Když zvíře zemře: rozloučení, pohřeb a co je potřeba vyřídit

Eutanazie: kdy o ní uvažovat

O eutanazii se rozhoduje nejčastěji u nevyléčitelně nemocného nebo velmi starého zvířete, které trpí bolestí a jehož stav už nejde zlepšit. Rozhodnutí je vždy na majiteli, veterinář ale pomůže zhodnotit, zda zvíře ještě má kvalitní život.

Při rozhodování pomáhají otázky:

• Jí a pije zvíře samo?
• Zvládá vstát, dojít ven nebo na záchodek?
• Má bolest, kterou nejde tlumit léky?
• Těší ho ještě věci, které mělo rádo?
• Převažují dobré dny nad špatnými?

Eutanazii provádí veterinář. Zvíře nejdřív dostane uklidňující injekci a usne, teprve potom dostane přípravek, který zastaví srdce. Mnoho veterinářů nabízí eutanazii i doma, kde je zvíře klidnější. Můžete u zvířete zůstat, nebo se rozloučit předem, obojí je v pořádku.

Domluvte se s veterinářem dopředu i na tom, co bude s tělem. Mnoho klinik zajišťuje převoz do krematoria nebo předání asanačnímu podniku.

Jaké máte možnosti pro tělo zvířete

Tělo uhynulého zvířete je podle práva Evropské unie vedlejší živočišný produkt a nesmí se s ním zacházet libovolně. V Česku máte tyto možnosti:

1. Pohřeb na vlastním pozemku za podmínek veterinárního zákona.
2. Hřbitov pro zvířata – pohřbení na povoleném místě.
3. Krematorium pro zvířata – individuální nebo společná kremace.
4. Asanační podnik – takzvaná kafilerie, kam tělo předá veterinář nebo obec.

Tělo zvířete nepatří do popelnice, do lesa ani na cizí pozemek.

Pohřeb na vlastní zahradě

Veterinární zákon v § 40a dovoluje chovateli pohřbít zvíře v zájmovém chovu na vlastním pozemku, pokud Státní veterinární správa z nákazových důvodů nerozhodla jinak. Pravidla jsou tato:

• Hloubka. Nad tělem musí být vrstva zkypřené zeminy nejméně 80 cm. U zvířat do 3 kg, například u koček nebo malých hlodavců, stačí nejméně 40 cm.
• Vhodné místo. Hrob musí být na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí. Vyhněte se blízkosti studny, potoka nebo zdroje vody.
• Kdy pohřeb doma nejde. Zákon ho zakazuje, pokud zvíře uhynulo nebo bylo utraceno kvůli nebezpečné nákaze nebo bylo z nákazy podezřelé. Doma nelze pohřbít ani přežvýkavce a prasata, ani savce z druhů vyžadujících zvláštní péči.
• Koně lze pohřbít na vlastním pozemku jen se souhlasem krajské veterinární správy.

Pozemek musí být váš. Na zahradě v pronájmu, na pozemku rodičů nebo na zahrádkářské kolonii se poraďte s vlastníkem, případně zvolte hřbitov nebo kremaci.

Tělo zabalte do přírodního materiálu, například do bavlněné deky. Plast a chemicky ošetřené materiály se nehodí. Pokud zvíře před smrtí dostávalo léky nebo bylo utraceno injekcí, je hloubka hrobu o to důležitější, aby se k tělu nedostala jiná zvířata.

Hřbitov pro zvířata

Hřbitovy pro zvířata se zřizují po vyjádření úřadů a krajské veterinární správy a podléhají povolení. Platí pro ně podobná omezení jako pro pohřeb doma: nelze tam pohřbít zvíře uhynulé na nebezpečnou nákazu ani přežvýkavce či prasata.

Hrob se obvykle pronajímá na určitou dobu. Veterinární zákon stanoví tlecí dobu 5 let, před jejím uplynutím je exhumace možná jen v odůvodněných případech a se souhlasem krajské veterinární správy. Ceny a podmínky nájmu si zjistěte přímo u provozovatele.

Kremace

Krematoria pro zvířata nabízejí obvykle dvě možnosti:

• individuální kremaci – zvíře je zpopelněno samostatně a popel dostanete v urně;
• společnou kremaci – zvířata se zpopelňují společně a popel se nevrací.

Mnohá krematoria zajistí převoz těla z domova nebo z kliniky. Někdy je možné rozloučit se se zvířetem přímo v krematoriu. Urnu si můžete ponechat doma nebo uložit na hřbitově pro zvířata.

Asanační podnik

Pokud nechcete zvíře pohřbít ani zpopelnit, předá ho veterinář asanačnímu podniku. Ten má povinnost svážet vedlejší živočišné produkty ze své oblasti a neškodně je odstraňovat. Při úmrtí na klinice to zařídí veterinář, u zvířete uhynulého doma se poraďte s veterinářem nebo obecním úřadem.

Co je potřeba vyřídit

Po smrti psa nezapomeňte na několik administrativních kroků:

• Poplatek ze psa. Podle zákona o místních poplatcích je potřeba oznámit zánik poplatkové povinnosti obci, obvykle do 15 dnů. Poplatek se pak přepočítá a za další měsíce ho platit nebudete.
• Centrální evidence psů. Pokud byl pes v evidenci, nechte jeho úhyn zaznamenat. Postup vám poradí veterinář.
• Pojištění. Pokud měl pes nebo kočka pojištění, informujte pojišťovnu. Smlouva většinou úmrtím zvířete zaniká.
• Doklady. Pas a očkovací průkaz si můžete ponechat na památku.

Když zvíře zemře náhle

Pokud pes nebo kočka zemře nečekaně, zvlášť pokud se předtím objevily příznaky otravy, křeče nebo krvácení, zvažte pitvu. Pomůže zjistit příčinu a ochránit další zvířata v domácnosti nebo v okolí. Pokud máte podezření na nákazu, například po kontaktu s divokými zvířaty, kontaktujte veterináře nebo krajskou veterinární správu. Do té doby zvíře nepohřbívejte.

Smutek a rozloučení

Smutek po zvířeti je přirozený. Pomáhá mluvit o něm s blízkými, zachovat si fotografie a vzpomínky nebo udělat malý obřad rozloučení. Děti mohou nakreslit obrázek nebo napsat dopis. Další zvířata v domácnosti mohou po ztrátě společníka hledat, víc spát nebo méně jíst. Dejte jim čas a víc pozornosti.

Jak poznat, že se blíží konec

U starých a chronicky nemocných zvířat přichází konec často postupně. Varovnými signály bývají:

• výrazné hubnutí a ztráta svalů;
• dlouhodobé nechutenství nebo odmítání vody;
• dušnost i v klidu;
• neschopnost vstát nebo udržet moč a stolici;
• neklid v noci, kňučení nebo naopak úplná apatie;
• skrývání se a ztráta zájmu o okolí.

Veterinář může nabídnout paliativní péči: léky proti bolesti, úpravu krmení, pomoc s pohybem nebo infuze. Jejím cílem není vyléčení, ale co nejklidnější poslední období. Domluvte se s veterinářem na pravidelných kontrolách a na tom, podle čeho poznáte, že nastal čas se rozloučit. Pomáhá i jednoduchý deník dobrých a špatných dní.

Jak mluvit s dětmi

Pro dítě bývá smrt zvířete první zkušeností se ztrátou. Odborníci na dětskou psychologii obvykle doporučují mluvit pravdivě a jednoduše. Vysvětlete, že zvíře zemřelo a už se nevrátí. Opisy jako „usnulo“ mohou malé děti vystrašit. Dovolte dítěti, aby se se zvířetem rozloučilo, pokud chce, a zapojte ho do pohřbu nebo rozloučení. Smutek dítěte berte vážně, i když za pár dní zdánlivě zmizí a pak se znovu vrátí.

Kolik rozloučení stojí

Ceny se liší podle regionu a velikosti zvířete. Na celkovou částku má vliv:

• eutanazie na klinice, nebo doma, kde se platí i výjezd veterináře;
• individuální, nebo společná kremace, cena často roste s hmotností zvířete;
• převoz těla do krematoria nebo na hřbitov;
• urna, pomníček nebo pronájem hrobu na hřbitově pro zvířata.

Ceník si vyžádejte předem, abyste se v těžké chvíli nemuseli rozhodovat pod tlakem.

Vzpomínka na zvíře

Mnoha lidem pomáhá mít po zvířeti hmatatelnou vzpomínku. Některé kliniky a krematoria nabízejí otisk tlapky do sádry nebo hlíny, případně pramínek srsti. Můžete také sestavit fotoknihu, zasadit na zahradě strom nebo keř, nebo darovat nepotřebné krmivo, pelíšky a hračky útulku. Pomoc jiným zvířatům bývá pro mnoho rodin dobrou cestou, jak se se ztrátou vyrovnat. Nové zvíře si pořiďte, až na to budete připraveni vy i rodina.

Časté otázky

Smím pohřbít psa na zahradě?

Ano, na vlastním pozemku a za podmínek § 40a veterinárního zákona: nad tělem musí být nejméně 80 cm zeminy, u zvířat do 3 kg nejméně 40 cm, a zvíře nesmí uhynout na nebezpečnou nákazu.

Můžu pohřbít kočku v parku nebo v lese?

Ne. Zákon dovoluje pohřbít zvíře jen na vlastním pozemku chovatele nebo na povoleném hřbitově pro zvířata.

Kdo zajistí převoz těla?

Veterinář, krematorium nebo hřbitov pro zvířata. Při úmrtí na klinice se většinou o vše postará veterinář.

Je eutanazie bolestivá?

Veterinář nejdřív zvíře uspí, takže samotný konec neprožívá vědomě. Zeptejte se veterináře, jak postup u vašeho zvířete proběhne.

Musím úhyn psa někam hlásit?

Ano, obci kvůli poplatku ze psa. Pokud byl pes v Centrální evidenci psů, nechte úhyn zaznamenat i tam.