Myxomatóza dorazila k zajícům: ve Francii varianta viru ze Španělska zabíjí zajíce polní v mnoha departementech a příští rok může zasáhnout celou zemi

Co se stalo

Francouzský myslivecký portál So Chasse zveřejnil 7. listopadu 2026 rozsáhlý rozhovor s Anne de Galardovou, veterinářkou Národní federace myslivců (FNC). Téma je znepokojivé: myxomatóza, dlouho považovaná za nemoc králíků, teď v několika regionech hromadně zabíjí zajíce polní. A podle ní by se nemoc mohla už příští rok objevit v celé Francii.

Virus ze Španělska

Podle Anne de Galardové pochází varianta, která napadá zajíce, ze Španělska. Jde o rekombinantní virus: klasický virus myxomatózy si vyměnil geny s jiným poxvirem. Klasický virus byl přizpůsobený králíkovi, ale rekombinace mu umožnila nakazit i zajíce a množit se v jeho těle. Virus teď může postihnout oba druhy.

Proč zajíci dříve neonemocněli

Zajíci se s virem myxomatózy v přírodě pravděpodobně setkávali i dřív, protože žijí vedle králíků. Starý virus je ale nemocnými nedělal. Nová varianta to změnila. Vědci to pozorují v různých zemích: když virus získá nové geny, může přeskočit na nový druh hostitele.

Jak se nemoc přenáší

Myxomatóza je nemoc přenášená vektory. Virus šíří krev sající hmyz – komáři, blechy, muchničky. Možný je i přímý přenos ze zajíce na zajíce nebo ze zajíce na králíka. Na velké vzdálenosti se virus šíří s hmyzem nebo převozem zvířat. Proto nemoc postupuje zemí tak rychle.

Zima přinese oddech

S ochlazením klesne aktivita hmyzu a úhyny zajíců by měly zeslábnout. Anne de Galardová ale varuje, že to neznamená konec nemoci. Na jaře, až se hmyz znovu probudí, se virus může vrátit. Je třeba rozlišovat sezonní útlum a skutečný konec epidemie.

Jak poznat nemocného zajíce

Příznaky bývají u zajíců méně nápadné než u králíků. Někteří zajíci vypadají, jako by je popálily chemické přípravky na pole: kůže na hlavě zhrubne a připomíná kůži řemene. Objevují se změny na očích, kožní infekce, uzlíky pod kůží a vypadávání srsti. Celkově jsou taková zvířata slabá a malátná.

Nedostřelovat ze soucitu

Nejneobvyklejší doporučení federace zní: nemocné zajíce nestřílet. Mnoho myslivců chce ukrátit zvířeti trápení. Anne de Galardová ale vysvětluje, že uzdravení zajíci pravděpodobně získají imunitu. Stanou se základem odolné populace. Kdo střílí nemocné, likviduje ty, kteří mohli přežít.

Polovina přežije

Odkud se ví, že mnoho zajíců přežívá? Data pocházejí ze Španělska, kde se nemoc objevila dřív. Podle španělských studií přežije zhruba polovina nakažených zajíců. Anne de Galardová vyzývá k opatrnosti: ve Francii je situace příliš nová na definitivní závěry. Proč jedni přežijí a druzí ne, zatím není známo.

Opakovaná nákaza

Může uzdravený zajíc onemocnět znovu? Podle veterinářky bude výrazně méně zranitelný. Stoprocentní záruka neexistuje, ochrana by ale měla být značná. Proto jsou přeživší zvířata pro budoucnost populací tak cenná: jejich potomstvo může být vůči viru odolnější.

Mladí a staří

Zajíčata nemusí onemocnět častěji než dospělí. Jako u mnoha nemocí mohou mít mláďata slabší obranyschopnost, ale totéž platí pro velmi stará zvířata. Anne de Galardová varuje před ukvapenými závěry o tom, které věkové skupiny trpí víc. Jsou potřeba data ze sledování.

Kolik zajíců uhynulo

Celostátní bilance zatím neexistuje. Federace doufá v první, neúplný přehled ke konci roku. V některých honitbách myslivci viděli uhynulé zajíce, ale na myxomatózu nepomysleli a teprve později poslali zvířata k vyšetření. Zajíci navíc hynou i na jiné nemoci, například na syndrom zajíce polního (EBHS).

Kde je situace známá nejlépe

Nejlépe je ohnisko zdokumentované v departementu Charente-Maritime na západě země. To neznamená, že tam hyne nejvíc zajíců. Místní myslivci roky obnovovali populaci zajíce polního a pečlivě ji sledovali, proto si rychle všimli, že se děje něco neobvyklého.

Jak se virus šíří zemí

Virus byl nejprve zjištěn na středozápadě Francie. Teď přicházejí hlášení i z jiných míst: z Východních Pyrenejí, Varu, Rhôny a Isère. Minulý týden přišlo potvrzení z Horní Garonny. „Při tomto tempu by nemoc mohla být příští rok v celé Francii,“ říká Anne de Galardová.

První vlna je nejhorší

Veterinářka připomíná zkušenost s králíky. Při prvním průchodu viru bývá úmrtnost velmi vysoká, pak se situace postupně uklidní. Přeživší zvířata získají imunitu a virus i hostitel se navzájem přizpůsobí. Tento proces ale trvá roky a první sezony mohou přinést velké ztráty.

Síť sledování SAGIR

Ve Francii sleduje nemoci volně žijících zvířat síť SAGIR, na které spolupracují myslivecké federace a veterinární laboratoře. Federace upozornila technické kontaktní osoby sítě v departementech. Kde se najde neobvykle mnoho uhynulých zajíců, odebírají se vzorky na myxomatózu, aby se úhyny automaticky nepřipisovaly už známým nemocem.

Přerušit lov?

Má se lov zajíců v oblastech s virem přerušit? Federace nedává jednotný recept a spoléhá na odpovědnost místních mysliveckých spolků. V některých oblastech se myslivci sami rozhodli letos zajíce nestřílet. Hlavní podle veterinářky je, aby se populace mohly obnovit z přeživších zvířat.

Když najdete uhynulého zajíce

Veterinářka federace dává jasná pravidla:

1. Informovat mysliveckou federaci nebo příslušný úřad.
2. Nesahat na kadáver holýma rukama.
3. Nepouštět k němu psy.
4. Počkat na rozhodnutí odborníků, zda zvíře odvézt k vyšetření.
5. Při nutné manipulaci používat rukavice a ochranný oděv.

Je to nebezpečné pro lidi a psy?

Myxomatóza se na člověka ani psa nepřenáší. Oslabený zajíc ale může trpět jinými infekcemi. Některé změny navíc připomínají svrab, který se na lidi a psy přenášet může. Veterinářka proto radí dodržovat hygienu a nepouštět lovecké psy k uhynulým nebo nemocným zajícům.

Lovečtí psi

Pro majitele loveckých psů je to zvlášť důležité. Honiči i ohaři mohou najít nemocného nebo mrtvého zajíce dřív než jejich pán. V oblastech s úhyny zajíců mějte psa pod kontrolou. Po lovu mu prohlédněte srst a kůži a při svědění a škrábání ho vezměte k veterináři.

Proč se to týká domácích králíků

Nová varianta je nebezpečná i pro králíky, včetně domácích. Myxomatóza u králíků postupuje rychle: otékají víčka, pysky, uši a pohlavní orgány, na kůži se tvoří uzly. Bez léčby mnoho králíků uhyne. Proti myxomatóze králíků existují vakcíny už dlouho a veterináři doporučují pravidelné očkování.

Jak chránit králíka

Chovatelé králíků mohou riziko snížit jednoduchými opatřeními:

1. Nechte králíka očkovat proti myxomatóze a moru králíků (RHD).
2. Dodržujte přeočkování podle doporučení veterináře.
3. Na výběh a kotec dejte síť proti hmyzu, zvlášť v létě a na podzim.
4. Ošetřujte králíka i další zvířata v domácnosti proti blechám.
5. Nekrmte trávou natrhanou tam, kde žijí divocí králíci a zajíci.

Vakcína pro divoké zajíce?

Lze divoké zajíce očkovat? Vakcíny proti myxomatóze králíků existují, ale Anne de Galardová nedokáže říct, zda by fungovaly u zajíců. Očkovat tisíce divokých zvířat na polích je navíc prakticky nemožné. Zatím se proto spoléhá hlavně na přirozenou imunitu přeživších zajíců a rozumné řízení lovu.

Králíci v 50. letech

Historie myxomatózy ve Francii začala v roce 1952, kdy byl virus úmyslně zavlečen kvůli boji s králíky. Rychle se rozšířil po Evropě a zničil velkou část divokých králíků. Postupem času se přeživší stali odolnějšími a virus méně smrtelným. Myslivci se teď obávají, že zajíce čeká podobná cesta.

Proč je zajíc důležitý

Zajíc polní je jednou z nejoblíbenějších lovných zvěří Francie a důležitou součástí zemědělské krajiny. Jeho populace už tak trpí intenzivním zemědělstvím, pesticidy a technikou na polích. Nová nemoc může být těžkou ranou, zvlášť tam, kde myslivci roky investovali do obnovy stavů zajíců.

Co to znamená pro Evropu

Virus už prošel cestu ze Španělska do Francie a postupuje na sever a východ. Pokud se bude šířit dál, mohou být na řadě sousední země. Veterináři a myslivci v Evropě by měli znát příznaky nemoci u zajíců už teď a chovatelé králíků by měli zkontrolovat očkování před další sezonou hmyzu.

Kdy jít k veterináři

Vezměte králíka okamžitě k veterináři, pokud mu otékají víčka, pysky, uši nebo pohlavní orgány, na kůži se objeví uzly, z očí teče hnis, je malátný nebo nežere. Nechte prohlédnout i loveckého psa, pokud ho po kontaktu s divokými zajíci svědí kůže, škrábe se, ztrácí srst nebo má na kůži rány.