Ptačí chřipka se vrátila do Nizozemska: dvě ohniska za dva dny, v Dánsku třetí případ od pátku. Co by měli vědět chovatelé drůbeže a majitelé koček

Co se stalo v Nizozemsku

Večer 26. října 2026 oznámilo nizozemské ministerstvo zemědělství, rybolovu, potravinové bezpečnosti a přírody (LVVN), že v chovu nosnic v obci Lutjegast (obec Westerkwartier, provincie Groningen) byla potvrzena ptačí chřipka. Aby se virus nešířil, rozhodlo ministerstvo utratit veškerou drůbež v chovu — asi 45 000 nosnic. Utracení provádí nizozemský úřad pro bezpečnost potravin a spotřebního zboží (NVWA).

Jde o první ohnisko v zemi od července. To předchozí bylo zjištěno 17. července v malém zájmovém chovu v Jižním Holandsku a během léta a začátku podzimu se v chovech nové případy neobjevily.

Hned následující den, 27. října, se virus našel podruhé — v obci Middelie (obec Edam-Volendam, Severní Holandsko). Tentokrát nejde o velkochov, ale o takzvanou zorgboerderij — sociální farmu, kde s chovanými zvířaty pracují lidé se zvláštními potřebami. Také zdejších asi 150 slepic se utrácí.

Jaká opatření úřady zavedly

Kolem obou míst bylo vyhlášeno pásmo omezení o poloměru 10 kilometrů: uvnitř je ochranné pásmo o poloměru 3 kilometry a pásmo dozoru do 10 kilometrů. V okruhu 1 a 3 kilometrů od chovu v Lutjegastu žádné další chovy drůbeže nejsou, v pásmu 10 kilometrů je jich 21. V okolí Middelie žádné jiné chovy drůbeže nejsou.

V celém pásmu 10 kilometrů okamžitě platí zákaz přesunů. Z míst, kde se chovají ptáci, se nesmějí odvážet ptáci, násadová ani konzumní vejce. Zakázán je i odvoz drůbežího trusu a použité podestýlky — virus v nich vydrží dlouho. Ostatní zvířata a jejich produkty se převážet smějí, ale jen podle přísného hygienického protokolu.

NVWA prověřuje všechny kontakty chovů z posledních dní: zda odtud do jiných chovů neodešla drůbež, vejce nebo krmivo. Pokud se najdou rizikové vazby, budou následovat další kontroly nebo zablokování kontaktních chovů.

Povinné ustájení zatím nařízeno nebylo

Nejsilnějším opatřením proti ptačí chřipce je v Nizozemsku ophokplicht — povinnost držet veškerou drůbež v uzavřených prostorách. Po prvním ohnisku ministerstvo napsalo, že zatím „nedává přímý důvod“ takovou povinnost zavést. Po druhém se tón změnil: úřady zvažují, zda jsou nutná další opatření, a požádaly expertní skupinu pro nákazy zvířat (Deskundigengroep Dierziekten) o nové posouzení rizika.

Pro chovatele slepic na zahradě je to signál připravit se předem: pokud ophokplicht zavedou, bude třeba drůbež rychle přesunout pod střechu nebo pod síť.

Dánsko: třetí případ od pátku

1. října oznámil dánský veterinární úřad Fødevarestyrelsen ohnisko v malém chovu v Nørre Vedby (obec Guldborgsund na ostrově Falster). Žilo tam 50 slepic, 8 hus a 3 pávi. Slepice onemocněly, několik jich uhynulo a laboratoř Statens Serum Institut potvrdila vysoce patogenní ptačí chřipku. Zbývající ptáci byli ještě týž den utraceni — kvůli jejich welfare a aby se virus nešířil dál.

Jde už o třetí případ ptačí chřipky od pátku. I když je v tomto chovu jen málo zvířat, četnost nákaz ukazuje, jak vážná situace je a proč je tak důležité brát ochranu před nákazou vážně, zvlášť v tomto ročním období.

Mette Kirkeskov Sie, veterinární lékařka a vedoucí oddělení Fødevarestyrelsen

Kolem chovu byla vyhlášena ochranná pásma a pásma dozoru. Všichni chovatelé slepic a jiných ptáků v pásmech musejí svá zvířata zaregistrovat na státním portálu a živé ptáky, vejce a drůbeží produkty nesmějí bez povolení úřadu převážet. Trhy, výstavy a soutěže s drůbeží jsou v pásmech zakázány. Už dříve v říjnu se virus v Dánsku našel ve dvou chovech krůt.

Proč na podzim riziko roste

Ptačí chřipka se v Evropě v posledních letech drží v přírodě po celý rok, na podzim jí ale přibývá. Miliony tažných ptáků — kachny, husy, labutě, bahňáci — míří na zimoviště a zastavují se u vod, na polích a na pobřeží. Nizozemsko a Dánsko leží přímo na těchto trasách. Virus se vylučuje trusem a domácí drůbež se nakazí, pokud může přijít do styku s volně žijícími ptáky nebo jejich trusem: přes vodu, krmivo, obuv, podestýlku.

Proto první podzimní ohniska téměř vždy začínají v zemích u Severního a Baltského moře. V říjnu 2026 už byla ptačí chřipka potvrzena v chovech v Anglii, Německu a Dánsku a nyní i v Nizozemsku.

Je virus nebezpečný pro lidi

Úřady obou zemí zdůrazňují: lidé se ptačí chřipkou nakazí velmi vzácně, obvykle jen při úzkém kontaktu s nemocnou drůbeží. Vejce a maso z obchodu jsou při běžné tepelné úpravě bezpečná. Na nemocné a uhynulé ptáky se ale nesmí sahat holýma rukama a nálezy uhynulých volně žijících ptáků je třeba hlásit úřadům — v Dánsku k tomu slouží aplikace FugleinfluenzaTip, v Nizozemsku se hlásí NVWA, v Česku krajské veterinární správě.

Proč je virus nebezpečný pro kočky

Pro majitele koček není ptačí chřipka jen zprávou o farmách. Kočky jsou k současnému kmeni viru vnímavé: nakazí se, když loví a požírají nemocné ptáky nebo jedí syrové drůbeží maso. U koček probíhá nemoc těžce — s vysokou horečkou, apatií, nechutenstvím, dušností a neurologickými příznaky, jako je vrávorání, křeče nebo slepota. Psi onemocní mnohem vzácněji, ale ani oni by na uhynulé ptáky sahat neměli.

Jak ochránit kočku

• Nekrmte syrovou drůbeží v oblastech s ohnisky — ani masem, ani vnitřnostmi, ani syrovými krmivy z drůbeže.
• Omezte lov. Pokud kočka chodí ven, je lepší ji v období ohnisek nechat doma nebo ji pouštět pod dohledem, zvlášť u vody.
• Nedávejte syrové mléko ani výrobky z něj.
• Umyjte si ruce a obuv po kontaktu s drůbeží, než budete kočku hladit.
• Všimli jste si příznaků nemoci po kontaktu kočky s ptákem — hned volejte veterináři a o možném kontaktu ho upozorněte ještě před návštěvou.

Jak ochránit slepice na zahradě

Malé chovy se nakazí stejně jako velké farmy a dánský případ to dokazuje. Riziko snižují jednoduchá pravidla:

1. Krmte a napájejte drůbež pod střechou nebo pod sítí — divocí ptáci se tak ke krmivu a vodě nedostanou.
2. Nepouštějte kachny a husy na společné rybníky, kde odpočívá volně žijící vodní ptactvo.
3. Mějte zvláštní obuv a oblečení do kurníku a myjte si ruce před i po.
4. Skladujte krmivo a podestýlku zavřené, aby se k nim nedostali divocí ptáci a hlodavci.
5. Neberte drůbež na výstavy a trhy v oblastech s omezeními.
6. Sledujte zdraví hejna: náhlé úhyny, apatie, nechutenství, pokles snášky, modrající hřebínky, otoky hlavy — to je důvod okamžitě zavolat veterináře.

Jak dlouho pásma platí

Pásma kolem ohniska se neruší hned. Podle obecných pravidel EU platí ochranné pásmo nejméně tři týdny po vyčištění a dezinfekci postiženého chovu a pásmo dozoru nejméně měsíc. Během té doby veterinární lékaři objíždějí chovy v pásmech, prohlížejí drůbež a odebírají vzorky. Teprve když kontroly ukážou, že se virus dál nerozšířil, omezení se zruší. V Dánsku to píšou stejně: pásma budou zrušena, až šetření potvrdí, že se nákaza nerozšířila.

Pro chovatele drůbeže v pásmu to znamená, že několik týdnů nesmějí prodávat ani převážet drůbež a vejce a s pořízením nových slepic budou muset počkat.

Očkování: co zkouší Nizozemsko

Nizozemsko patří k zemím EU, které se vážně připravují na očkování slepic proti ptačí chřipce. Od jara 2025 tam běží pilotní projekt: nosnice se očkují už jako kuřata v líhni a pak se sledují na farmě. Vláda s odvětvím projednává plán povinného očkování nosnic, ten ale zatím přijat nebyl. Hlavní potíží je obchod: část odběratelských zemí nepřijímá produkty z očkované drůbeže, proto se vejce z pilotního projektu prodávají jen v Nizozemsku.

Dokud očkování není plošné, zůstává hlavní ochrana stejná: zabránit kontaktu domácí drůbeže s volně žijícími ptáky a rychle utrácet drůbež v nakažených chovech.

Co bude dál

Odborníci v Nizozemsku připravují nové posouzení rizika a na něm závisí, zda bude zavedena všeobecná povinnost držet drůbež pod střechou. V Dánsku platí „střední“ stupeň ohrožení ze strany volně žijících ptáků; pokud ho zvýší na „vysoký“, bude se drůbež v celé zemi muset zakrýt a uzavřít. Obě země chovatelům malých hejn připomínají, že pravidla biologické bezpečnosti platí i pro tři slepice na zahradě, nejen pro velké farmy. Pokud se ve vašem okolí objevila ohniska, sledujte oznámení krajské veterinární správy.

Kdy jít k veterináři

Pokud vaše drůbež náhle hyne nebo onemocní, volejte veterináři nebo krajské veterinární správě — ve všech zemích EU je to povinné ze zákona. Pokud vaše kočka ulovila nebo snědla ptáka a potom je apatická, přestala žrát nebo má potíže s dýcháním či pohybem, nečekejte: jděte k veterináři ještě týž den.