Srnci jedí růže, lišky okusují svíčky: rakouští ochránci přírody popsali, jak divoká zvířata osidlují hřbitovy, a žádají o fotky

Co ochránci přírody popsali

Vědecká redakce rakouského veřejnoprávního média ORF 31. října 2026 informovala o pozorováních Rakouského svazu ochrany přírody (Naturschutzbund). Podle dat občanské vědy, tedy fotografií a hlášení od obyvatel, se divoká zvířata stále lépe přizpůsobují životu na hřbitovech. Hřbitovy se stávají zvlášť důležitým útočištěm ve velkých městech a na předměstích.

Zpráva vyšla den před svátkem Všech svatých, 1. listopadu, kdy lidé v Rakousku, stejně jako v mnoha evropských zemích, hromadně navštěvují hroby, zapalují svíčky a zdobí náhrobky.

Proč se hřbitovy staly útočištěm

Hřbitovy často zůstávají jedinými tichými místy ve městech a obcích. Rostou tam staré stromy a střídají se otevřené plochy, houštiny a květiny.

Na hřbitovech vzniká mozaika otevřených, zalesněných a kvetoucích ploch.

Lucas Ende, koordinátor ochrany druhů Rakouského svazu ochrany přírody

Podle Endeho to na malé ploše umožňuje velkou pestrost stanovišť: srnci, jezevci, lišky, křečci polní a netopýři nacházejí na hřbitovech podmínky, které se ve městech staly vzácnými.

Srnci a růže

Srnci žijící na hřbitovech si podle Endeho oblíbili poupata růží: zvířata hledají co nejvýživnější potravu a růže se pro ně zřejmě staly pochoutkou. Těm, kdo chtějí ochránit květiny na hrobě, Ende radí vysadit vedle nich kuchyňské bylinky, například šalvěj, která srncům nechutná.

Proč se srnci na hřbitově nebojí lidí

Na hřbitovech se neloví, psi bývají na vodítku a návštěvníci se chovají tiše. Zvířata se rychle naučí, že jim tu nic nehrozí, a přestanou před lidmi utíkat. Srnci se proto mohou ve dne klidně pást mezi hroby a lišky vycházet za soumraku. To neznamená, že je lze krmit nebo se jich dotýkat: přikrmovaná zvířata ztrácejí opatrnost a častěji končí pod auty na okolních ulicích.

Lišky a svíčky

Lišky podle dostupných zpráv stále častěji okusují hřbitovní svíčky. Oleje a tuky ve svíčkách jim slouží jako zdroj energie pro tvorbu zimního tuku, vysvětluje Ende. Pro lišku je to neobvyklá, ale pochopitelná strategie: před zimou se šelmy snaží sníst co nejvíc kalorií.

Ptáci a stuhy

Ptáci si zase oblíbili stuhy a další měkké ozdoby z věnců a stále častěji si je odnášejí do hnízd. Ende vyzývá, aby se při zdobení hrobů pokud možno nepoužíval plast. Plastové stuhy a nitě jsou pro ptáky nebezpečné: mláďata se do nich mohou zamotat a plast se nerozkládá a zůstává v přírodě léta.

Netopýři v hrobkách

Netopýrům na hřbitovech pomáhají nejen staré stromy, ale i staré rodinné hrobky a malá mauzolea. Důležité jsou hlavně jako zimoviště.

Pro netopýry je důležité mít v zimě nezamrzající úkryty s vysokou vlhkostí vzduchu, kde je nikdo nevyruší.

Lucas Ende, Rakouský svaz ochrany přírody

Při opravách starých hrobek je proto dobré myslet na zimující zvířata a neucpávat všechny škvíry a otvory.

Lišky a jezevci blízko lidí: co je důležité pro majitele psů

Městské lišky a jezevci se lidem obvykle vyhýbají, ale psi mají důvod držet se od nich dál. Lišky mohou trpět svrabem, který se na psy přenáší při těsném kontaktu nebo přes místa, kde liška ležela. V Rakousku a dalších zemích střední Evropy přenášejí lišky také tasemnici liščí (měchožila bublinatého), nebezpečnou pro člověka. Pes se může nakazit, když chytí a sní myš nebo hraboše. Nedovolte proto psovi hrabat v norách ani žrát mršiny a hlodavce a pravidelné odčervování proberte s veterinářem.

Ježci se chystají k zimnímu spánku

Na začátku listopadu můžete na hřbitovech, v parcích a na zahradách potkat ježky, kteří hledají místo k přezimování. Ježci si dělají hnízda v hromadách listí, pod keři a v živých plotech, proto na podzim nehrabejte všechno listí a nepalte hromady větví, aniž byste je zkontrolovali. Pokud vidíte ježka ve dne, zvlášť malého a hubeného, může být zesláblý. V takovém případě se obraťte na místní záchrannou stanici pro volně žijící živočichy.

Křečci a hmyz

Tichá místa na hřbitovech nacházejí i křečci polní, kterým v Evropě hrozí vyhynutí. Pro mnoho divokých včel a čmeláků jsou důležitá místa s holou půdou mezi trávou: hmyz v nich staví podzemní hnízda. A hmyz zase živí ptáky, netopýry a další obratlovce.

Jak udělat hrob přátelský ke zvířatům

Svaz ochrany přírody radí zdobit hroby co nejblíže přírodě a volit místní rostliny:

• na suchých místech vřes, levanduli, rozmarýn a tymián, jejichž květy živí hmyz;
• na vlhkých místech barvínek a vrbinu penízkovou, o které se snadno pečuje;
• bez pesticidů, které zabíjejí víc organismů, než je třeba;
• bez rašelinné zeminy, jejíž těžba ničí mokřady;
• bez plastu, protože stuhy, umělé květiny a obaly si ptáci odnášejí do hnízd.

Věda s pomocí obyvatel

Biodiverzitu hřbitovů zkoumá hned několik vědeckých projektů. Svaz ochrany přírody a vídeňská univerzita BOKU žádají o fotografie zvířat spatřených na hřbitovech. Podle Endeho tato data pomáhají pochopit, kdo tam žije a co je třeba chránit. Navrhuje vyhlásit druhově nejbohatší hřbitovy chráněnými územími.

Jak pomoci vědcům svým snímkem

Aby fotografie výzkumníkům posloužila, musí na ní být zvíře dobře vidět a důležité je připojit datum, místo a případně čas. Foťte z dálky, ke zvířeti se nepřibližujte a nelákejte ho kvůli záběru na jídlo. Pokud nevíte, co je to za zvíře, nevadí: odborníci druh určí podle fotky. Zvlášť cenné jsou snímky vzácných druhů, například křečků, a stop po činnosti zvířat, tedy nor, okusu a trusu.

K čemu městům takové ostrůvky přírody

Města rostou a míst, kde mohou zvířata žít v klidu, ubývá. Hřbitovy, staré parky a zahrady fungují jako ostrovy a mosty mezi nimi: zvířata se po nich pohybují městem a nacházejí potravu a úkryty. Čím víc takových míst město má, tím je městská příroda odolnější a tím víc je v ní ptáků, ježků, netopýrů a opylovačů.

Kočky na hřbitovech

Hřbitovy lákají i domácí kočky, které chodí ven. Pro ptáky hnízdící ve starých stromech a keřích a pro drobné savce jsou kočky vážní predátoři. Pokud vaše kočka chodí ven, zvlášť na jaře v době hnízdění ji mějte doma ráno a večer, kdy jsou ptáci nejaktivnější, a určitě ji nechte kastrovat, aby nepřibývalo toulavých koček.

Psi na hřbitovech

V mnoha městech lze na hřbitov chodit se psem na vodítku, ale pravidla se liší, proto si je předem ověřte. Pro psa je hřbitov ve svátečních dnech plný lákadel: hořící svíčky, květiny, pohoštění nechané na hrobech a stopy divokých zvířat. Mějte psa na krátkém vodítku, nedovolte mu okusovat svíčky a ozdoby a nepouštějte ho k norám a úkrytům divokých zvířat.

Čím jsou svíčky a ozdoby nebezpečné pro domácí zvířata

Vosk a parafín mohou po spolknutí vyvolat u psa zvracení a zažívací potíže a kovové a plastové části lampiček a víček mohou způsobit poranění a neprůchodnost střev. Hořící svíčka hrozí popálením vousků, srsti a tlapek, zvlášť u zvědavých štěňat a koček. Některé rostliny, které se na hroby často sázejí, jsou pro zvířata jedovaté, například tis a řada cibulovin.

Když na hřbitově potkáte divoké zvíře

1. Pozorujte z dálky a nesnažte se ke zvířeti přiblížit ani ho krmit.
2. Vezměte psa na vodítko a odveďte ho.
3. Nesahejte na mláďata: matka bývá někde poblíž.
4. Nerušte netopýry v hrobkách a škvírách, zvlášť v zimě.
5. Zraněné zvíře nahlaste místní záchranné stanici.

Co to znamená pro Evropu

V Rakousku, Německu, Polsku, Česku a mnoha dalších zemích navštěvují na začátku listopadu hřbitovy miliony lidí. Zkušenost rakouských ochránců přírody ukazuje, že hřbitovy nejsou jen místa vzpomínek, ale i důležité ostrůvky přírody ve městech. Malé změny, tedy méně plastu a pesticidů, víc místních rostlin a šetrný přístup ke starým hrobkám, pomáhají udržet tato zvířata v naší blízkosti.

Kdy jít k veterináři

Pokud pes snědl svíčku, lampičku, plastovou ozdobu nebo rostlinu z hrobu a objevilo se zvracení, průjem, malátnost nebo bolest břicha, jděte k veterináři. Na kliniku jeďte hned, pokud pes spolkl kovové víčko, sklo nebo baterii z elektrické svíčky: takové předměty jsou nebezpečné i bez prvních příznaků.