„Žít není vždy lepší než nežít“: britští vědci vyzvali veterináře, aby s majiteli mopsů a buldočků místo operace dýchacích cest probírali i eutanazii

Co se stalo

Dan O’Neill, docent epidemiologie domácích zvířat na Královské veterinární koleji (RVC) v Londýně, v podcastu britského časopisu Vet Times prohlásil něco, co mnohé překvapilo. Podle něj by veterináři měli u brachycefalického obstrukčního syndromu dýchacích cest (BOAS) zvažovat místo operace i eutanazii.

Vyzval veterináře, aby majitele zbavili „pocitu hrdinství“ spojeného s operací a mysleli na dlouhodobé welfare psa. Jeho kolegyně Rowena Packerová tento postoj podpořila.

Co je brachycefalický syndrom

Brachycefalická plemena mají zkrácený obličej: mopsové, francouzští a angličtí buldočci, šicu, bostonští teriéři, pekinézové a další. Kvůli krátké lebce se do ní nevejdou měkké tkáně nosu a hltanu. Nozdry jsou úzké, měkké patro příliš dlouhé, hrtan i průdušnice mohou být zúžené. To vše psovi ztěžuje dýchání.

Jak se BOAS projevuje

Psi s tímto syndromem chrápou, hlučně dýchají i v klidu, rychle se na procházce unaví a špatně snášejí horko. Někteří nemohou normálně spát vleže a spí vsedě nebo s hračkou v tlamě, aby udrželi dýchací cesty otevřené. V těžkých případech psi ztrácejí vědomí a při přehřátí mohou zemřít.

Jak se hodnotí závažnost syndromu

Ve Velké Británii se dýchání brachycefalických psů hodnotí podle schématu s několika stupni závažnosti. Veterinář poslouchá dýchání psa v klidu, potom po krátké zátěži, například po třech minutách rychlé chůze, a sleduje, jak rychle se pes zotaví. Šelesty, dušnost a ztížený nádech po zátěži svědčí o těžším stupni syndromu.

Co se dělá při operaci

Při operaci veterinář rozšíří nozdry, zkrátí příliš dlouhé měkké patro a někdy odstraní vychlípené hrtanové váčky. Tím usnadní průchod vzduchu. Mnoho psů po operaci dýchá znatelně lépe, ale stavba lebky zůstává stejná a část problémů přetrvává.

Co řekl Dan O’Neill

Podle O’Neilla operace „problém nikdy nevyřeší“: tito psi celý život dál trpí poruchou dýchání a operace ji jen trochu zmírní. Když už je potřeba tak invazivní zákrok a samotná operace přidává utrpení, může být z hlediska welfare psa často lepší ho humánně uspat.

Žít není vždy lepší

O’Neill to formuloval takto: žít není vždy lepší než nežít. Pokud pes ani po operaci nebude žít život, který lze nazvat důstojným, měli by veterináři zvážit eutanazii. Výrok vyvolal spory, protože mnozí majitelé i lékaři vnímají operaci jako šanci pro psa.

Co řekla Rowena Packerová

Rowena Packerová, odborná asistentka pro chování a welfare domácích zvířat na RVC, s kolegou souhlasila. Podle ní je třeba zvýšit laťku toho, co se u psů s extrémní stavbou těla považuje za přijatelné welfare. Domnívá se, že existuje mylná představa: když psa milujete dost a máte peníze na léčbu, bude všechno v pořádku.

Proč láska nestačí

Packerová vysvětlila, že u mnoha brachycefalických psů i při nejpečlivějším majiteli a drahé léčbě přetrvává trvalé břemeno utrpení. Léčba často jen zmírňuje škody. Podle ní je třeba přiznat, že pro část psů to nestačí k přijatelné kvalitě života.

Jaké otázky si klást

Packerová navrhla, aby se veterináři i majitelé ptali: stanovujeme pro tohoto psa dost vysoké cíle, nebo se prostě smiřujeme s tím, že mu nikdy nebude dobře? Smířit se s tím je podle ní medvědí služba zvířatům, zvlášť pokud je jejich život krátký a plný utrpení.

Co je nástroj IHA

O’Neill navrhl používat v takových rozhovorech nástroj Innate Health Assessment (IHA), představený v listopadu. Je to kontrolní seznam s 10 body, který majiteli pomáhá posoudit, zda pes zvládá všechny přirozené funkce a projevy chování typické pro svůj druh: normálně dýchat, jíst, spát, běhat, hrát si, snášet teplo a tak dále.

Jak kontrolní seznam funguje

Majitel odpovídá na jednoduché otázky: zvládne pes bez potíží procházku, hru, spánek v pohodlné poloze, jídlo a pití, vidí dobře, dokáže porodit přirozeně a snese horko? Pokud je mnoho odpovědí záporných, je to důvod probrat s veterinářem, jak psovi pomoci a co lze očekávat do budoucna.

Rozhovor před koupí a po ní

O’Neill upozornil, že rozhovor s člověkem, který si brachycefalického psa teprve chce koupit, se liší od rozhovoru s majitelem, který už takového psa má. S budoucími majiteli je třeba mluvit o utrpení, které pes může prožívat. Se současnými o skutečném welfare jejich mazlíčka, a ne o hrdinském prodlužování života za každou cenu.

Proč je to pro majitele těžké

Packerová připomněla, že majitelé brachycefalických psů jsou podle dřívějších výzkumů ke svým psům obvykle velmi silně připoutaní. Proto je pro ně rozhovor o eutanazii zvlášť těžký. Veterinář by měl jasně ukázat, že majitele podporuje, ale zároveň poctivě říct, že těžká rozhodnutí je přesto nutné udělat.

Proč tento postoj vyvolává spory

Mnoho veterinárních chirurgů se domnívá, že operace BOAS výrazně zlepšuje život psů, zvlášť pokud se provede brzy, v mladém věku. Pro ně je eutanazie krajním řešením. Postoj O’Neilla a Packerové je spíš výzvou nevnímat operaci jako řešení všech problémů a poctivě hodnotit kvalitu života každého psa.

Kdy operace pomáhá nejvíc

Podle veterinárních chirurgů dává operace nejlepší výsledek u mladých psů, dokud se dýchací cesty výrazně nezměnily. Čím dřív se rozšíří nozdry a zkrátí patro, tím méně druhotných změn vznikne v hrtanu. Proto veterináři doporučují hodnotit dýchání štěňat brachycefalických plemen už v prvním roce života.

Proč je téma ve Velké Británii tak palčivé

Francouzští buldočci a mopsové patří ve Velké Británii už léta mezi nejoblíbenější plemena. Často se kupují kvůli vzhledu a reklamě na sociálních sítích, aniž by kupující znali jejich zdravotní problémy. Britské veterinární organizace vedou kampaně, aby se takoví psi neobjevovali v reklamě a lidé volili zdravější plemena.

Proč je důležitý chov

Hlavní příčinou BOAS je tvar hlavy, který se upevňuje chovem. Proto mnoho veterinárních organizací v Evropě vyzývá, aby lidé nekupovali psy s extrémně krátkým čenichem a volili linie s delším nosem. Některé chovatelské kluby už u psů zařazených do chovu provádějí testy dýchání.

Jak postupují jiné země

V Nizozemsku je chov psů s příliš krátkým čenichem omezený. V Norsku soud zakázal chov kavalír king Charles španělů a anglických buldoků podle dosavadních pravidel. V Německu zákon zakazuje chov zvířat s dědičným utrpením. I český zákon na ochranu zvířat zakazuje chov zvířat s vrozenými vadami, které jim způsobují utrpení. Velká Británie zatím sází na osvětu kupujících a dobrovolné testy.

Co dělat budoucímu majiteli

1. Zvažte jiné plemeno, pokud se vám líbí malí společenští psi.
2. Pokud jste si vybrali brachycefala, hledejte psy s delším čenichem a širokými nozdrami.
3. Zeptejte se chovatele na testy dýchání rodičů.
4. Podívejte se, jak rodiče dýchají v klidu a po hře.
5. Nekupujte štěňata od náhodných prodejců na internetu.

Co dělat současnému majiteli

Pokud máte mopse, buldočka nebo jiného psa s krátkým čenichem, sledujte jeho dýchání a hmotnost. Nadváha dýchání výrazně zhoršuje. Vyhýbejte se horku a dlouhé zátěži a používejte postroj místo obojku. Proberte s veterinářem, zda je operace potřeba, a společně poctivě zhodnoťte kvalitu života psa.

Proč je důležitá hmotnost

U brachycefalických psů je nadváha zvlášť nebezpečná: tuk se ukládá i kolem dýchacích cest a ještě víc je zužuje. I malé zhubnutí může dýchání znatelně usnadnit. Veterinář pomůže spočítat správnou dávku krmiva a vybrat pro psa bezpečnou zátěž.

Jak poznat varovné příznaky

Okamžitě jděte k veterináři, pokud se pes dusí, modrá mu jazyk a dásně, ztrácí vědomí nebo se po zátěži nemůže uklidnit. Nebezpečné je i zvracení a říhání během dechové krize. V horku se brachycefalové rychle přehřejí a úpal může být smrtelný.

Co to znamená pro Evropu

Spor ve Velké Británii odráží celoevropskou debatu o psech s extrémní stavbou těla. V Nizozemsku, Německu a Skandinávii už chov takových psů omezují. Současní i budoucí majitelé mopsů a buldočků v Evropě by měli poctivě hodnotit zdraví psa a vybírat zvířata s delším čenichem.

Kdy jít k veterináři

Ukažte psa veterináři, pokud hlasitě chrápe, hlučně dýchá v klidu, rychle se unaví, špatně snáší horko, spí vsedě nebo říhá. Okamžitě jděte při zmodrání jazyka, mdlobě nebo silné dušnosti. S veterinářem proberte, zda operace pomůže a jak psovi zachovat důstojnou kvalitu života.