Téměř 7 400 ptačích vajec 151 druhů: v Norsku obžalovali muže z nezákonného nákupu a držení vajec chráněných divokých ptáků

Co se stalo

Dne 9. listopadu 2026 informovala norská veřejnoprávní stanice NRK, že v kraji Rogaland byl muž kolem padesáti let obžalován v případu ptačích vajec. Při domovní prohlídce u něj policie našla sbírku téměř 7 400 vajec. Obžaloba se týká získávání, předávání, prodeje a nabízení vajec divokých ptáků chráněných zákonem.

Rozsah sbírky

Podle obžaloby muž koupil nebo získal nejméně 1 461 vajec chráněných divokých ptáků. Jsou mezi nimi vejce 151 druhů. Navíc se mu klade za vinu držení 339 snůšek, tedy celých souborů vajec z jednoho hnízda, od 98 chráněných druhů ptáků bez povolení. Zbytek sbírky zatím do obžaloby nezahrnuli.

Téměř 7 400 vajec

Celkem policie našla téměř 7 400 vajec od zhruba stovky různých druhů. Obžaloba se zatím týká asi 1 500 z nich. Policie uvedla, že sbírka byla pečlivě uložena a nyní byla opatrně převezena. Policejní právník Øyvind Bore řekl, že jde o lidi, kteří se zajímají o ptáky, chtějí mít sbírku a považují to za zajímavé.

Vážný ekologický případ

Pro policii jde podle Boreho z policejního obvodu Sør-Vest o vážný případ trestné činnosti proti životnímu prostředí a takové případy naštěstí nejsou časté. Obhájce obžalovaného Espen Egeli Breivik řekl NRK, že se zatím k případu nevyjádří. Konečné posouzení provede soud.

Řetězec případů

Podle Boreho jde o jeden z několika případů odhalených na přelomu let 2023 a 2024. Tehdy byla v kraji Trøndelag nalezena velká sbírka vajec a policie získala informace, že podezření existuje i v Rogalandu. To vedlo k prohlídce. NRK dříve informovala, že muž kolem osmdesáti let byl odsouzen k trestu odnětí svobody za nákup a prodej ptačích vajec.

„Ptačí vejce je ptačí život“

Generální tajemník BirdLife Norsko Kjetil Aadne Solbakken říká, že v posledních letech bylo několik velkých případů, jejichž stopy vedly napříč celou zemí. Nezákonný obchod s vejci byl podle něj a pravděpodobně stále je velkým problémem. Každé ptačí vejce je podle něj ptačí život, který nikdy nezačne.

Téměř všechna vejce jsou zakázaná

Solbakken doufá, že tento koníček úplně zmizí, a připomíná, že je nezákonný. Sběr ptačích vajec je podle něj v Norsku dnes téměř úplně zakázán a prakticky každé vejce, které člověk vezme z hnízda, patří chráněnému druhu. Výjimky se týkají jen několika druhů a zvláštních povolení.

Odkud se koníček vzal

Sbírání ptačích vajec neboli oologie bylo populární v 19. a na začátku 20. století. Snůšky se sbíraly pro muzea a soukromé sbírky. Dnes staré muzejní sbírky pomáhají vědcům, například ukazují, jak pesticidy ztenčovaly skořápky vajec dravců. Nové sběry z přírody ale nadělají jen škody.

Proč to ptákům škodí

Když sběratel odnese snůšku, ptáci přijdou o celé hnízdění v dané sezóně. U vzácných druhů s malým počtem párů může jediná ukradená snůška znatelně snížit počet mláďat. Sběratelé se často zaměřují právě na vzácná vejce, a tím zasahují nejzranitelnější druhy. Někteří ptáci po ztrátě snůšky hnízdo opustí.

Dravci v ohrožení

Zvláštní zájem sběratelů budí vejce dravců, sov a vzácných severských druhů. V Norsku už ptačí chřipka zasáhla raroha loveckého a jakákoli další škoda je pro takové ptáky zvlášť nebezpečná. Podobné případy krádeží vajec dravců se pravidelně vyšetřují i ve Velké Británii, kde byli sběratelé odsouzeni k trestům odnětí svobody.

Jak funguje nezákonný trh

Vejce se prodávají a vyměňují přes známé, inzeráty a uzavřené komunity. Kupující možná vejce z hnízda nikdy sám nevezme, ale nákupem udržuje poptávku. Proto norský zákon zakazuje nejen sběr, ale i nákup, prodej, předávání a nabízení vajec chráněných druhů.

Co hrozí podle zákona

V Norsku hrozí za porušení zákona o ochraně přírody pokuty i odnětí svobody, zvláště pokud jde o mnoho chráněných druhů. Soud posoudí rozsah, úmysl a škodu na přírodě. Dřívější rozsudek nad mužem ze stejného řetězce případů ukazuje, že soudy berou takové věci vážně. Také v Česku je sběr vajec volně žijících ptáků zakázán.

Co dělat s nalezeným hnízdem

Pokud najdete hnízdo s vejci:

1. Nesahejte na vejce a neberte je domů.
2. Odejděte dostatečně daleko, aby se ptáci mohli vrátit.
3. Mějte psa na vodítku a nepouštějte k hnízdu kočku.
4. Nezveřejňujte přesné místo hnízda vzácného ptáka na sociálních sítích.
5. Podezření na krádež vajec ohlaste policii na čísle 158.

Když najdete mládě

Na jaře a v létě lidé často nacházejí ptačí mláďata na zemi a myslí si, že jsou opuštěná. Ve skutečnosti mnoho vzletných mláďat opouští hnízdo dřív, než umí dobře létat, a rodiče je dál krmí. Mládě je nejlepší nechat na místě nebo ho posadit do blízkého keře. Pomoc potřebuje jen tehdy, když je zraněné nebo zjevně zesláblé.

Kočky a ptáci

Domácí kočky s volným výběhem jsou pro ptáky vážnou hrozbou, zvlášť v době hnízdění. Chytají mláďata a vybírají nízko položená hnízda. Majitelům koček se doporučuje nechávat je na jaře a začátkem léta doma, dát jim na obojek rolničku a dobře je krmit, i když lovecký instinkt tím nezmizí.

Psi a hnízda

Psi bez vodítka ruší i ptáky hnízdící na zemi, například bahňáky, kachny a tetřevovité. V lesích a na pobřežích mnoha zemí platí na jaře a v létě povinnost mít psa na vodítku. V Norsku toto období obvykle trvá od 1. dubna do 20. srpna.

Zraněný pták

Pokud najdete zraněného divokého ptáka, obraťte se na záchrannou stanici pro handicapované živočichy nebo na veterináře. Nekapejte ptákovi vodu do zobáku a nekrmte ho chlebem. Dejte ho do krabice s otvory a postavte ji na klidné tmavé místo. Mrtvých ptáků se kvůli riziku ptačí chřipky nedotýkejte holýma rukama.

Ptáci a zákon

V Evropě je většina divokých ptáků chráněna směrnicí EU o ptácích a národními zákony. Norsko není členem EU, ale má podobná pravidla. Je zakázáno divoké ptáky chytat, zabíjet a držet, ničit hnízda a sbírat vejce bez zvláštního povolení. Povolení se vydávají hlavně pro vědecký výzkum.

Proč se sbírka zachovává

Není náhoda, že policie se zabavenými vejci zachází opatrně. Poslouží jako důkazy u soudu a po skončení případu mohou být užitečné muzeím a vědcům. Vejce s přesnými údaji o místě a datu sběru nesou informace o ptácích, jejich rozmnožování a životním prostředí.

Role veřejnosti

Mnoho takových případů se podaří odhalit díky všímavým lidem: ornitologům, kteří si všimnou vybraných hnízd, a obyvatelům, kteří vidí podezřelé osoby u hnízd vzácných ptáků. Organizace jako BirdLife pomáhají policii odbornými znalostmi o tom, kterých druhů se věc týká a jak velká je škoda.

Vejce na internetových tržištích

Dnes se se vzácnými přírodninami často obchoduje přes internet: inzeráty, skupiny na sociálních sítích a aukce. Prodejci maskují vejce jako „staré sbírky“ nebo „dekorace“. Pokud vám někdo nabízí ptačí vejce, zvlášť s uvedením vzácného druhu, raději odmítněte a inzerát nahlaste policii nebo ochranářské organizaci.

Ptáci pod tlakem

Mnoho evropských druhů ptáků je už tak pod tlakem: mění se klima, mizí hnízdiště a šíří se nemoci jako ptačí chřipka. Pro tyto druhy je každá ztracená snůška znát. Proto ornitologové považují boj proti krádežím vajec za důležitou součást ochrany vzácných ptáků, ne za maličkost.

Jak se poznají staré sbírky

Majitelé někdy tvrdí, že vejce byla sebrána dávno, před zavedením zákazů. Aby to odborníci ověřili, zkoumají štítky, záznamy, stav skořápek a způsob preparace. Čerstvé sběry a stopy nedávných nákupů, jako v norském případu, prozrazují nezákonnou činnost. Proto je tak důležitá korespondence, inzeráty a svědci.

Co to znamená pro Evropu

Sběratelé ptačích vajec nepůsobí jen v Norsku: podobné případy se vyšetřovaly ve Velké Británii, Německu a dalších zemích a vejce se prodávají přes hranice. Norský případ ukazuje, že nezákonný sběr vajec a obchod s nimi zůstávají hrozbou pro vzácné ptáky. Čím přísnější kontrola a větší povědomí lidí, tím menší šance mají sběratelé.

Kdy jít k veterináři

Obraťte se na veterináře nebo záchrannou stanici, pokud najdete zraněného či zesláblého ptáka, zraněné mládě nebo ptáka chyceného kočkou: i malé rány od kočičích drápů jsou nebezpečné kvůli infekci. Ukažte kočku veterináři, pokud po lovu ptáků zvrací, má průjem, je malátná nebo odmítá jídlo.