Dýně s červy pro surikaty a kavárna s alpakami: jak zoo v Praze a Islámábádu zabavují zvířata a zda smějí domácí mazlíčci jíst dýni

Halloween v pražské zoo

Evropská televize Euronews 30. října 2026 ukázala, jak se v pražské zoo připravovali na Halloween. Ošetřovatelé rozmístili ve výbězích dýně různých tvarů, velikostí a barev. Surikaty toho dne hledaly červy schované ve vyřezaných dýních. Mláďata geparda a karakala poprvé dostala dýně jako hračky.

Sváteční program byl naplánován na čtyři dny: pamlsky a nové předměty ke hře byly v té době určeny zvířatům 14 druhů.

Co je obohacování prostředí

Dýně s červy nejsou jen sváteční show. Odborníci takovým činnostem říkají obohacování prostředí. Zvířata v lidské péči nemusejí shánět potravu, hledat úkryt ani zkoumat nové území a bez toho se nudí. Nuda může u zvířat vést ke stresu a opakovanému chování, například k přecházení z rohu do rohu.

Obohacování vrací do života zvířete přirozené činnosti: hledat potravu, kousat, hrabat, zkoumat nové pachy a předměty. Pro surikaty je to hledání hmyzu, pro mladé kočkovité šelmy hra podobná lovu. Dobré zoo takové činnosti plánují stále, ne jen o svátcích.

Proč se dýně pro zoo hodí

Dýně je praktický předmět pro obohacování. Je bezpečná pro mnoho druhů, lze ji krájet, plnit krmivem, kutálet a kousat. Snadno se do ní schová hmyz, maso nebo ovoce podle toho, kdo ji bude zkoumat. A po svátku lze dýně, které zdobily zoo, použít dál, jako krmivo nebo hračku.

Surikaty, gepardi a karakalové: kdo si s čím hraje

Surikaty v přírodě tráví většinu dne hledáním potravy a hrabou v zemi kvůli hmyzu, larvám, štírům a drobným obratlovcům. Dýně s červy uvnitř je přiměje dělat totéž: čichat, hrabat, kousat. Pro mláďata geparda a karakala je hra s novým předmětem nácvikem loveckých dovedností: připlíží se, vrhnou se, kutálejí a koušou kořist. Čím pestřejší jsou takové činnosti, tím jsou zvířata po zbytek času aktivnější a klidnější.

Kavárna s alpakami v Islámábádu

Téhož dne Euronews informoval o nové atrakci v zoo Multi Zoo u Islámábádu. Jmenuje se „Káva s alpakou“: návštěvníci sedí u kavárenských stolků a vedle nich se procházejí alpaky, které občas vystrčí krk přes ohradu. Hosté mohou zvířata hladit a krmit.

V zoo žije deset dovezených alpak. Podle vedení je to jediné stádo svého druhu v Pákistánu. Alpaky sdílejí výběh s lamami.

Alpaky a horko

Alpaky pocházejí z chladných vysokohorských oblastí And v Jižní Americe a léto v Islámábádu je velmi horké. Podle generálního manažera zoo Muhammada Younase zvířata přijela v létě a pracovníci museli kolem výběhu nainstalovat ochlazovače vzduchu. Pro alpaky je horko vážné riziko: hustá vlna brání ochlazování, proto se v teplém podnebí povinně stříhají a mají k dispozici stín, vodu a chladné přístřešky.

Alpaky v Evropě

Alpaky se stále častěji chovají i v Evropě, na farmách, v minizoo a na procházky s turisty. Jsou to stádová zvířata, proto se jedna alpaka chovat nesmí: jsou potřeba aspoň dvě až tři. Stříhají se jednou ročně, pravidelně se jim zkracují paznehty, hlídají se zuby a ošetřují proti parazitům. Alpaka není domácí mazlíček do bytu: potřebuje pastvinu, přístřešek a veterináře, který s těmito zvířaty pracuje.

Otázky ke kavárnám se zvířaty

Kavárny s kočkami, sovami, ježky, mývaly a alpakami se staly oblíbenými v mnoha zemích. Ochránci zvířat a veterináři k nim ale často mají otázky. Zvířata potřebují místo, kde si mohou od lidí odpočinout. Neustálé dotyky, hluk a pamlsky od návštěvníků mohou vyvolat stres a zažívací potíže. Navíc se při těsném kontaktu lidí a zvířat snáz přenášejí některé infekce, proto je důležitá hygiena a veterinární dohled.

Dobrý podnik omezuje počet návštěvníků a dobu kontaktu, dává zvířatům možnost odejít, hlídá krmivo a pravidelně je ukazuje veterináři. Pokud zvířata v kavárně vypadají unaveně, schovávají se nebo jsou zjevně nucena ke kontaktu, raději tam nechoďte.

Smí pes dýni?

Obyčejná dýně bez přísad je pro psy vhodná v malém množství. Má hodně vlákniny a málo kalorií, proto se někdy přidává do krmiva při lehkých zažívacích potížích, ale jen po poradě s veterinářem. Nejlepší je vařená nebo pečená dužina bez soli, cukru, oleje a koření.

Psovi nesmíte dát dýňový koláč, sladkosti s příchutí dýně, směsi na pečení s kořením, dýni, ve které hořela svíčka, ani plesnivou dýni. Semena a slupka jsou těžko stravitelné a mohou způsobit zažívací potíže nebo neprůchodnost střev, hlavně u malých psů.

Kolik dýně může pes dostat

Přesnou dávku raději proberte s veterinářem, zvlášť pokud má pes zažívací nemoc nebo cukrovku. Obvykle se začíná velmi malým množstvím, asi čajovou lžičkou u malého psa a polévkovou lžící u velkého, a sleduje se, jak ji snáší. Dýně nemá nahrazovat krmivo, je to doplněk. Pokud se po ní objeví průjem, plynatost nebo zvracení, raději ji vynechte.

Dýně pro kočky

Kočky jsou šelmy a rostlinnou potravu nepotřebují. Malé množství obyčejné vařené dýně se někdy používá jako zdroj vlákniny, například při sklonu k zácpě, ale jen na radu veterináře. Většině koček je dýně lhostejná a nutit je není třeba.

Dýně pro králíky a hlodavce

Králíci, morčata a další drobní mazlíčci mohou dostat kousek syrové dýně jako pamlsek, ale ne jako základ stravy. Základem je seno a sladká zelenina a ovoce se dávají po troškách, aby se nenarušila činnost střev. Dýni zavádějte postupně a sledujte trus zvířete. Vyřezané sváteční dýně, které stály několik dní v teple, dávat nesmíte: rychle se v nich množí plísně a bakterie.

Jak poznat, že se mazlíček nudí

Nuda není jen problém zvířat v zoo. Pes, který okusuje nábytek, pořád štěká nebo hrabe, kočka, která v noci budí majitele a shazuje věci ze stolu, králík okusující mříže klece: to vše může ukazovat na nedostatek činností. Než to připíšete povaze, nechte u veterináře vyloučit nemoc a pak přidejte do života mazlíčka víc pohybu, her a úkolů.

Jak zařídit obohacování doma

Domácím mazlíčkům také prospívají činnosti podobné hrám v zoo:

1. Krmítka hlavolamy: pes nebo kočka se ke krmivu dostane vyřešením úkolu.
2. Čichací koberečky: schovává se do nich suché krmivo a pes ho hledá nosem.
3. Kartonové krabice a tunely: kočky a králíci se rádi schovávají a zkoumají.
4. Hledání pamlsků: schovejte kousky krmiva v místnosti nebo na dvoře.
5. Nové pachy a předměty: bezpečné hračky, větve ovocných stromů pro hlodavce.

Bezpečnost svátečních dekorací

Pokud máte doma vyřezané dýně se svíčkami, držte je mimo dosah zvířat: kočka může svíčku převrhnout, pes si popálit nos. Elektrické svíčky jsou bezpečnější, ale jejich baterie jsou nebezpečné, pokud je zvíře spolkne. Dekorační dýně a kukuřici po svátku raději vyhoďte, a nedávejte je mazlíčkům, pokud dlouho stály v teple.

Co s dýněmi po svátku

Sváteční dýně po Halloweenu patří nejlépe na kompost nebo do popelnice na bioodpad. Nenoste je do lesa nebo parku „nakrmit zvířata“: nahnilé dýně mohou divokým zvířatům uškodit a lákají divočáky na místa, kde chodí lidé a psi. V oblastech s africkým morem prasat je přikrmování divočáků navíc nežádoucí. Ani ježci dýni nepotřebují: víc jim prospějí hromady listí k přezimování.

Co to znamená pro Evropu

V Evropské unii musejí zoo vytvářet zvířatům podmínky odpovídající jejich biologickým potřebám a obohacování prostředí k těmto požadavkům patří. Sváteční programy jako ten pražský přitahují návštěvníky, ale hlavní je v nich přínos pro zvířata. Kavárny se zvířaty existují i v Evropě a jejich provoz se v různých zemích upravuje různě. Při výběru takového místa sledujte, jak v něm zvířata žijí, a ne jen pěkné fotky.

Kdy jít k veterináři

Pokud pes nebo kočka snědli hodně dýně, semena, slupku, dýňový koláč nebo kus sváteční dýně se svíčkou a objevilo se zvracení, průjem, nadmutí břicha nebo malátnost, jděte k veterináři. Králíka nebo morče je třeba ukázat veterináři urychleně, pokud přestali žrát nebo několik hodin nevyloučili trus: je to pro ně nebezpečný stav.