Obsah článku
- Co našli v Malmö
- Proč jsou vědci klidní
- Co je to za komára
- Jaké nemoci přenáší
- Komáři se vracejí do Evropy
- Proč Švédsko sleduje přenašeče
- Jak mohou pomoci obyvatelé
- Jsou takoví komáři nebezpeční pro psy a kočky?
- Jak poznat dirofilariózu u psa
- Pokud jedete se psem na jih
- Co je dobré vědět lidem na cestách
- Co bude dál
Co našli v Malmö
Švédský národní veterinární ústav (SVA) 20. října 2026 oznámil první nález komára Aedes aegypti v zemi, kterému se říká komár žluté zimnice. Samice se chytila do pasti na komáry v Malmö na jihu Švédska. Past byla umístěna v rámci nového státního programu sledování přenašečů — krev sajícího hmyzu a klíšťat, které mohou přenášet nemoci na zvířata i lidi.
Nevíme o žádném dřívějším zavlečení tohoto druhu do Švédska. Tohle nebyl druh, který jsem čekal jako dalšího nového švédského komára.
Anders Lindström, vědecký pracovník SVA
SVA, VeterinärMagazinet; 20. října 2026
Proč jsou vědci klidní
Podle odhadu SVA je riziko šíření nemocí ve Švédsku mimořádně malé. Komár byl nejspíš zavlečen náhodou: invazní komáři cestují v autech a nákladních vozech, v zavazadlech a s dováženými rostlinami. Aedes aegypti je velmi teplomilný a podle odborníků v zeměpisné šířce Švédska těžko přezimuje.
Komár žluté zimnice je teplomilný druh, který v našich zeměpisných šířkách pravděpodobně jen těžko přezimuje. Nejspíš jde o zavlečení, které se neuchytí.
Anders Lindström, SVA
Vědci nevylučují, že by se při příznivém počasí v létě mohly objevit dočasné populace, ale s příchodem zimy by zmizely. Aby se ujistil, že se komár neusadil, SVA v příští komáří sezoně rozšíří sledování v okolí Malmö.
Co je to za komára
Aedes aegypti pochází z Afriky, ale už dávno se rozšířil do tropů a subtropů celého světa. Spolu s komárem tygrovaným patří k nejinvazivnějším druhům komárů. Rád žije poblíž lidí — ve městech a vesnicích, štípe hlavně ve dne a klade vajíčka do malých nádob s vodou: květináčů a podmisek, kbelíků, starých pneumatik, okapů. Vajíčka dokážou na stěně nádoby měsíce přečkat sucho a „ožijí“, když se do ní znovu dostane voda — proto se tak snadno převážejí s nákladem.
Vzhledově je to malý tmavý komár s bílými proužky na nohou. Od komára tygrovaného se liší kresbou na hřbetě: komár žluté zimnice má bílý vzor ve tvaru lyry, tygrovaný jeden bílý pruh uprostřed. Přesný druh ale určí jen odborník.
Jaké nemoci přenáší
Aedes aegypti může přenášet viry dengue, chikungunya, zika a žluté zimnice. Všechny tyto nemoci jsou nebezpečné pro lidi a rozšířené v tropických zemích. Aby komár virus přenesl, musí nejdřív bodnout nakaženého člověka a virus se pak musí v teplém počasí namnožit v samotném komárovi. Ve Švédsku není ani stálá populace těchto komárů, ani podmínky pro takový řetězec, proto SVA považuje riziko za mimořádně malé.
Komáři se vracejí do Evropy
Komár žluté zimnice kdysi žil i v jižní Evropě, ale ve 20. století odtud zmizel. Teď se vrací. Podle SVA má populace u Černého moře, na Kypru a na Madeiře. Do Nizozemska je pravidelně zavlékán s nákladní dopravou. A začátkem září 2026 našli tyto komáry, jak se rozmnožují v obytných čtvrtích na východě Londýna, a sledování tam proto zesílili. Švédský nález podle SVA s londýnským nesouvisí.
Ještě výrazněji se šíří komár tygrovaný Aedes albopictus. Za poslední desetiletí se usadil v Itálii, Francii, Španělsku a dalších zemích jižní Evropy a postupuje na sever — v posledních letech ho zachytili i v Česku. V horkých letních měsících kvůli němu ve Francii a Itálii už došlo k místním případům horečky dengue — u lidí, kteří nikam necestovali.
Proč Švédsko sleduje přenašeče
Dříve se komáři a klíšťata ve Švédsku zkoumali hlavně v jednotlivých vědeckých projektech. Teď SVA dostal za úkol vybudovat trvalý národní systém sledování přenašečů. Ústav spolupracuje s dalšími úřady, mimo jiné se švédským úřadem pro veřejné zdraví. Nález v Malmö ukazuje, že systém funguje: neobvyklého komára si všimli hned, a ne až za několik let, kdy by se mohl rozmnožit. Pasti na invazní komáry se obvykle umisťují tam, kam se nové druhy mohou dostat s dopravou a nákladem — u přístavů, velkých silnic a logistických center. Malmö s přístavem a mostem do Dánska je přesně takové místo.
Jak mohou pomoci obyvatelé
SVA zve obyvatele, aby se zapojili do projektu „Mapa komárů“ (Myggkartan). Kdo najde komára podobného komáru žluté zimnice nebo tygrovanému, může ho poslat do SVA — odborníci určí druh a sdělí výsledek. Takové nálezy pomáhají včas zachytit nové přenašeče. Komára je lepší uchovat celého; jak ho zabalit a odeslat, poradí web projektu.
Aby se komáři nemnožili, je v létě užitečné:
- nenechávat na zahradě a na balkoně nádoby se stojatou vodou — kbelíky, konve, staré pneumatiky, hračky;
- jednou týdně měnit vodu v podmiskách květináčů, ptačích napajedlech a miskách pro psy venku;
- zakrývat sudy na dešťovou vodu víkem nebo jemnou sítí;
- čistit okapy, aby v nich nestála voda.
Jsou takoví komáři nebezpeční pro psy a kočky?
Viry dengue, chikungunya, zika a žluté zimnice jsou nebezpečné pro lidi, ne pro psy a kočky. Komáři ale obecně přenášejí i nemoci domácích zvířat a nejdůležitější z nich je v Evropě dirofilarióza. Jde o parazitické červy, jejichž larvy komár přenese na psa při bodnutí. Srdeční forma postihuje srdce a plicní tepny a může skončit těžkým srdečním selháním. Podkožní forma způsobuje uzlíky pod kůží; může se přenést i na člověka. I kočky se mohou nakazit srdeční formou, i když méně často než psi.
Dirofilarióza je rozšířená na jihu a východě Evropy — v Itálii, Španělsku, Portugalsku, na Balkáně, v Maďarsku — a s oteplováním se postupně posouvá na sever; vyskytuje se už i na jižní Moravě. Přenášet ji mohou různé druhy komárů, včetně rodu Aedes.
Jak poznat dirofilariózu u psa
Zákeřnost srdeční dirofilariózy je v tom, že první měsíce, ba i roky se téměř neprojevuje: červi pomalu rostou v srdci a plicních cévách. Pak se u psa objeví kašel, zvlášť po námaze, rychlá únava na procházce, dušnost, hubnutí; v těžkých případech otoky a mdloby. Podkožní forma je patrná jako nebolestivé uzlíky pod kůží, které se mohou přesouvat.
Veterinář parazity najde podle krevního testu. Předejít nemoci je mnohem snazší než ji léčit: léčba srdeční formy je zdlouhavá, vyžaduje přísný klid a sama nese riziko. Proto veterináři psům, kteří jezdí do jižní Evropy, doporučují prevenci a každoroční krevní test.
Pokud jedete se psem na jih
Mnoho švédských, finských, německých a britských majitelů bere psy na dovolenou ke Středozemnímu moři. Před takovou cestou se vyplatí zajít k veterináři:
- proberte přípravky, které odpuzují komáry a flebotomy — obojky nebo kapky;
- zeptejte se na prevenci dirofilariózy: obvykle jde o přípravek, který se podává během cesty a ještě nějakou dobu po návratu;
- v jižních zemích se psi chrání i před leishmaniózou, kterou přenášejí flebotomy — další důvod vybrat přípravek včas;
- večer a v noci, kdy jsou komáři a flebotomy nejaktivnější, nechávejte psa doma;
- po návratu řekněte veterináři o cestě — některé nemoci se projeví až po měsících.
Důležité: přípravky proti hmyzu pro psy se nesmějí používat u koček bez předpisu veterináře — některé z nich jsou pro kočky jedovaté.
Co je dobré vědět lidem na cestách
Pro cestovatele nález v Malmö nic nemění, ale připomíná jednoduchá pravidla v tropických zemích, kde je tento komár běžný. Aedes aegypti štípe ve dne, takže repelenty jsou potřeba nejen večer. Pomáhá světlé oblečení s dlouhými rukávy, klimatizace a sítě v oknech. Pro cesty do některých zemí Afriky a Jižní Ameriky je nutné očkování proti žluté zimnici a někdy i doklad o něm na hranici — informujte se předem u lékaře nebo v očkovacím centru. Pokud po cestě dostanete horečku, určitě lékaři řekněte, kde jste byli.
Co bude dál
Příští rok bude SVA komáry v Malmö sledovat pozorněji, aby vyloučil vznik populace. Obyvatelé jižního Švédska nemusejí dělat nic zvláštního: riziko nemocí je mimořádně malé. Nález je ale připomínkou, že tropičtí komáři stále častěji cestují spolu s lidmi a nákladem. Čím dříve se zachytí, tím snáz se jim dá zabránit, aby se usadili. Majitelé psů by na komáry měli myslet nejen na dovolené: ochranu zvířete před hmyzem je nejlepší probrat s veterinářem na jaře, před začátkem sezony.
Zdroje
- Švédský národní veterinární ústav (SVA), 20. října 2026
- VeterinärMagazinet, 20. října 2026









