Kňour proti honiči: veterináři rozebrali 237 případů loveckých psů zraněných divočákem – téměř všichni potřebovali operaci, ale 99 % uzdravených se vrátilo k lovu

Co se stalo

Francouzský myslivecký časopis Le Chasseur Français zveřejnil 7. listopadu 2026 přehled studií o tom, jak divoká prasata zraňují lovecké psy. Hlavní z nich je rozbor 237 případů publikovaný v časopise Americké asociace veterinárních nemocnic JAAHA. Téma je aktuální: v Evropě vrcholí sezona naháněk na černou zvěř.

Deset let záznamů

Studie je retrospektivní: vědci psy na lovu nesledovali, ale prošli veterinární záznamy. Zkoumali historie 237 loveckých psů zraněných divočákem v Řecku od září 2014 do června 2024. Analyzovali povahu zranění, léčbu, komplikace a výsledky, aby pochopili, co ovlivňuje přežití.

Břicho je hlavní terč

Prvním zjištěním je, že divočák psa nejčastěji zraní na břiše. Na tuto oblast připadlo 38,8 % všech zaznamenaných zranění. Jde o nebezpečné rány: zbraně kňoura pronikají do břišní dutiny a trhají střeva, játra, slezinu i další orgány. Taková zranění rychle ohrožují život.

Operace téměř u všech

Téměř všichni zranění psi – 97 % – museli na operaci. Veterináři šili hluboké rány, obnovovali svaly břišní stěny a odstraňovali poškozené tkáně a orgány. Komplikace po operaci se objevily ve 12,1 % případů. Takové komplikace prodlužují léčbu a vyžadují opakované kontroly.

Kolik psů uhynulo

Úmrtnost dosáhla 8,1 % – zhruba každý dvanáctý pes. Byla výrazně vyšší u psů se zraněním břicha a s vysokým skóre závažnosti při přijetí. Vědci použili speciální škálu závažnosti úrazů, která veterinářům pomáhá rychle odhadnout šance a zvolit postup léčby.

Rozhoduje čas

Vědci našli souvislost mezi dobou doručení na kliniku a závažností zranění. Čím později byl pes přivezen k veterináři, tím horší byl jeho stav. Příčiny mohou být různé, ale ponaučení pro lovce je jasné: u takových ran je zdržení nebezpečné, protože ztráta krve i infekce postupují rychle.

Dlouhá hospitalizace

Skóre závažnosti souviselo i s délkou pobytu na klinice. Těžce zranění psi zůstávali hospitalizovaní déle a dostávali infuze, léky proti bolesti a antibiotika. Pro majitele to znamená starosti i značné náklady. Proto mnoho evropských lovců své psy pojišťuje.

Dobré zprávy

Navzdory závažnosti zranění jsou dlouhodobé výsledky povzbudivé. Mezi psy, které bylo možné po léčbě sledovat, se 99 % uzdravilo bez trvalých následků a vrátilo se k lovu. To ukazuje, jak důležitá je včasná a správná veterinární péče. Ani těžké zranění není rozsudek, pokud se pes rychle dostane k chirurgovi.

Malá rána, velký problém

Vědci zdůrazňují, že malá rána na kůži neznamená, že je uvnitř vše v pořádku. Zbraň kňoura může zvenku zanechat řez dlouhý pár centimetrů a pod ním roztržené svaly a poškozené orgány. Proto by měl pes po jakémkoli kontaktu s divočákem k veterináři, i když vypadá čile.

Další studie

Řecká studie není jediná. V listopadu 2025 vyšla práce o 42 psech ošetřených ve fakultní veterinární nemocnici. U 85,7 % z nich šlo o tupá poranění – pohmožděniny, zlomeniny, úrazy po nárazu. Pronikající rány mělo 30,9 % psů, často spolu s tupými. Celkem přežilo 90,5 % psů.

Naháňky v Česku

Další studie, publikovaná v lednu 2025 v časopise Animals, se zabývá naháňkami v Česku. Vědci sledovali 40 honiteb během pěti sezon v letech 2012–2016. Napočítali 589 útoků divočáků na psy, z nichž 150 skončilo zraněním. Většina zranění byla lehká.

Jak vážná jsou zranění

V české studii bylo 73,8 % zranění lehkých, 18,8 % těžkých a 7,4 % smrtelných. Čísla se podobají řeckým: těžká zranění nejsou častá, ale když nastanou, život psa závisí na rychlé pomoci. Autoři zkoumali i to, za jakých podmínek lovu se útoky vyskytují častěji.

Proč je divočák tak nebezpečný

Kňour může vážit 100 až 150 kilogramů i víc a jeho zbraně se o sebe neustále brousí. Zahnaný nebo postřelený divočák napadá psy obrovskou silou. Nebezpečné jsou i bachyně bránící selata. Pes, který se přiblíží příliš, riskuje úder zespodu do břicha nebo hrudníku.

Kteří psi riskují nejvíc

Nejčastěji se zraňují honiči a psi, kteří pracují na černou zvěř zblízka – ti, kteří ji oštěkávají a zastavují. Ohroženi jsou i mladí nezkušení psi, kteří se ještě neumějí uhnout. Někteří lovci dávají psům ochranné vesty z odolné látky, které snižují riziko pronikajících ran.

Ochranné vesty

Ochranné vesty pro lovecké psy jsou v Evropě stále oblíbenější. Kryjí hrudník, břicho a boky a nejlepší modely mají reflexní prvky a místo pro GPS. Vesta nechrání úplně, ale může ze smrtelné rány udělat lehkou. Musí dobře sedět a nesmí bránit v pohybu.

GPS obojek pomůže psa najít

Zraněný pes může odběhnout daleko a zalehnout v houští. GPS obojek pomůže rychle ho najít a donést k autu. Protože doba do příjezdu k veterináři ovlivňuje výsledek, není lokátor luxus, ale součást bezpečnosti psa na naháňce.

První pomoc v honitbě

Pokud vašeho psa zraní divočák, jednejte rychle a klidně:

1. Zastavte krvácení přitlačením čisté látky nebo obvazu na ránu.
2. Jsou-li vidět vnitřní orgány, nezatlačujte je zpět, ale přikryjte je vlhkou čistou látkou.
3. Obvaz na břicho přiložte pevně, ale ne příliš těsně.
4. Udržujte psa v teple a nenechte ho běhat.
5. Okamžitě jeďte k veterináři a zavolejte předem.

Lékárnička lovce

Zkušení lovci si na naháňky berou lékárničku pro psa. Patří do ní sterilní obvazy a čtverce, elastické obinadlo, antiseptikum, hemostatická houba, nůžky, izotermická fólie a náhubek – zraněný pes může z bolesti kousnout. Vyplatí se předem znát adresu nejbližší kliniky otevřené i o víkendu.

Převoz zraněného psa

Velkého zraněného psa je nejlepší nést ve dvou na improvizovaných nosítkách – bundě nebo dece. Nezvedejte ho za břicho, pokud je tam rána. V autě ho položte na bok, přikryjte a sledujte dýchání. Je-li klinika daleko, zavolejte předem, aby byl chirurg připravený.

Další nebezpečí od divočáka

Divočák je pro psy nebezpečný nejen zbraněmi. Syrové maso a vnitřnosti divokých prasat mohou obsahovat virus Aujeszkyho choroby, která je pro psy téměř vždy smrtelná. Lovcům se proto doporučuje nekrmit psy syrovými zbytky zvěřiny. Ve Francii se například v departementu Isère nyní používají testy k odhalení této nemoci u divokých prasat.

Zotavení po operaci

Po operaci břicha potřebuje pes několik týdnů klidu. Veterináři obvykle doporučují krátké procházky na vodítku, ochranný límec nebo obleček, aby si pes neolizoval stehy, a kontrolní prohlídky. K lovu by se měl vrátit až po souhlasu veterináře. Příliš brzká zátěž může vést ke kýle nebo rozestupu břišní stěny.

Výcvik mladých psů

Mnoho zranění utrpí mladí psi, kteří se na divočáka vrhají příliš zbrkle. Zkušení lovci psy na černou zvěř navykají postupně, například v cvičných obůrkách pod dohledem odborníků. Pes se učí držet odstup a zvěř oštěkávat, ne ji chytat. Takový výcvik snižuje riziko těžkých zranění.

Očkování před sezonou

Před loveckou sezonou zkontrolujte očkování psa. Zvlášť důležité je očkování proti vzteklině a leptospiróze, protože v lese se pes dostává do kontaktu s divokými zvířaty a vodou z kaluží a potoků. Povinné je i ošetření proti klíšťatům. Zdravý očkovaný pes snáší zranění i operace lépe.

Pojištění loveckých psů

Operace a několik dní na klinice mohou stát desítky tisíc korun. V mnoha evropských zemích existuje pojištění loveckých psů, které kryje léčbu úrazů. Některé myslivecké spolky pojišťují psy svých členů hromadně. Je dobré si předem ověřit, co přesně pojistka kryje.

Co to znamená pro Evropu

Stavy divokých prasat v Evropě rostou a naháňky se konají častěji, mimo jiné kvůli boji s africkým morem prasat. Zranění psů tak může přibývat. Studie z Řecka a Česka dávají lovcům jasné rady: ochranné vesty, GPS obojky, lékárnička a rychlá cesta k veterináři opravdu zachraňují životy.

Kdy jít k veterináři

Po každém kontaktu s divočákem jeďte se psem hned k veterináři, i když vidíte jen malou ránu. Okamžitou pomoc potřebuje při krvácení, ranách na břiše nebo hrudníku, dušnosti, bledých dásních, nafouklém břiše, kulhání nebo malátnosti. Po léčbě volejte veterináře, pokud je rána zarudlá nebo mokvá, pes nežere nebo má horečku.