Finsko: u uhynulých divokých prasat mimo jádrovou oblast potvrdili africký mor prasat — jádrovou oblast rozšířili o 11 km na západ

Co se našlo u Virolahti

1. října 2026 informoval finský potravinový úřad Ruokavirasto o novém znepokojivém nálezu. Asi 2–3 kilometry západně od hranice jádrové oblasti afrického moru prasat, nedaleko hranice obcí Virolahti a Miehikkälä, se našlo hned několik uhynulých divokých prasat.

Při pátrání se objevilo 15 kadáverů. Všechny byly poměrně čerstvé: podle odborníků uhynula většina zvířat nejvýše před týdnem. Šlo o 4 dospělá zvířata a 11 selat. Úřad píše, že nález naznačuje úhyn divokých prasat na africký mor prasat.

Vzorky z kadáverů vyšetřila laboratoř Ruokavirasto ještě týž den, 28. října. U sedmi divokých prasat rozbory potvrdily africký mor prasat, výsledky u ostatních budou hotové později. 29. října úřad rozšířil jádrovou oblast asi o 11 kilometrů na západ, v oblastech Virolahti a Miehikkälä.

Jak se mor dostal do Finska

Poprvé byl africký mor prasat ve Finsku potvrzen 30. července 2026: virus se našel u uhynulých divokých prasat ve Virolahti, na jihovýchodě země u hranic s Ruskem. Výsledek ověřila referenční laboratoř EU pro africký mor prasat. Později se nákaza potvrdila i v sousedních obcích Miehikkälä, Lappeenranta a Pyhtää.

Na podzim nálezů přibylo. Přehled úřadu ukazuje, jak se virus krok za krokem dostával za stanovené hranice:

• 9. září — potvrzen případ u divokého prasete z Pyhtää;
• 21. září — mor se našel v oblasti Hujakkala v Lappeenrantě;
• 24. září — jádrová oblast byla rozšířena a omezení změněna;
• 7. října — virus odhalen ve Virolahti mimo jádrovou oblast;
• 13. října — nové případy mimo jádrovou oblast v Lappeenrantě, Pyhtää a Virolahti;
• 15. října — jádrová oblast v Lappeenrantě opět rozšířena a změněna pravidla lovu;
• 28. října — 15 uhynulých divokých prasat západně od oblasti u Virolahti, u sedmi se mor potvrdil;
• 29. října — jádrová oblast rozšířena asi o 11 km na západ.

Jaká pásma platí

Aby nákazu zastavil, rozdělil Ruokavirasto území do tří pásem.

1. Infikované pásmo — oblast, kde už byly případy nalezeny nebo kde je zvýšené riziko šíření.
2. Jádrová oblast — část infikovaného pásma s nejpřísnějšími pravidly. Omezuje se zde vše, co by mohlo vyplašit divoká prasata a vyhnat je z oblasti, i vše, co by mohlo virus vynést s lidmi, auty, technikou a věcmi.
3. Nárazníkové pásmo s dalšími omezeními — pás kolem infikovaného pásma, zřízený 10. září. Mor se tam nenašel, ale pravidla pomáhají ho nepřehlédnout.

Nový nález ležel právě mimo jádrovou oblast, proto ji 29. října rozšířili asi o 11 kilometrů na západ, v oblastech Virolahti a Miehikkälä. Vnější hranice infikovaného pásma se nemění. Omezení lovu zůstávají stejná, některá z nich však úřad v rozhodnutí z 29. října upřesnil.

Proč je africký mor prasat nebezpečný

Africký mor prasat je těžké virové onemocnění domácích i divokých prasat. Téměř všechna nemocná zvířata hynou a vakcína schválená v EU neexistuje. Virus je velmi odolný: měsíce přežívá v kadáveru, v půdě, v mase a uzeninách, i zmrazených a uzených. Proto nákaza necestuje jen s divokými prasaty, ale i s lidmi — na obuvi, kolech aut, lovecké výstroji a v potravinách.

Pro Finsko je to vážná hrozba pro chov prasat. Pokud se virus dostane do chovu, musí se utratit celé stádo a v okolí platí omezení přepravy a prodeje vepřového. Doplatí na to i sousední chovy: i bez nákazy budou mít potíže prodávat zvířata a maso, dokud omezení platí. Proto se finské úřady tolik snaží udržet nákazu mezi divokými prasaty na jihovýchodě země a nepustit ji do chovů.

Je nákaza nebezpečná pro lidi a jiná zvířata

Úřad zdůrazňuje, že africký mor prasat se na lidi nepřenáší. Neonemocní jím ani psi, kočky, koně a skot. Lidé i zvířata ale mohou virus nevědomky přenést — například když pes očichá kadáver a jeho srst a tlapky se pak dostanou do blízkosti prasat.

Co dělat, když najdete uhynulé divoké prase

Ruokavirasto žádá, aby byl každý nález nahlášen — čím dříve, tím lépe:

1. Nahlaste nález obecnímu veterináři (kunnaneläinlääkäri) — jeho kontakty bývají na webu obce v sekci ochrany veřejného zdraví. V Česku se nálezy hlásí krajské veterinární správě.
2. Zapište si souřadnice místa, například v mapách v telefonu.
3. Na kadáver nesahejte a nepřemisťujte ho.
4. Řiďte se pokyny veterináře.

Rychlé nahlášení pomáhá najít a odstranit kadávery dřív, než se od nich nakazí další divoká prasata. Za vzorky z divokých prasat se ve Finsku od 1. září 2026 vyplácí odměna — podrobnosti jsou na webu úřadu.

Co je důležité pro majitele psů

Na podzim mnoho lidí chodí se psy do lesa, sbírá houby a borůvky nebo chodí na lov. V oblastech, kde se mor našel, je dobré:

• mít psa na vodítku a nedovolit mu přibližovat se ke kadáverům a očichávat je;
• umýt tlapky, srst a obuv po procházce lesem, zvlášť pokud doma chováte prasata;
• nebrat psa do chovů prasat po procházce v infikovaném pásmu;
• dodržovat pravidla pro lovecké psy — mohou se měnit při rozšíření pásem.

Úřad má zvláštní rady pro návštěvníky lesa a pro myslivce; před cestou do jihovýchodního Finska je dobré si je přečíst.

Co je důležité pro chovatele prasat — i mini prasátek

Africkým morem onemocní všechna prasata, včetně mini prasátek chovaných jako domácí mazlíčci. Hlavní pravidla jsou stejná pro velkou farmu i pro jedno prasátko doma:

• nikdy prasatům nedávejte zbytky jídla ze stolu, zvlášť masné výrobky;
• nepouštějte prasata tam, kam mohou přijít divoká prasata, a mějte výběh oplocený;
• měňte obuv a oblečení před ošetřováním prasat;
• nevozte masné výrobky z oblastí, kde se mor vyskytuje;
• hned volejte veterináře, pokud prase přestalo žrát, má vysokou horečku, zarudlou nebo zmodralou kůži nebo je slabé.

Jak poznat nemoc u prasete

Africký mor prasat postupuje rychle a první příznaky je snadné zaměnit za obyčejné nachlazení nebo otravu. Zpozornět byste měli při:

• vysoké horečce a apatii — prase leží a nevstává ke krmení;
• odmítání krmiva a vody;
• zarudnutí nebo zmodrání kůže, zvlášť na uších, břiše a nohou;
• zvracení, průjmu, někdy s krví;
• vrávoravé chůzi, slabosti zadních nohou;
• náhlém úhynu jednoho nebo více prasat bez zjevné příčiny.

Podobné příznaky mají i jiné nemoci, proto diagnózu může stanovit jen veterinář na základě laboratorních vyšetření. Hlavní je nečekat a nepokoušet se prase léčit sami.

Jak lidé virus přenášejí

Nejdelší „skoky“ afrického moru prasat po Evropě obvykle nemají na svědomí divoká prasata, ale lidé. Virus může cestovat v chlebu se salámem pohozeném u silnice, v mase přivezeném z dovolené, na botách myslivce nebo kolech auta. Pravidla jsou proto jednoduchá a týkají se každého, nejen zemědělců:

• nevozte vepřové maso a uzeniny z oblastí s africkým morem prasat — ani z Finska, ani odjinud;
• zbytky jídla vyhazujte jen do uzavřených popelnic, zvlášť na odpočívadlech a v lese;
• očistěte obuv, výstroj a auto po cestě do infikovaného pásma;
• nepřikrmujte divoká prasata — krmení je shlukuje a pomáhá viru se šířit.

Proč je nákazu těžké zastavit

V přírodě africký mor prasat udržují divoká prasata. Žijí ve skupinách, putují na velké vzdálenosti a přicházejí do styku s kadávery uhynulých soukmenovců. Boj s nákazou proto stojí na dvou věcech: hledání a odstraňování kadáverů a řízeném snižování počtu divokých prasat. Ve Finsku to dělá Ruokavirasto spolu s mysliveckými spolky a místními myslivci.

Zkušenosti jiných zemí ukazují, že to jde. Švédsku se například podařilo vymýtit ohnisko u divokých prasat z roku 2023 díky přísným pásmům a hledání kadáverů. V Německu, Polsku a pobaltských státech se ale nákaza drží roky. Česko mor u divokých prasat zvládlo už jednou, v letech 2017–2019.

Co bude dál

U sedmi z 15 divokých prasat je mor už potvrzen, výsledky u ostatních kadáverů Ruokavirasto oznámí později. Jádrová oblast je rozšířena, a pokud se virus najde ještě dál na západ, hranice pásem se znovu změní a s nimi i pravidla lovu, práce v lese a procházek. Obyvatelé jihovýchodního Finska by měli sledovat mapu pásem na webu úřadu: najdou tam i odpovědi na časté otázky a e-mailovou adresu pro dotazy k pravidlům.

Kdy jít k veterináři

Pokud chováte prasata nebo mini prasátka a všimnete si, že zvíře onemocnělo nebo náhle uhynulo, hned volejte veterináři — podezření na africký mor prasat je v EU povinné hlásit. Pokud váš pes přišel do styku s kadáverem divokého prasete, jemu samotnému tato nákaza nehrozí, ale takové nálezy mohou přenášet jiné infekce a parazity, proto při jakýchkoli známkách nevolnosti zajděte k veterináři.