Německo: v Dolním Sasku začíná bezplatná kastrace toulavých koček a Německý svaz ochrany zvířat žádá povinnou kastraci všech koček s volným výběhem

Co bylo oznámeno

Německý svaz ochrany zvířat (Deutscher Tierschutzbund) 29. října 2026 oznámil, že v Dolním Sasku opět začíná zemská akce kastrace toulavých koček. Pořádá ji Zemský svaz ochrany zvířat Dolního Saska spolu s veterináři. Od 5. listopadu do zhruba 15. prosince 2026 budou moci organizace na ochranu zvířat a soukromí opatrovníci toulavých koček nechat bezplatně vykastrovat toulavé kočky na zapojených veterinárních klinikách.

Na akci je vyčleněno 145 000 eur: 70 000 od zemské vlády, dalších 60 000 přidávají Německý svaz ochrany zvířat a zemský svaz. Poprvé se do akce zapojuje i místní útulek: organizace Tiernothilfe Nord přispěla 15 000 eury.

Proč je problém tak velký

Německý svaz ochrany zvířat označuje utrpení toulavých koček za jeden z největších nenápadných problémů ochrany zvířat v Německu. Toulavé kočky jsou potomci nekastrovaných domácích koček, které lidé pouštěli ven. Bez člověka bojují o přežití: stůňou, zraňují se, hladovějí a trpí parazity. Koťata většinou hynou v prvních měsících života.

Kočky se množí velmi rychle: kočka může poprvé zabřeznout už ve věku několika měsíců a mít koťata několikrát do roka. Jedna nekastrovaná kočka, která chodí ven, tak může během pár let založit celou kolonii.

Jak akce probíhá

K bezplatné kastraci toulavé kočky musí organizace na ochranu zvířat nebo soukromý opatrovník:

1. objednat se na zapojené veterinární klinice;
2. písemně potvrdit, že kočka nežije v soukromé domácnosti;
3. ohlásit kočku jako nalezené zvíře obci, kde byla nalezena.

Po kastraci je kočka očipována, zaregistrována ve FINDEFIX, registru domácích zvířat Německého svazu ochrany zvířat, a vypuštěna tam, kde byla chycena. Na kontrolovaných krmných místech dobrovolníci kočky dál sledují, krmí a v případě potřeby chytají k léčbě.

Co říkají ochránci zvířat

Kastrace je klíčem v boji proti utrpení toulavých koček.

Dieter Ruhnke, předseda Zemského svazu ochrany zvířat Dolního Saska

Ruhnke kritizuje zemskou vládu: v koaliční smlouvě slíbila zavést v Dolním Sasku nařízení o ochraně koček, tedy povinnou kastraci koček s volným výběhem, ale dosud ho nepřijala.

Prezident Německého svazu ochrany zvířat Thomas Schröder říká, že situace toulavých koček je nesnesitelná a ochránci zvířat v celé zemi pracují na hranici možností. Podle něj by celostátní povinná kastrace koček s volným výběhem výrazně snížila utrpení zvířat a usnadnila práci dobrovolníků a otálení politiků označuje za nezodpovědné.

Jak se zapojit

Pokud žijete v Dolním Sasku a staráte se o toulavé kočky, zjistíte, které kliniky se akce účastní, u Zemského svazu ochrany zvířat Dolního Saska nebo v místním útulku. Objednejte se raději předem: peníze jsou omezené a čím dřív se ozvete, tím větší je šance, že vaše kočky budou vykastrovány do konce akce. Domácí kočky se do programu nepřijímají: je jen pro toulavá zvířata, která byla obci ohlášena jako nalezená.

Proč akce nestačí

Od jara 2018 je to už devátá taková akce v Dolním Sasku a za tu dobu bylo vykastrováno asi 21 000 koček. Počet kastrací ale závisí na tom, kolik peněz je v daném roce k dispozici: zemské financování není trvale zajištěné. Ochránci zvířat proto soudí, že jednorázové akce problém neřeší, a žádají zákon.

Jak to Německo řeší teď

Jednotné spolkové pravidlo o povinné kastraci koček v Německu neexistuje. Spolkový zákon umožňuje zemím a obcím zavádět vlastní nařízení o ochraně koček. Mnohá města a obce už majitelům uložily povinnost kočky s volným výběhem kastrovat, čipovat a registrovat. Například ve Stuttgartu začne takové pravidlo platit v březnu 2027. Na mnoha místech ale chybí a podle ochránců zvířat taková „záplatovaná“ úprava nefunguje: kočky hranice obcí neznají.

Jak funguje postup „odchytit, vykastrovat, vypustit“

Akce v Dolním Sasku se řídí principem, který veterináři a ochránci zvířat používají v mnoha zemích. Toulavé kočky se opatrně chytají do speciálních pastí, vezou se k veterináři, kastrují se v narkóze, prohlédnou, podle potřeby ošetří proti parazitům a vyléčí a pak se vypustí na stejném místě. Kolonie přestane růst a časem se zmenšuje. Kočky, které zůstávají na místě, brání novým nekastrovaným zvířatům obsadit území.

Důležitou součástí postupu jsou stálá krmná místa. Dobrovolníci tam kočky vidí každý den, všimnou si nových, nemocných a zraněných a mohou rychle pomoci.

Proč krmení bez kastrace není dobrá pomoc

Mnozí lidé z lítosti toulavé kočky přikrmují. Je to dobře míněné, ale u nekastrovaných koček dobrá výživa urychluje množení: víc koček přežije a má koťata. Po roce či dvou tak na stejném místě žije už velká kolonie hladových a nemocných zvířat. Ochránci zvířat proto žádají, abyste kočky nekrmili nahodile, ale ohlásili je dobrovolníkům nebo útulku.

K čemu je čip a registrace

Každá kočka je po kastraci očipována a zaregistrována ve FINDEFIX, bezplatném registru domácích zvířat Německého svazu ochrany zvířat. Když se taková kočka najde, lze ji rychle identifikovat a poznat, že je vykastrovaná a pod dohledem dobrovolníků. U domácích koček je registrace ještě důležitější: čip bez záznamu v registru je téměř k ničemu, protože podle čísla nikdo majitele nenajde.

Co je důležité pro majitele koček

Pokud vaše kočka chodí ven, můžete pomoci problém řešit:

• nechte kočku vykastrovat: zabrání to nechtěným koťatům a sníží riziko řady nemocí;
• nechte ji očipovat a zaregistrovat, aby se rychle vrátila, když se ztratí;
• nepřikrmujte toulavé kočky nahodile, raději podpořte místní dobrovolníky, kteří kolonie krmí a kastrují;
• hlaste nemocné a zraněné toulavé kočky místnímu útulku nebo organizaci na ochranu zvířat.

Čím toulavé kočky trpí

Toulavé kočky žijí v těžkých podmínkách a veterináři zapojení do takových akcí u nich vídají stále stejné problémy:

• kočičí rýma, infekce horních cest dýchacích s výtokem z očí a nosu;
• virus imunodeficience a virus leukemie koček, které se přenášejí kousnutím a těsným kontaktem;
• paraziti: blechy, klíšťata, červi, ušní roztoči;
• rány a abscesy po rvačkách;
• vyhublost a špatné zuby.

Domácí kočky, které chodí ven, se od toulavých mohou nakazit. Očkování, ošetření proti parazitům a kastrace jsou proto důležité i pro vaši kočku.

Jak pomoci a neuškodit

Pokud chcete toulavým kočkám pomoci, nejlepší je spojit se s místními dobrovolníky nebo útulkem. Poradí vám, zda jsou kočky ve vašem okolí vykastrované a zda je potřeba pomoc s krmením nebo odchytem. Nechytejte kočky sami bez zkušeností a nevozte je jinam: riskujete, že zvíře zraníte a zničíte práci dobrovolníků.

Proč kastrace prospívá samotné kočce

Veterináři připomínají, že kastrace nezabraňuje jen koťatům. Vykastrovaní kocouři méně značkují, méně se perou a toulají, a proto mají méně ran a méně často se nakazí viry přenášenými kousnutím. U vykastrovaných koček je nižší riziko nádorů mléčné žlázy a zánětu dělohy. Zákrok se provádí v narkóze a většina koček se rychle zotaví.

Co to znamená pro další evropské země

Problém toulavých koček je téměř ve všech evropských zemích. Řeší se různě: někde povinnou kastrací a registrací, jinde programy „odchytit, vykastrovat, vypustit“, jinde jen silami dobrovolníků. Zkušenost z Německa ukazuje, že jednorázové akce pomáhají, ale bez stálého financování a jednotných pravidel se kolonie zase obnoví.

Co bude dál

Akce v Dolním Sasku začíná 5. listopadu a potrvá do poloviny prosince. Německý svaz ochrany zvířat pokračuje v kampani „Každý kočičí život se počítá“ a požaduje po spolkových politicích povinnou kastraci koček s volným výběhem v celé zemi.

Kdy jít k veterináři

Proberte kastraci s veterinářem, jakmile bude koťátku několik měsíců: poradí vám nejvhodnější termín. Pokud najdete toulavou kočku s ranami, výtokem z očí nebo nosu, silnou vyhublostí nebo ztíženým dýcháním, obraťte se na veterináře nebo místní útulek. Pokud je vaše kočka domácí a chodí ven, pravidelně ji po návratu prohlížejte kvůli ranám a kousnutím a nevynechávejte plánovaná očkování.