Nebezpečný virus od nemocného psa: v Číně onemocněli tři členové rodiny, kteří se starali o zlatého retrívra, a nikoho z nich přitom nekouslo klíště

Co se stalo

Čínští vědci zveřejnili v časopise PLOS Neglected Tropical Diseases popis neobvyklého rodinného případu těžké horečky s trombocytopenickým syndromem (SFTS). V jedné rodině na jihovýchodě Číny onemocněli tři lidé: 57letý muž, o dva dny později jeho syn a o den později manželka. Nikoho z nich neštíplo klíště, přestože právě tak se lidé obvykle nakazí.

Všechny tři spojovalo jediné: starali se o nemocného zlatého retrívra. Dva další členové rodiny, kteří se psem do kontaktu nepřišli, zůstali zdraví.

Co je SFTS

Těžká horečka s trombocytopenickým syndromem je virové onemocnění, které bylo poprvé popsáno v Číně kolem roku 2010. Způsobuje ji virus ze skupiny bandavirů. Nemoc se projevuje vysokou horečkou, slabostí, zvracením, průjmem a prudkým poklesem počtu krevních destiček. V těžkých případech dochází ke krvácení a poškození ledvin a nervového systému.

Jak je to nebezpečné

SFTS je vážná nemoc. Podle různých údajů končí u lidí smrtí v 10–30 % případů, zvlášť u starších lidí. Specifická léčba ani vakcína neexistují, lékaři podporují funkci orgánů. Proto je důležité nemoc včas rozpoznat a vyhledat pomoc.

Proč klesají krevní destičky

Krevní destičky jsou buňky, které zajišťují srážení krve. Virus SFTS napadá buňky imunitního systému a kostní dřeň a organismus začne destičky ve velkém ničit. Když jich je příliš málo, krev se špatně sráží a objevují se modřiny a krvácení z dásní a nosu. Právě podle tohoto příznaku dostala nemoc název.

Kde se nemoc vyskytuje

SFTS se vyskytuje v Číně, Japonsku a Jižní Koreji a v některých dalších zemích východní a jihovýchodní Asie. Hlavním přenašečem je asijské klíště Haemaphysalis longicornis. K nákaze obvykle dochází na jaře a v létě, kdy jsou klíšťata aktivní. V Evropě se toto klíště ani virus zatím nenašly.

Jak se rodina nakazila

Vědci zrekonstruovali události. Nejdřív onemocněl pes a členové rodiny se o něj starali: krmili ho, uklízeli po něm, hladili ho a otírali výměšky. Potom jeden po druhém onemocněli tři lidé. Protože nikoho neštípla klíšťata, vědci usoudili, že se virus přenesl ze psa při kontaktu s jeho výměšky, krví nebo slinami.

Jak se to potvrdilo

Aby to ověřili, odebrali vědci vzorky psovi i klíštěti, které na něm našli, a porovnali genetickou informaci viru. Genomy viru u psa, lidí a klíštěte se shodovaly na 99,94–100 %. To je silný argument pro to, že všechny nákazy patří do jednoho řetězce: klíště nakazilo psa a pes lidi.

Jak dlouho byl pes nakažlivý

Nejznepokojivějším zjištěním je délka vylučování viru. Virus se našel ve stěrech z nosu a močové trubice psa 23 dní, v krevním séru 27 dní a ve stěrech z konečníku nejméně 30 dní. Nemocný pes tak mohl být zdrojem nákazy déle než měsíc.

Proč je to důležité

Dosud se mělo za to, že SFTS se přenáší hlavně štípnutím klíštěte a mezi lidmi při těsném kontaktu s krví nemocného. Nákazy od koček už byly popsány v Japonsku. Nová studie ukazuje, že i psi mohou nakazit lidi, a to dlouhodobě. To je důležité pro majitele, veterináře i pracovníky útulků.

Co je známo o kočkách

V Japonsku kočky onemocní SFTS obzvlášť těžce a jsou popsány případy, kdy se od nemocných koček nakazili lidé včetně veterinářů. U koček má nemoc často těžký průběh s vysokou úmrtností. Japonští veterináři proto při podezření na SFTS pracují v ochranném oděvu a nemocná zvířata izolují.

Jak psi onemocní

U psů se SFTS může projevit horečkou, apatií, nechutenstvím, zvracením a průjmem a také sníženým počtem krevních destiček v krevním obraze. Někteří psi snášejí infekci lépe než kočky, ale jak ukazuje tento případ, virus přesto vylučují. Diagnóza se stanoví průkazem genetické informace viru.

Jak se stanoví diagnóza

U lidí se na SFTS myslí při vysoké horečce a nízkém počtu destiček a bílých krvinek, zvlášť pokud byl člověk v přírodě nebo se staral o nemocné zvíře. Diagnózu potvrdí krevní test na genetickou informaci viru. Pro lékaře je důležité vědět o kontaktu se zvířaty: v tomto případě pomohla najít zdroj právě zmínka o nemocném psovi.

Co dělat v útulcích

V útulcích a veterinárních klinikách v zemích se SFTS se doporučuje zvířata s horečkou a nízkými destičkami okamžitě izolovat. Personál by měl pracovat v rukavicích, pláštích a rouškách, při riziku postříkání i v ochranných brýlích. Výměšky nemocných zvířat je třeba uklízet s dezinfekcí. Tím se snižuje riziko nákazy lidí i dalších zvířat.

Omezení studie

Autoři zdůrazňují, že jde o observační studii jediného rodinného případu. Neukazuje, jak často psi přenášejí virus na lidi, jen že je to možné. K odhadu rizika jsou potřeba rozsáhlejší studie. Přesto vědci soudí, že SFTS je třeba vnímat i jako nemoc, kterou lze chytit od domácích zvířat.

Jak se chrání v Asii

V zemích, kde se SFTS vyskytuje, se doporučuje pravidelně ošetřovat psy a kočky proti klíšťatům, prohlížet je po procházkách a nesahat na nemocná zvířata bez rukavic. Pokud onemocní zvíře s horečkou a nízkými destičkami, má o tom majitel hned informovat veterináře, a pokud se sám necítí dobře, lékaře.

Co je důležité pro majitele nemocných psů

O nemocného psa je třeba pečovat opatrně. Při úklidu zvratků, výkalů a moči noste rukavice, myjte si ruce mýdlem a nedovolte psovi olizovat vám obličej, hlavně oči a ústa. Toto pravidlo platí nejen u SFTS, ale u mnoha dalších infekcí přenosných ze zvířat na lidi.

Je virus nebezpečný pro Evropu

V Evropě se SFTS zatím nevyskytuje, protože zde chybí jeho hlavní přenašeč. Vědci však pozorně sledují šíření asijských klíšťat: Haemaphysalis longicornis se už rozšířilo do Severní Ameriky a Austrálie. Zvířata se navíc občas dovážejí z Asie a veterináři by na takovou nemoc měli pamatovat.

Podobné nemoci v Evropě

Evropa má vlastní nebezpečné nemoci přenášené klíšťaty. Krymsko-konžská hemoragická horečka se vyskytuje ve Španělsku, na Balkáně a v Turecku a přenášejí ji klíšťata rodu Hyalomma. Klíšťová encefalitida je rozšířená ve střední a severní Evropě, včetně Česka. U psů klíšťata přenášejí babeziózu, ehrlichiózu a anaplazmózu. Ochrana proti klíšťatům je proto důležitá i u nás.

Pokud vezete psa z Asie

Pokud vezete psa nebo kočku z Číny, Japonska nebo Koreje, prohlédněte zvíře na klíšťata a před cestou ho ošetřete. Po příjezdu ho ukažte veterináři a řekněte, odkud pochází. Pokud má zvíře horečku, je apatické nebo krvácí, veterinář musí o cestě vědět, aby zvážil i vzácné nemoci.

Jak chránit psa před klíšťaty

1. Používejte přípravky proti klíšťatům celoročně nebo po celou sezónu klíšťat.
2. Prohlížejte psa po každé procházce lesem a loukou.
3. Klíšťata odstraňujte pinzetou nebo háčkem, ne holýma rukama.
4. Noste rukavice, když se staráte o nemocné zvíře.
5. Myjte si ruce po kontaktu s výměšky psa.

Co to znamená pro veterináře

Pro veterináře je případ z Číny připomínkou, že některé infekce přecházejí ze zvířat na lidi nejen přes přenašeče, ale i přímým kontaktem. Ochranné rukavice, roušky a mytí rukou při práci s nemocnými zvířaty s horečkou jsou jednoduchá opatření, která chrání lékaře i majitele.

Proč je důležitý přístup „jedno zdraví“

Vědci považují tento případ za příklad, kdy jsou zdraví lidí, zvířat a prostředí přímo propojené. Klíšťata žijí v přírodě, psi je nosí domů a lidé se nakazí od psů. Aby se takovým ohniskům předcházelo, je potřeba spolupráce lékařů, veterinářů a odborníků na klíšťata.

Co to znamená pro Evropu

Obyvatelům Evropy teď SFTS přímo nehrozí, ale případ z Číny ukazuje, že pes může dlouho předávat nebezpečný virus členům rodiny. Ochrana proti klíšťatům, rukavice při péči o nemocné zvíře a mytí rukou chrání i před evropskými nákazami – babeziózou, anaplazmózou a klíšťovou encefalitidou.

Kdy jít k veterináři

Vezměte psa nebo kočku k veterináři, pokud má horečku, je apatické, nežere, zvrací, má průjem nebo krvácí z nosu či dásní, zvlášť po přisátí klíštěte nebo po cestě do Asie. Pokud se vám po péči o nemocné zvíře udělá špatně, jděte k lékaři a řekněte mu o svém zvířeti.