Klíšťová encefalitida u psa: příznaky a léčba

Přehled

Virus klíšťové encefalitidy napadá nervovou tkáň a může způsobit zánět mozku a obalů, které ho obklopují. Zánět se může rozšířit i do míchy. Infekce a klinické onemocnění nejsou totéž: protilátky proti viru lze najít i u zdravých psů.

V jednom veterinárním patologickém pracovišti v severní Evropě byly za 20 let potvrzeny dva případy klíšťové encefalitidy psů vedoucí k utracení. Pracoviště ročně vyšetří po smrti asi 200 psů. Tyto ojedinělé nálezy neurčují výskyt onemocnění v širší populaci psů.

Infekce se může zjistit i při vyšetřování problémů v březosti bez těžkého nervového onemocnění matky.

Příčiny

Virus koluje mezi klíšťaty a volně žijícími zvířaty

Virus klíšťové encefalitidy patří do skupiny flavivirů. Důležitými přirozenými rezervoáry jsou drobní hlodavci, kteří nakazí klíšťata sající jejich krev. V Evropě je důležitým přenašečem klíště obecné, Ixodes ricinus. Virus se může vyskytovat v larvách, nymfách i dospělcích klíšťat.

Může v klíštěti zůstat, i když se vyvíjí do dalšího vývojového stadia. K přenosu z klíštěte na hostitele dochází během sání krve. Virus klíšťové encefalitidy se může přenést do hodiny od začátku sání.

Virus může poškodit velké motorické nervové buňky, takže příznaky se neomezují na funkci mozku. Zánět šedé hmoty míchy, neboli poliomyelitida, se může projevit zejména slabostí krku. Termín zde popisuje umístění a typ zánětu míchy.

Přímý kontakt se psem není obvyklou cestou

Přímý přenos ze psů na lidi se neočekává, protože obojí se nakazí hlavně od klíšťat. Byl však prokázán přenos přes placentu z feny na její potomky.

Poškození placenty může narušit přísun kyslíku a živin k plodu. Růst a vývoj plodu se pak může zastavit.

Rizikové faktory

Expozice souvisí s pohybem venku v oblastech, kde klíšťata virus nesou. Výskyt onemocnění ovlivňuje aktivita klíšťat závislá na podnebí. V jedné severoevropské studii 342 klíšťat odebraných ze psů a koček byl virus klíšťové encefalitidy nalezen v jednom klíštěti, tedy v 0,3 %. Tento výsledek platí pro daný sběr a neznamená, že se stejný podíl vyskytuje v každé venkovní oblasti.

Ve švýcarské skupině 54 případů u psů se věk pohyboval od jednoho do 13 let, s průměrem 5,61 roku. Pacienti byli přivezeni mezi březnem a říjnem. Jen 23 z 54 majitelů si vzpomnělo na expozici klíšťatům, takže možné bylo i nepozorované přisátí.

Typické příznaky

Časné příznaky mohou zahrnovat horečku, slabost, únavu a sníženou chuť k jídlu. Někteří psi mají před zjevným nervovým onemocněním i trávicí příznaky.

• Teplota může přesáhnout 39 °C a pes je zjevně nemocný.

• Pes vrávorá nebo klopýtá, nebo se mu zhoršuje rovnováha a koordinace.

• Krk může bolet nebo být tak slabý, že je obtížné udržet hlavu.

• Pes může mít ložiskové nebo generalizované záchvaty.

• Jedna nebo víc nohou může zeslábnout nebo ochrnout.

• Pes může být neobvykle citlivý na dotek nebo jiné podněty.

• Chování, bdělost a reakce na okolí se mohou výrazně změnit.

Ve švýcarské skupině mělo 34 z 54 psů celkové příznaky před nervovými. Ty byly zaznamenány jeden až deset dní před přijetím do nemocnice.

Příznaky klíšťové encefalitidy mohou zahrnovat i poruchu funkce hlavových nervů. Míšní reflexy mohou být při vyšetření slabší než obvykle. Záchvaty se během onemocnění objevily u 17 z 54 psů.

Ve stejné skupině 54 psů mělo vrávorání nebo potíže s rovnováhou 28 psů, tedy 51,8 %. Bolest krku se objevila u 21 psů, tedy u 38,8 %. Slabost nebo ochrnutí končetin se objevilo u 15 psů, tedy u 27,7 %.

Komplikace a následky

Těžké onemocnění může ohrozit život

Klíšťová encefalitida může současně způsobit těžký zánět mozku, jeho obalů a míchy. Rychle smrtelný průběh může trvat tři až sedm dní. Akutní onemocnění může trvat jeden až tři týdny. V těžkých případech byly popsány i zástavy srdce a dýchání.

Ne každý pes však uhyne: ve sledovací studii 54 psů přežilo 67 %. Úhyn nebo utracení související s klíšťovou encefalitidou nastalo u 18 z 54 psů, tedy u 33 %. Úmrtí související s onemocněním nastala i během čtyř měsíců po propuštění. S vyšším rizikem úmrtí souvisel vyšší věk. S vyšším rizikem úmrtí souvisely i záchvaty.

K přetrvávajícím problémům po zotavení může patřit obrna lícního nervu, slabost zadních nohou nebo mírný třes hlavy. Léčbu mohou komplikovat opakované záchvaty, zatímco je pes ještě v nemocnici.

Možné riziko během březosti

V případu vyšetřovaném v jedné severoevropské zemi porodila fena císařským řezem jedno živé a tři mrtvá štěňata. I živě narozené štěně přes pokusy o resuscitaci uhynulo. Virus klíšťové encefalitidy byl nalezen v placentě uhynulého štěněte. Tento nález činí klíšťovou encefalitidu možnou příčinou úhynu plodů, její četnost však zatím není známa.

V tomto případu z březosti byly úhyny plodů zjištěny od 49. dne březosti. Císařský řez byl proveden 56. den. Matka měla později další vrh pěti zdravých štěňat.

Vyšetření u veterináře

Vyšetření řídí příznaky a expozice

Veterinář spojuje načasování příznaků, údaje o pobytu venku a cestování a nálezy neurologického vyšetření. Stejné příznaky způsobuje mnoho jiných onemocnění, takže samotný nález klíštěte k diagnóze nestačí. Vyšetření mohou vyloučit stavy, jako je psinka, toxoplazmóza a neosporóza.

Krevní testy mohou ukázat změny odpovídající zánětu, například chudokrevnost nebo zvýšené neutrofily. Mozkomíšní mok se vyšetřuje na buňky, bílkovinu a podle potřeby protilátky proti viru. Odběr vyžaduje anestezii, takže kriticky nemocný pes ho nemusí podstoupit.

Vyšetření protilátek a PCR odpovídají na různé otázky

Pozitivní výsledek protilátek v krvi ukazuje na expozici, může se však vyskytovat i u psa bez příznaků. Protilátky IgM a IgG mohou v krvi zůstávat několik měsíců po infekci. Naopak test na začátku akutního onemocnění může být negativní, protože protilátky se ještě nevytvořily.

Diagnózu může posílit vzestup hladiny protilátek ve vzorcích odebraných s odstupem dvou až tří týdnů. PCR hledá genetický materiál viru, virus je však v krvi jen krátce a v době příznaků často v menším množství. V malé vyšetřené skupině byla RT-qPCR z mozkomíšního moku negativní u sedmi z osmi psů.

Protilátky proti různým flavivirům mohou v laboratorních testech zkříženě reagovat. Laboratoř proto ověřuje, že je metoda vhodná pro psy, a radí s výkladem. Krev a mozkomíšní mok odebrané současně lze porovnat k posouzení poměru protilátek.

Stejná sledovací studie vyřadila tři psy, jejichž protilátky v mozkomíšním moku byly zpočátku negativní, klíšťová encefalitida však byla později potvrzena. U dvou z těchto psů se výsledky protilátek staly pozitivními jeden nebo dva týdny po prvním vyšetření. Onemocnění třetího psa bylo potvrzeno vyšetřením mozkové tkáně po smrti.

Hladina protilátek v mozkomíšním moku v této sledovací studii psů úmrtí nepředpovídala.

Magnetická rezonance vždy změnu neukáže

Magnetická rezonance mozku může ukázat změny odpovídající zánětu, často souměrně rozložené. Magnetická rezonance mozku byla abnormální u 11 ze 17 vyšetřených psů, tedy u 64,7 %. Tyto změny nejsou pro klíšťovou encefalitidu specifické. Diagnózu mohou potvrdit změny mozkové tkáně a průkaz viru po smrti.

Problémy v březosti vyžadují i vyšetření placenty

Vyšetřování úhynu plodů musí zvážit příčiny včetně Brucella canis a psího herpesviru. V popsaném případu spojeném s klíšťovou encefalitidou byl genetický materiál viru nalezen v placentě, ne však ve vzorcích jater, ledvin ani plic štěněte. Samostatná barvicí metoda určila polohu viru v buňkách placenty. Samotné odumření tkáně placenty klíšťovou encefalitidu neprokazuje, protože podobná drobná ložiska se vyskytují i v placentách zdravých štěňat.

Léčba

Příznaky se léčí podle závažnosti onemocnění

Pro klíšťovou encefalitidu u psů neexistuje specifická léčba; péče je podpůrná a plánuje ji veterinář. Tekutiny, ošetřovatelská péče a rehabilitace se přizpůsobují potřebám pacienta. Záchvaty lze léčit léky, jako je fenobarbital nebo levetiracetam. Pokud je odpověď nedostatečná, může být nutná intenzivnější léčba záchvatů v nemocnici.

K léčbě případné druhotné bakteriální infekce se používají antibiotika. Přínos glukokortikoidů, tedy kortikosteroidních léků, u klíšťové encefalitidy je nejasný. Jejich účinnost nebylo možné stanovit ve sledovací studii bez neléčené srovnávací skupiny.

Množství pomoci potřebné doma závisí i na tom, zda se pes může hýbat a jak dobře se nervové funkce obnovují.

Rehabilitace může pokračovat i po hospitalizaci

Ve švýcarské sledovací studii 54 psů trvala hospitalizace v průměru osm dní, v rozmezí 1–36 dní. Psi se slabostí zadních nohou znovu chodili bez pomoci po šesti dnech, v rozmezí 2–12 dní. U psů se slabostí nebo ochrnutím všech končetin byla odpovídající doba 12 dní, v rozmezí 3–26 dní. Slabost krku u devíti postižených psů odezněla během 2–71 dní.

Prevence

Pro psy se nepoužívá žádná specifická vakcína proti klíšťové encefalitidě. Ochranná účinnost vakcín pro lidi nebyla u psů stanovena. Hlavním preventivním opatřením je omezení expozice klíšťatům. Přípravek proti parazitům se volí podle živočišného druhu a schváleného použití přípravku.

Pravidelně kontrolujte i srst a nalezená klíšťata odstraňte. Žádný přípravek proti klíšťatům neposkytuje zcela spolehlivou ochranu. Odstranění usnadní háček na klíšťata nebo pinzeta.

K odstranění klíštěte na kůži nenanášejte tuk ani jiné látky. Ochrana proti vnějším parazitům a kontroly srsti se vzájemně doplňují.

Důležité pro majitele psů

Zaznamenávejte nálezy klíšťat, místa procházek, cesty do zahraničí a začátek příznaků. Sdělte veterináři, zda vrávorání nebo záchvatům předcházela horečka, snížená chuť k jídlu nebo trávicí příznaky. Záznam délky záchvatu a zotavení psa pomáhá popsat, co se stalo.

U zdravého psa není rutinní vyšetření protilátek proti klíšťové encefalitidě potřeba.

Nedoporučuje se ani vyšetřovat klíště odstraněné ze psa na virus klíšťové encefalitidy.

Při propuštění se domluvte na potřebné pomoci doma, bezpečném pohybu a kontrolách. Všímejte si, zda se vrací chuť k jídlu, chůze a obvyklé chování. Nové záchvaty nebo změna vědomí jsou důvodem okamžitě kontaktovat ošetřující ordinaci.

Časté otázky

Je klíšťová encefalitida totéž co lymská borelióza?

Klíšťovou encefalitidu způsobuje virus. Lymskou boreliózu způsobují bakterie rodu Borrelia. Klíšťová encefalitida se může přenést do hodiny od začátku sání klíštěte. Přes tento rychlý přenos většina infekcí psů virem klíšťové encefalitidy viditelné onemocnění nezpůsobí. Pro psy se nepoužívá žádná specifická vakcína proti klíšťové encefalitidě.

Může se klíšťová encefalitida přenést ze psa na mě?

Přímý přenos ze psů na lidi se neočekává. Lidé i psi se nakazí hlavně od klíšťat. Expozice psa viru proto neznamená, že běžný kontakt s ním nakazí majitele. Součástí prevence infekce u psů jsou pravidelné kontroly srsti na klíšťata.

Může se pes z klíšťové encefalitidy zotavit?

Ano: v klinické sledovací studii 54 psů přežilo 67 %. K přetrvávajícím problémům však může patřit porucha lícního nervu, slabost končetin nebo třes hlavy. Záchvaty souvisely s horším přežitím. S vyšším rizikem úmrtí souvisel i vyšší věk. Rehabilitace a ošetřovatelská péče se přizpůsobují individuálním schopnostem psa.

Vylučuje negativní test onemocnění?

Ne vždy: na začátku onemocnění se protilátky nemusely vytvořit. Negativní může být i PCR, protože virus je v krvi jen krátce. Testy se volí podle příznaků, doby odběru a dostupných metod.

Může klíšťová encefalitida poškodit nenarozená štěňata?

Virus klíšťové encefalitidy byl prokázán v placentární tkáni v případu psa s úhyny plodů. Nález podporuje možnost přenosu z matky na plod. Zatím není známo, jak častá je tato příčina úhynu štěňat. Vyšetřování problémů v březosti zvažuje i známější infekce, například Brucella canis.