Nizozemsko zavírá drůbež pod střechu v celé zemi: třetí ohnisko ptačí chřipky za tři dny a úplný zákaz výstav — co to znamená pro chovatele slepic a majitele koček

Co se stalo

1. října 2026 oznámilo nizozemské ministerstvo zemědělství, rybářství, potravinové bezpečnosti a přírody (LVVN) třetí ohnisko ptačí chřipky za tři dny. Virus byl potvrzen na farmě nosnic ve vesnici Grootegast (obec Westerkwartier, provincie Groningen).

První dvě ohniska byla 26. října v sousedním Lutjegastu, na farmě zhruba se 45 000 nosnicemi, a 27. října v Middelie v Severním Holandsku, na malé sociální farmě. Předtím se ptačí chřipka na nizozemských farmách nevyskytla od 17. července.

Ještě týž večer zavedl státní tajemník ministerstva Silvio Erkens opatření pro celou zemi: povinnost držet ptáky uvnitř nebo chráněné před volně žijícími ptáky, úplný zákaz výstav a přísnější zákaz návštěv drůbežích farem.

Třetí ohnisko: Grootegast

Na farmě v Grootegastu je asi 51 000 slepic. Aby se virus nešířil dál, ministerstvo nařídilo utratit všechny ptáky. Práci provádí nizozemský Úřad pro bezpečnost potravin a spotřebního zboží (NVWA).

Kolem farmy bylo vyhlášeno pásmo omezení o poloměru 10 kilometrů: uvnitř je ochranné pásmo o poloměru 3 kilometry a pásmo dozoru. Do jednoho kilometru je ještě jedna drůbeží farma, do tří kilometrů další a v celém 10km pásmu jich je 16. Farmy ve vnitřních pásmech NVWA kontroluje. Část farem leží zároveň v pásmu kolem Lutjegastu: obě vesnice jsou těsně vedle sebe.

V 10km pásmu platí zákaz přepravy: z míst, kde se chovají ptáci, se nesmějí vyvážet ptáci, násadová ani konzumní vejce, drůbeží trus ani použitá podestýlka. NVWA také zjišťuje, kam v posledních dnech odjížděla drůbež a produkty z farmy a odkud přijížděly. Rizikové kontakty se prověří nebo zablokují.

„Pod střechou“ a „pod sítí“: jaký je rozdíl

Nová pravidla rozlišují dva druhy povinností.

• Povinnost držet uvnitř (ophokplicht) — pro veškerou komerční drůbež. Slepice, kachny, husy a krůty na farmách musejí zůstat v hale bez výběhu.
• Povinnost zakrytí (afschermplicht) — pro ptáky chované nekomerčně, například slepice na zahradě. Ven mohou, ale jen do výběhu zakrytého shora sítí nebo střechou, aby do něj nemohli vletět volně žijící ptáci ani v něm zanechat trus.

Výjimka platí i pro farmy: bažanty a pštrosy v komerčních chovech prakticky nelze držet uvnitř, proto pro ně platí jen povinnost zakrytí. Opatření začala platit okamžitě, datum jejich konce stanoveno nebylo.

Úplný zákaz výstav a návštěv

V Nizozemsku už zákaz výstav drůbeže platil, ale s výjimkami. Ty jsou nyní zrušeny: výstavy takzvaných „rizikových ptáků“ — slepic, kachen, hus a dalších druhů, které se snadno nakazí — jsou úplně zakázány. Pro chovatele okrasné drůbeže a chovatelské kluby je to bolestivé rozhodnutí: podzim a zima jsou hlavní výstavní sezonou.

Zpřísněn byl i celostátní zákaz návštěv drůbežích hal na komerčních farmách. Vstoupit tam lze jen tehdy, když je to nutné pro zdraví lidí nebo zvířat, pohodu ptáků nebo pomoc lidem v budově. Návštěvník musí dodržet hygienický protokol a zapsat se.

Uvědomuji si, že nejvíce to dopadne na chovatele s volným výběhem a na drobnochovatele. Přesto je důležité co nejvíce omezit kontakt chovaných ptáků s volně žijícími ptáky, kteří mohou být nakažení.

Silvio Erkens, státní tajemník nizozemského ministerstva zemědělství

Proč úřady nečekaly

Po prvních dvou ohniscích vláda čekala na hodnocení rizika od skupiny odborníků na nákazy zvířat. Po třetím se rozhodla jednat hned. V dopise parlamentu Erkens vysvětluje, že se v zemi znovu nacházejí živí i uhynulí volně žijící ptáci s virem, hlášení o nakažených volně žijících ptácích přicházejí i z dalších zemí EU a podzimní tah teprve začíná.

Zkušenosti z minulých let ukazují, že počet ohnisek na farmách v říjnu a listopadu prudce roste. Opatření proto zavedli předem, aniž by čekali, až virus zasáhne desítky farem. Skupina odborníků se brzy sejde tak jako tak a riziko se teď bude hodnotit častěji.

Co se děje v sousedních zemích

Nizozemsko není samo. Podle vlády byla letos na podzim znovu potvrzena ohniska na farmách v Dánsku, Německu, Bulharsku a Velké Británii. V Dánsku se virus během týdne našel na dvou krůtích farmách a v malém drobnochovu, v Německu na několika farmách v různých spolkových zemích a v Anglii na farmě v Northumberlandu.

Virus přichází s tažným vodním ptactvem, které na podzim letí na zimoviště podél pobřeží Severního a Baltského moře. Proto se první podzimní ohniska téměř vždy objevují právě v těchto zemích a pak se virus může dostat hlouběji do vnitrozemí.

Očkování nosnic: plán do konce roku

Každé ohnisko znamená utracení desítek tisíc ptáků a ztráty pro chovatele. Nizozemská vláda chce, aby se to neopakovalo každý rok, a s odvětvím připravuje plán povinného očkování nosnic. Zvláštním úkolem je odstranit obchodní překážky: některé odběratelské země nepřijímají produkty z očkované drůbeže. Plán slibuje státní tajemník poslat parlamentu do konce roku 2026.

Nizozemsko patří k mála zemím EU, které se vážně připravují na očkování slepic. Dokud se očkování nerozšíří, hlavní ochrana zůstává stejná: nedopustit kontakt domácí drůbeže s volně žijícími ptáky a rychle utrácet drůbež na nakažených farmách.

Co se změní pro kupující vajec

Pro farmy s volným výběhem je povinnost držet slepice uvnitř velkou změnou: drůbež zůstává v hale a kupující se mohou ptát, zda jsou vejce stále „z volného výběhu“. Podle pravidel EU se vejce od slepic, které jsou dočasně drženy uvnitř na příkaz veterinárních úřadů, mohou dál prodávat s dosavadním označením. Pro kupujícího je hlavní, že samotná vejce jsou bezpečná: produkty ze zdravé drůbeže z kontrolovaných farem lze jíst jako obvykle a při vaření i smažení virus hyne.

Co mají dělat chovatelé slepic na zahradě

Pokud chováte pár slepic, kachen nebo hus, nová pravidla se týkají i vás, i když nežijete v Nizozemsku: ptačí chřipka je stejně nebezpečná pro každý chov. Jednoduchá opatření snižují riziko:

1. Zakryjte výběh shora sítí nebo střechou, aby do něj volně žijící ptáci nevlétali ani nezanechávali trus.
2. Krmte a napájejte drůbež pod přístřeškem: otevřená krmítka lákají divoké kachny, racky a holuby.
3. Nepouštějte domácí kachny a husy na rybníky a strouhy, kde plavou volně žijící ptáci.
4. Mějte zvláštní obuv do kurníku a po práci s drůbeží si myjte ruce.
5. Sledujte zdraví hejna: náhlé úhyny, apatie, nechutenství nebo pokles snášky jsou důvodem hned zavolat veterináři.

Proč se to týká majitelů koček

Kočky jsou vnímavé k současnému kmeni ptačí chřipky. Nakazí se, když chytají a žerou nemocné ptáky nebo dostávají syrové drůbeží maso. U koček nemoc probíhá těžce: vysoká horečka, apatie, nechutenství, potíže s dýcháním, vrávorání, křeče. V oblastech s ohnisky veterináři radí nepouštět kočky ven bez dozoru, zvlášť poblíž vody a polí, kde se shromažďují volně žijící ptáci, a nedávat jim syrovou drůbež.

Psi onemocní mnohem méně často, ale mrtvé ptáky by také sbírat neměli. Na procházkách u vody mějte psa na vodítku.

Je virus nebezpečný pro lidi

Riziko pro lidi zůstává nízké: člověk se může nakazit jen při velmi těsném kontaktu s nemocným ptákem. Přesto se uhynulých volně žijících ptáků nedotýkejte holýma rukama. Nizozemská vláda připomíná všem, kdo přicházejí do styku s volně žijícími ptáky nebo jejich těly, že mohou být nakažení a je třeba dodržovat bezpečnostní opatření. V Česku se nálezy uhynulých volně žijících ptáků hlásí krajské veterinární správě.

Co bude dál

Povinnost držet ptáky pod střechou platí až do odvolání — zruší ji, až hodnocení rizika ukáže, že hrozba klesla. Ani pásma kolem tří farem se nezruší hned: podle pravidel EU platí ochranné pásmo nejméně tři týdny po vyčištění a dezinfekci farmy a pásmo dozoru nejméně měsíc. Pokud ohnisek přibude, úřady mohou přidat nová pásma a opatření.

Nizozemsko letos na podzim nejspíš nebude poslední zemí, která zavře drůbež pod střechu. V Česku podobná opatření vyhlašuje Státní veterinární správa formou mimořádných veterinárních opatření — chovatelé by měli sledovat její oznámení a připravit výběhy předem.

Kdy jít k veterináři

Pokud ve vašem chovu náhle uhynuly nebo onemocněly slepice, kachny či husy, ihned zavolejte veterináři nebo veterinární správě: podezření na ptačí chřipku se musí hlásit. Pokud vaše kočka nebo pes měli kontakt s uhynulým ptákem a poté jsou malátní, mají horečku, kašel, potíže s dýcháním nebo vrávorají, jděte k veterináři a o kontaktu mu určitě řekněte.