„Nechte svou kočku vykastrovat“: Flandry za rok odchytily 12 577 toulavých koček, domov jich našlo dvaapůlkrát víc a neukázněným majitelům hrozí pokuty

Co se stalo

Vlámský ministr pro ochranu zvířat Ben Weyts zveřejnil 8. listopadu 2026 výsledky průzkumu mezi městy a obcemi o toulavých kočkách. Čísla ukazují, že politika zavedená před osmi lety funguje. Ministr je ale doplnil jednoduchou výzvou majitelům: „Nechte svou kočku vykastrovat.“ Bez toho se podle něj problém vyřešit nedá.

Kolik koček odchytili

Loni města a obce ve Flandrech odchytily 12 577 toulavých koček. To je v průměru o 20 % víc než v roce 2018, kdy region povinnou politiku zavedl. Nárůst ministr považuje za dobré znamení: obce se problémem skutečně zabývají a nezavírají před ním oči.

Jak systém funguje

Od roku 2018 Flandry očekávají, že každé město a každá obec povede aktivní politiku vůči toulavým kočkám. Místní samospráva musí vypracovat plán, zřídit místo, kam lidé hlásí kočky, a kočky odchytávat a kastrovat. Pomáhají jim často dobrovolníci a útulky.

Co se s kočkami děje

Víc než polovina odchycených koček byla po kastraci vypuštěna tam, kde ji našli. To je běžná praxe u dospělých plachých koček, které nejsou zvyklé na lidi a v bytě by žít nemohly. Víc než čtvrtina koček našla přes útulky nový domov. Ostatní se léčí, zůstávají v útulcích nebo jdou do dočasné péče.

Rekord v adopcích

Nejpříjemnějším číslem průzkumu je růst adopcí. Od roku 2018 se počet toulavých koček, které našly nové majitele, zvýšil o 147 %, tedy téměř dvaapůlkrát. „Zdá se, že to opravdu funguje,“ řekl Weyts. Podle něj je důležitější než počet odchycených zvířat to, že mnohem víc koček nakonec najde domov.

„Vytírání s otevřeným kohoutkem“

Ministr ale přiznává, že problém nezmizel. Dokud majitelé své kočky nekastrují nebo je vyhazují na ulici, podobá se práce obcí vytírání podlahy s otevřeným kohoutkem. Nevykastrovaná domácí kočka s volným výběhem může mít mladé několikrát do roka a část z nich skončí na ulici.

Pokuty pro neukázněné

Weyts proto chce dát obcím víc nástrojů. Jde o možnost zakročit proti zarytým porušovatelům povinnosti kastrace, která ve Flandrech už platí. Obce by například mohly ukládat pokuty majitelům, kteří požadavky opakovaně ignorují. Podrobnosti budoucích pravidel ministr zatím nezveřejnil.

Proč nejvíc trpí samy kočky

Podle ministra nejvíc trpí životem na ulici samy kočky. Žijí v těžkých podmínkách, častěji onemocní, zraní se a hladoví. „Toulavá kočka žije obvykle jen dva až pět let, domácí kočka se často dožije deseti let a víc,“ připomněl Weyts.

Stížnosti sousedů

Je tu i druhá strana. Toulavé kočky někdy lidem vadí: v noci jsou hlučné, nechávají po sobě nepořádek a trhají pytle s odpadky. Vede to ke sporům mezi sousedy a ke stížnostem na obcích. Odchyt a kastrace takové kolonie zmenšují a zklidňují, protože vykastrovaní kocouři se méně perou a méně značkují.

Útulky bijí na poplach

Pracovníci útulků říkají, že úlevu zatím necítí. Útulek Zwerfkat ve Wommelgemu u Antverp varuje, že počet toulavých koček každé léto roste. V létě se rodí nejvíc koťat a útulky jsou plné k prasknutí. Dobrovolníci koťata odchytávají, léčí a odchovávají, ale míst je málo.

Ne každou kočku lze umístit

Ne všechny odchycené kočky jsou vhodné k adopci. Dospělé kočky, které vyrostly bez lidí, se často bojí rukou a v domácnosti žít nemohou. Pro ně je nejlepším řešením kastrace, očkování a návrat na známé místo, kde se o ně starají místní. Koťata a ochočené kočky se naopak snaží umístit do rodin.

Co je „odchyt – kastrace – návrat“

Metodu, kterou Flandry používají, v mnoha zemích nazývají „odchyt – kastrace – návrat“. Kočku chytí do humánní pasti, odvezou k veterináři, vykastrují, často očkují a označí zastřiženým uchem, aby ji nikdo nechytal znovu. Pak se vrací do kolonie, kde se už nemnoží.

Proč kolonii prostě neodstranit

Když se kolonie koček úplně odstraní, na uvolněné místo časem přijdou nová zvířata. Vykastrovaná kolonie naopak území obsadí a přirozeně se postupně zmenšuje. Odborníci proto považují tento přístup za humánnější a udržitelnější než odchyt bez kastrace.

Jak k tomu Flandry došly

Flandry patří k regionům Evropy, kde se kočky musí kastrovat a registrovat. Politika z roku 2018 k tomu přidala povinnosti obcí. Každá obec si sama rozhoduje, jak práci zorganizuje, ale podává regionu zprávy. Průzkum ministra je prvním velkým přehledem o tom, jak to funguje v praxi.

Kde je problém větší

Ve velkých městech se odchytí víc koček, ale je tam také víc lidí ochotných si je vzít. Ve venkovských obcích bývá situace složitější: na statcích kočky tradičně žijí bez dozoru a nekontrolovaně se množí. Právě tam ochránci zvířat vidí největší prostor pro další práci.

Kolik stojí kastrace

Kastrace kočky je plánovaný zákrok, po kterém se zvíře obvykle ještě týž den vrací domů. Cena závisí na zemi, klinice a pohlaví: u koček je operace dražší než u kocourů. V mnoha obcích v Belgii, Česku i jinde existují programy, které část nákladů uhradí.

Co kastrace přinese vaší kočce

Pro domácí kočku kastrace neznamená jen to, že nebudou koťata. Vykastrované kočky se méně toulají, méně se perou a méně se zraňují. U koček klesá riziko zánětu dělohy a při včasném zákroku i některých nádorů mléčné žlázy. Kocouři přestanou značkovat byt páchnoucí močí.

Kdy kastrovat

Termín je nejlepší probrat s veterinářem. Mnoho klinik v Evropě kastruje kočky ve věku asi pěti až šesti měsíců, před první říjí. Kočka může zabřeznout už ve čtyřech až pěti měsících, proto u koček s výběhem není dobré s operací otálet. I dospělou kočku lze po vyšetření vykastrovat v jakémkoli věku.

Mýty o kastraci

Mnoho majitelů dodnes věří, že kočka „by měla mít jednou koťata kvůli zdraví“. Veterináři nesouhlasí: jeden vrh žádný přínos nemá, rizika březosti a porodu jsou naopak skutečná. Dalším mýtem je, že kočka po operaci nutně ztloustne. Hmotnost závisí na krmení a pohybu a dá se snadno kontrolovat.

Krmení po operaci

Po kastraci potřeba energie u koček obvykle klesá, chuť k jídlu ale může vzrůst. Veterináři proto radí hlídat porce, kočku jednou měsíčně vážit a v případě potřeby přejít na krmivo pro kastrovaná zvířata. Hry s udicí a škrabadla pomohou udržet kondici, hlavně u koček chovaných v bytě.

Jednoduchá pravidla pro majitele

Aby toulavých koček nepřibývalo, stačí pár kroků:

1. Nechte kočku nebo kocoura vykastrovat, pokud nechováte.
2. Nechte zvíře očipovat a čip zaregistrovat na své jméno.
3. Nikdy kočku nevyhazujte na ulici – obraťte se na útulek.
4. Pokud krmíte pouliční kolonii, nahlaste ji obci.
5. Kotě si vezměte z útulku, ne od náhodných prodejců.

Když najdete kočku

Pokud se u vašeho domu objeví cizí kočka, nejdřív zjistěte, zda nemá majitele. Veterinář nebo útulek zpravidla zdarma přečte čip. Ve Flandrech lze toulavou kočku nahlásit na obecní kontaktní místo. V Česku se obraťte na místní útulek nebo obecní úřad.

Koťata na podzim

Podzim je čas pozdních vrhů. Koťata narozená v září a říjnu hůř snášejí chlad a útulky čekají nové žádosti o pomoc. Pokud najdete koťata bez matky, hned je neberte: kočka může být nablízku. Pozorujte je z dálky a zavolejte do útulku, jak postupovat.

Co to znamená pro Evropu

Zkušenost Flander ukazuje, že systematická práce s toulavými kočkami přináší výsledky: víc zvířat najde domov a kolonie se zmenšují. Bez odpovědnosti majitelů však každý program vázne. Podobná pravidla zavádí i Německo, kde stále víc měst a spolkových zemí přijímá vyhlášky na ochranu koček, a čísla z Belgie se stanou argumentem v těchto debatách.

Kdy jít k veterináři

Objednejte se k veterináři kvůli kastraci, když je kočce čtyři až pět měsíců nebo se u ní objevila říje. Okamžitou pomoc potřebuje nalezená kočka s ranami, výtokem z očí a nosu, silnou vyhublostí nebo dušností. Po kastraci volejte veterináře, pokud je rána zarudlá, oteklá, mokvá nebo kočka déle než den nežere.