Orli proti papuchalkům: v Británii se vede spor, zda návrat orla mořského nezničí kolonie mořských ptáků na slavných ostrovech Walesu

Co se stalo

Dne 8. listopadu 2026 informoval britský deník The Guardian o sporu, který rozděluje ochránce přírody. Návrat orla mořského je označován za jeden z největších úspěchů britské ochrany přírody posledních desetiletí. Nové plány vypouštět orly na jihu Walesu ale vyvolaly obavy části vědců: bojí se, že dravci zničí kolonie mořských ptáků.

Kdo je ohrožen

Podle řady vědců a ochránců přírody by při vypuštění mnoha orlů mohly zkolabovat hnízdní populace několika druhů mořských ptáků. Jsou mezi nimi papuchalkové, alkouni, alky, buřňáci a racci tříprstí. Tito ptáci hnízdí ve velkých koloniích na útesech a ostrovech, kde jsou pro velkého dravce obzvlášť zranitelní.

„Úplně se to přehlédlo“

„Při vší radosti a nadšení z návratu orlů se úplně přehlédlo, že tito ptáci pravděpodobně zničí naše kolonie mořských ptáků,“ řekl Tim Birkhead, emeritní profesor ekologie a evoluce na Univerzitě v Sheffieldu. Je jedním z nejznámějších britských odborníků na mořské ptáky.

Příběh návratu

Orel mořský je největší dravý pták Británie, rozpětí jeho křídel dosahuje téměř dvou a půl metru. Do roku 1918 byl zcela vyhuben. Od roku 1975 se do Skotska dovážela mláďata z Norska a dnes tam žije asi 200 hnízdících párů. Jedním z hlavních center skotské populace je ostrov Mull.

Orli na jihu Anglie

Od roku 2019 vypustili na ostrově Wight 45 orlů. Přestože tyto ptáky opakovaně nezákonně zabíjeli, v roce 2023 poprvé vylétlo z hnízda ve Východním Sussexu divoké mládě narozené v Anglii. Teď se v Exmooru během příštích tří let vypouští dalších 20 mladých ptáků. Ve Walesu orli zatím nejsou.

Plán pro Gwent

Teď se navrhuje vypustit až 60 orlů v Gwentu na jihu Walesu. Projekt vede organizace Wildfowl & Wetlands Trust (WWT) a podporuje ho Gwent Wildlife Trust. Proti je však Wildlife Trust of South and West Wales, který spravuje slavné ostrovy mořských ptáků.

Orel nad Skomerem

Obavy zesílil případ z minulého měsíce. Orla z exmoorského projektu zahlédli nad ostrovem Skomer u pobřeží Walesu. Je to slavná rezervace mořských ptáků, kde David Attenborough natáčel papuchalky a buřňáky pro sérii „Wild Isles“. Pro ochránce ostrova to byl signál, že orli už ke koloniím doletí.

Nejhorší pokles mezi ptáky

Britští mořští ptáci i tak procházejí těžkým obdobím. Za posledních pět let se jejich populace zmenšily o pětinu, víc než u jakékoli jiné skupiny ptáků. Mořským ptákům na jihu Walesu se zatím daří poměrně dobře, a právě proto se ochránci bojí je ohrozit.

Postoj ochránců ostrovů

Sarah Kessell, která vede Wildlife Trust of South and West Wales, říká, že organizace má čím dál větší obavy, protože přibývá údajů o vlivu orlů na ptáky hnízdící na útesech. „Ostrovy Skomer a Skokholm jsou útočištěm populací mořských ptáků světového významu, které jsou už tak ohrožené,“ řekla.

Vyrušování a vytlačování

Podle Kessell by další tlak v podobě vyrušování a vytlačování orly mohl hnízdící ptáky vážně zasáhnout. Nejde jen o to, že orel ptáka uloví. Když nad kolonií krouží velký dravec, ptáci vzlétnou a opustí hnízda, a racci a vrány toho využijí, aby ukradli vejce a mláďata.

Argumenty zastánců

Profesor Geoff Hilton, který ve WWT vede výzkum mokřadů, uznává, že jakákoli ochranářská práce je spojena s rizikem. „Hlavní je tato rizika předem pečlivě posoudit, prozkoumat jejich rozsah na základě spolehlivých dat a porovnat je s příležitostmi,“ říká.

Čím se orli živí

Hilton zdůrazňuje, že orli jsou všestranní. Jedí mršiny, ryby, drobné savce i ptáky. Studie z roku 2020 provedená východně od Baltského moře ukázala, že ptáci, o jejichž ochranu se EU zvlášť stará, tvořili za mnohaleté pozorování asi 1 % určené kořisti orlů.

Sedm až devět párů za deset let

Podle Hiltona má postupné vypouštění v Gwentu vytvořit během deseti let sedm až devět hnízdících párů. „Proto neočekáváme, že by toto vypouštění výrazně snížilo nebo ovlivnilo populaci některého druhu,“ říká. Zastánci se domnívají, že přínos návratu orla převáží rizika.

Zkušenost ze Skandinávie

V Norsku, Švédsku a Finsku žijí orli a mořští ptáci vedle sebe po staletí. Orlů je tam mnoho a v některých koloniích jejich přítomnost opravdu mění chování ptáků. Na švédském ostrově Stora Karlsö v Baltském moři vědci popsali, jak orli vyrušují velkou kolonii alkounů. Na tuto zkušenost se odvolávají obě strany britského sporu.

Proč jsou kolonie tak zranitelné

Mořští ptáci snášejí málo vajec a obvykle vychovají jedno až dvě mláďata ročně. Mnoho druhů začíná hnízdit až po několika letech. Ztráty se proto doplňují pomalu. Pokud dravec vyrušuje kolonii několik sezon za sebou, ptáci ji mohou úplně opustit a vrátit je bude velmi těžké.

Ptačí chřipka udeřila první

Britské mořské ptáky v letech 2021–2023 těžce zasáhla vysoce patogenní ptačí chřipka. Virus zabil tisíce terejů, chaluh, rybáků a dalších ptáků. Kolonie se ještě nezotavily a každý nový stresový faktor je pro ně zvlášť nebezpečný. Je to další argument odpůrců rychlého vypouštění orlů.

Dá se najít rovnováha

Někteří ochránci přírody věří, že rovnováhu najít lze. Orly by bylo možné vypouštět dál od velkých kolonií, sledovat je pomocí GPS vysílaček a měnit plány, pokud data ukážou problémy. Hlavní je nedělat ze sporu válku mezi příznivci dravců a příznivci mořských ptáků.

Jak se sledují vypuštění ptáci

Mladí orli dostávají před vypuštěním lehké GPS vysílačky. Díky nim vědci vidí, kam ptáci létají, kde se krmí a kde si vybírají místa pro hnízda. Právě z takových dat je známo, že exmoorský orel byl nad Skomerem. V budoucnu tato data pomohou posoudit skutečný vliv orlů na kolonie.

Papuchalkové jako symbol pobřeží

Papuchalkové s pestrými zobáky patří k nejoblíbenějším ptákům Británie a jsou důležitou součástí pobřežního turismu. Na ostrovy jako Skomer se na ně každý rok jezdí dívat tisíce lidí. Spor o orly se proto netýká jen ekologie, ale i místní ekonomiky, která na mořských ptácích závisí.

Nezákonné zabíjení orlů

Zvláštním problémem je nezákonné zabíjení orlů. Ptáky tráví, střílejí a chytají do pastí, mimo jiné kvůli obavám farmářů o jehňata. Každá taková ztráta projekt oslabuje. Policie a ochranářské organizace tyto případy vyšetřují, ale prokázat vinu bývá obtížné.

Psi a mořští ptáci

Pro majitele psů, kteří se procházejí na pobřeží, z toho plyne vlastní poučení. Psi bez vodítka u útesů a na plážích také vyrušují mořské ptáky a mohou ničit hnízda ptáků hnízdících na zemi. V době hnízdění, zhruba od dubna do srpna, se na mnoha pobřežích Británie a Evropy žádá, aby psi byli na vodítku.

Jak se chovat u kolonií

Několik jednoduchých pravidel pomáhá ptákům neublížit:

1. Mějte psa na vodítku u kolonií a na plážích s hnízdy.
2. Nechoďte k okraji útesů, kde ptáci hnízdí.
3. Nelétejte s drony u kolonií.
4. Dodržujte sezonní zákazy vstupu na ostrovy a pláže.
5. Hlaste mrtvé mořské ptáky místním úřadům.

Když najdete zraněného ptáka

Pokud najdete zraněného orla, papuchalka nebo jiného mořského ptáka, nezkoušejte ho léčit sami. Zavolejte do nejbližší záchranné stanice pro volně žijící živočichy nebo veterináři. Velcí draví ptáci jsou nebezpeční: mají ostré drápy a zobák. Mrtvých ptáků se nedotýkejte holýma rukama, mohou je vyšetřovat na ptačí chřipku; nález nahlaste krajské veterinární správě.

Co to znamená pro Evropu

Návrat velkých predátorů je celoevropský trend: orli, vlci, rysi a medvědi se vracejí tam, kde byli vyhubeni. Britský spor ukazuje, že každý návrat má svou cenu a že rozhodnutí je třeba opírat o data. Zkušenosti ze Skandinávie a Británie pomohou dalším zemím najít rovnováhu mezi predátory a jejich kořistí.

Kdy jít k veterináři

Pokud pes na pobřeží sebral mrtvého nebo nemocného ptáka, vezměte mu ho, umyjte mu tlamu a tlapky a při zvracení, apatii nebo průjmu ho ukažte veterináři. Okamžitou pomoc potřebuje, pokud ho zranil velký pták: rány od drápů a zobáku jsou hluboké a často se zanítí. Nalezeného zraněného volně žijícího ptáka předejte veterináři nebo záchranné stanici.