Mor prasat u Barcelony neustupuje: v Katalánsku našli nové ohnisko u El Papiolu, nakažených divočáků je už 424, domácí prasata zatím neonemocněla

Co se stalo

Španělské ministerstvo zemědělství, rybolovu a výživy (MAPA) 5. listopadu 2026 oznámilo nové ohnisko afrického moru prasat v Katalánsku. Od posledního přehledu z 29. října veterinární služby regionu potvrdily nakaženého divočáka u obce El Papiol. Nenašly celé tělo, ale jen jeho zbytky. Místo nálezu leží v zóně omezení II, uvnitř území ohrazeného ploty.

Tímto případem stoupl počet ohnisek na 79: tři primární a 76 sekundárních. Celkem byl virus potvrzen u 424 divočáků ve 13 obcích na okraji Barcelony.

Kde nakažené divočáky našli

Seznam obcí ukazuje, že se virus drží v zalesněných kopcích kolem Barcelony. Jde o Cerdanyolu del Vallès, Sant Cugat del Vallès, Sant Quirze del Vallès, Terrassu, Rubí, Molins de Rei, Sant Feliu de Llobregat, Sant Just Desvern, samotnou Barcelonu, Sabadell, El Papiol, Castellbisbal a Esplugues de Llobregat. Mnohá z těchto míst jsou předměstí, kde les sahá až k obytným čtvrtím.

Kolik zvířat vyšetřili

Veterináři se neomezují jen na nalezená těla. Od začátku nákazy mělo negativní výsledek 14 689 zvířat. Z toho 12 505 divočáků bylo odchyceno nebo uloveno, přestože nevykazovali příznaky nemoci, a 2 184 bylo vyšetřeno v rámci pasivního dozoru: jde o těla nalezená v přírodě, jejich zbytky a zvířata s podezřelými příznaky. Tato čísla pomáhají pochopit, kde virus je a kde zatím ne.

Jak se hledají uhynulá zvířata

V zónách omezení pokračuje rozsáhlé hledání uhynulých divočáků. Tělo nakaženého zvířete zůstává dlouho zdrojem viru, takže každé nalezené a odstraněné tělo snižuje riziko dalších nákaz. Zároveň se snižují stavy divočáků: staví se odchytová zařízení a odstřel provádějí venkovští strážci a speciálně vyškolení myslivci pod dohledem veterinárních orgánů.

Ploty a koridory

Úřady posilují oplocení a další bariéry, především tam, kde divočáci obvykle přecházejí. Umístění plotů se mění podle toho, jak se vyvíjí obraz nákazy. Nové ohnisko v El Papiolu bylo nalezeno právě uvnitř oploceného území, a pro veterináře je to spíše dobré znamení: virus zatím neopustil vymezenou zónu.

Proč jsou divočáci tak důležití

Africký mor prasat se v Evropě šíří především mezi divočáky. Zvířata se nakazí navzájem i od těl uhynulých jedinců a virus může v pozůstatcích přetrvávat dlouho, hlavně v chladném počasí. Čím víc divočáků žije blízko lidí a farem, tím větší je riziko, že se virus dostane k domácím prasatům přes krmivo, dopravu nebo obuv.

Jak jsou na tom chovy

Podle MAPA veterinární služby dál kontrolují farmy a další chovy prasat v zónách I a II. Inspektoři sledují biologickou bezpečnost a provádějí zesílený pasivní dozor, který vyžadují pravidla EU. U domácích prasat nebyl zjištěn ani jeden případ. Většina farem v zóně II je teď prázdná.

Proč je virus pro prasata tak nebezpečný

Africký mor prasat je virové onemocnění, které postihuje domácí prasata, divočáky i miniprasátka. U většiny nakažených zvířat končí úhynem. Vakcína, kterou by bylo možné v Evropě používat, neexistuje, léčba také ne. Pokud se virus dostane do chovu, musí být utracen celý chov a kolem se zavádějí zóny s přísným omezením přesunů prasat a vepřového masa.

Je mor nebezpečný pro lidi

MAPA zvlášť připomíná: člověk se africkým morem prasat nenakazí ani při kontaktu se zvířaty, ani při konzumaci vepřových výrobků. Lidé ale mohou virus snadno přenést na oblečení, obuvi, kolech aut a s potravinami. Proto všechna opatření neslouží ochraně lidského zdraví, ale tomu, aby se virus dál nešířil.

Jak virus cestuje

Virus dlouho přežívá v syrovém a nedostatečně tepelně upraveném mase, uzeninách, šunce a krvi. Odhozený chlebíček se salámem z nakaženého vepřového může nakazit divočáky stovky kilometrů od ohniska. Proto v Evropě na čerpacích stanicích a odpočívadlech u dálnic visí upozornění: nenechávejte zbytky jídla volně, vyhazujte je jen do uzavřených nádob.

Co se mění pro myslivce

Lov v zónách omezení probíhá podle zvláštních pravidel a pod kontrolou úřadů. Úlovek nelze jen tak vyvrhnout a odvézt, těla se vyšetřují. Myslivci by měli umýt a dezinfikovat výstroj, obuv i auto, nevozit domů nevyšetřené maso a po lovu nechodit do chovu prasat. Lovecké psy je dobré umýt a držet je dál od prasat.

Co by měli dělat turisté a místní

Kdo se prochází v lesích kolem Barcelony, měl by dodržovat místní omezení a nenechávat jídlo v lese ani na parkovištích. Pokud najdete uhynulého divočáka, nesahejte na něj, zapamatujte si místo a oznamte nález veterinárním službám Katalánska. Taková hlášení pomáhají najít těla rychleji a přesněji vymezit hranice nákazy.

Psi a procházky

Psi africkým morem prasat neonemocní, ale mohou virus přenášet na srsti, tlapkách a obojku. V zónách omezení mějte psa na vodítku a nedovolte mu očichávat nebo okusovat kosti a zbytky těl. Po procházce lesem mu umyjte tlapky. Pokud bydlíte poblíž farmy nebo chováte miniprase, je to obzvlášť důležité.

Jak se chránějí chovatelé

Chovatelé prasat v celém Španělsku posilují biologickou bezpečnost: kontrolují ploty, omezují vstup na farmy, nechávají návštěvníky převléknout a přezout a dezinfikují vozidla. MAPA vyzývá k dodržování těchto opatření nejen v Katalánsku, ale v celé zemi a také při přepravě prasat. Každé podezření je třeba okamžitě nahlásit veterinárním službám regionu.

Proč je to pro Španělsko důležité

Španělsko je největším producentem vepřového masa v Evropské unii a odvětví do velké míry stojí na vývozu. Nákaza u divočáků už zkomplikovala prodej vepřového do některých zemí. Kdyby se virus dostal do velkých chovů, následky pro zemědělce a pracovní místa by byly mnohem vážnější. Proto úřady tak podrobně informují o každém nalezeném těle.

Podobnost s jinými zeměmi

Španělsko není první zemí západní Evropy, kde divočáci onemocněli africkým morem prasat. V Německu se virus u divočáků objevuje od roku 2020, v Itálii od roku 2022 a letos na podzim nemoc dorazila do Finska. Zkušenosti těchto zemí ukazují, že boj s virem u divočáků může trvat roky a hlavním úkolem je nepustit ho do chovů. Česko samo nákazu u divočáků na Zlínsku v letech 2017–2019 úspěšně zlikvidovalo.

Proč neexistuje vakcína

Vědci se už mnoho let snaží vyvinout vakcínu proti africkému moru prasat, ale virus je velmi složitý. V Evropě není schválena žádná vakcína, a tak ochrana stojí na biologické bezpečnosti, kontrole přesunů a snižování stavů divočáků. Právě proto i malé nové ohnisko vzbuzuje tolik pozornosti.

Jak poznat mor u prasete

U domácích prasat nemoc často začíná vysokou horečkou, apatií a odmítáním krmiva. Mohou se objevit zarudnutí a namodralé skvrny na kůži, zejména na uších, břiše a nohou, zvracení, průjem a krvácení. Prasata často hynou náhle, několik dní po prvních příznacích. Při jakémkoli podezření je nutné okamžitě zavolat veterináře.

Pokud máte miniprase

Miniprase je také prase a africký mor prasat je pro něj stejně nebezpečný. Nekrmte ho zbytky z kuchyně, hlavně uzeninami a masem, nedovolte mu kontakt s cizími prasaty a divočáky a držte ho za pevným plotem. Pokud miniprase chodí po zahradě v oblasti nákazy, omezte výběh a sledujte jeho zdravotní stav.

Co bude dál

Veterinární služby Katalánska budou dál hledat uhynulá zvířata, odchytávat divočáky a posilovat ploty. MAPA udržuje vysokou míru ostražitosti v celém Španělsku. Čím déle zůstane virus uvnitř oplocených zón, tím větší je šance ho časem vymýtit. Každé nové ohnisko však připomíná, že boj potrvá ještě mnoho měsíců.

Co může udělat každý

1. Nenechávejte jídlo v lese, na parkovištích a u silnic.
2. Nevozte vepřové a uzeniny ze zón s omezením.
3. Hlaste uhynulé divočáky veterinárním úřadům.
4. Umyjte si boty a psovi tlapky po procházce lesem.
5. Držte miniprasata dál od divočáků a cizích prasat.

Lze jíst španělské vepřové

Ano. Vepřové výrobky jsou pro člověka bezpečné a virus se na lidi nepřenáší. Omezení slouží jen k tomu, aby se virus dál nešířil mezi prasaty a divočáky. Maso a uzeniny z obchodů můžete jíst jako obvykle, ale jejich zbytky nevyhazujte v přírodě a už vůbec jimi nekrmte domácí prasata.

Co to znamená pro Evropu

Nákaza u Barcelony ukazuje, že africký mor prasat se může náhle objevit daleko od dosavadních ohnisek, nejspíš s nakaženými potravinami. Chovatelé v Německu, Francii, Česku, Švédsku a Finsku by měli zkontrolovat biologickou bezpečnost. Turisté by neměli vozit vepřové z oblastí s omezením a vyhazovat jídlo v přírodě.

Kdy jít k veterináři

Okamžitě volejte veterináře, pokud má prase nebo miniprase vysokou horečku, je apatické, odmítá krmivo, má zarudnutí nebo modré skvrny na kůži, zvrací, má průjem nebo náhle uhynulo. Nepřesouvejte prasata a nepouštějte cizí lidi do chovu, dokud veterinář nevyloučí nebezpečnou nákazu. Podezření se hlásí také krajské veterinární správě. Pokud měl váš pes kontakt s tělem divočáka, řekněte to veterináři.