiný. Úřad musí připomínky posoudit a vysvětlit, proč je zohlednil, nebo ne.
Návrh o senzorech proto ještě není konečným rozhodnutím. Stává se, že se pravidla po připomínkách výrazně změní: přidají se podmínky, zúží se výjimky nebo se rozhodnutí odloží. Číslo tohoto návrhu je 5.3.16-19628/2026 a podle něj lze dokumenty najít na webu úřadu.
Co bude dál
Po 13. listopadu Jordbruksverket posoudí připomínky a rozhodne, zda změny přijme v současné podobě, upraví je, nebo od nich upustí. Pokud budou pravidla přijata, vstoupí v platnost po zveřejnění. Do té doby platí současné požadavky: samostatný otvor v uchu pro senzor se bez znecitlivění dělat nesmí. Chovatelé, kteří už takové systémy plánují pořídit, by měli rozhodnutí počkat, nebo s veterinářem probrat, jak senzory zavést podle současných pravidel.
Kdy volat veterináře
Pokud je ucho zvířete po nasazení známky nebo senzoru oteklé, zarudlé, horké, objeví se výtok nebo zvíře třese hlavou a nenechá si ucho sáhnout, zavolejte veterináře. Záněty a poranění ucha je u krav, ovcí a prasat třeba léčit včas, jinak mohou vést k vážným komplikacím.
Zdroje
- VeterinärMagazinet (podle podkladů Jordbruksverket), 27. října 2026
- Jordbruksverket, návrh změny předpisů (připomínkové řízení), 27. října 2026









