Výzkum

„Prostě nám chybí krev“: v Japonsku kliniky nemohou zachraňovat psy kvůli nedostatku dárců a vědci zkoušejí pěstovat červené krvinky z kmenových buněk

Deník Mainichi 3. listopadu s odvoláním na agenturu Kyodo napsal, že japonské veterinární kliniky jen těžko shánějí krev pro psy: jednotný systém zásobování chybí a v jedné krevní bance v Kjótu jsou zapsáni jen tři psí dárci. Vědci z Ósaky pěstují z kmenových buněk buňky podobné červeným krvinkám, zatím se to ale daří jen u 3 % buněk. Vysvětlujeme, jak funguje dárcovství u psů, kdo se může stát dárcem a jak je na tom Evropa.

7 min čtení
Zlatý retrívr s veterinářem v pracovním oděvu
Foto: Freepik
Obsah článku
  1. Co se stalo
  2. Proč chybějí dárci
  3. Těžká volba při operaci
  4. Proč se nelze prostě podělit
  5. Co dělají vědci
  6. Jaký byl výsledek
  7. Kdy pes potřebuje transfuzi
  8. Krevní skupiny u psů
  9. Kdo může být dárcem
  10. Bolí to psa?
  11. Co z toho máte
  12. Jak je na tom Evropa
  13. A co kočky
  14. Další výzkumy krve
  15. Co můžete udělat předem
  16. Jak předejít ztrátám krve
  17. Co psi, kteří potřebují pravidelné transfuze
  18. Jak fungují evropské krevní banky
  19. Proč je důležitý národní systém
  20. Co to znamená pro Evropu
  21. Kdy jít k veterináři

Co se stalo

Japonský deník Mainichi 3. listopadu 2026 zveřejnil text agentury Kyodo o nedostatku krve pro psy. Na rozdíl od lidí nemají psi v Japonsku národní systém zásobování. Každá veterinární klinika musí sama shánět krev pro zvířata s těžkou ztrátou krve po nehodách nebo při operacích.

Ředitel kliniky Daktari v Kjótu Takashi Mori vypráví, že jeho klinika vede krevní banku a seznam psích dárců, které lze rychle pozvat, na seznamu jsou ale jen tři psi. Podle jeho slov krev prostě chybí.

Hlavní číslaNedostatek krve pro psy v Japonsku
3psi na seznamu dárcůklinika Daktari, Kjóto
3 %výchozích buněk se podobalo červeným krvinkámpokus týmu z Ósaky
téměř 1 měsícrostly buňky v laboratořive studii oznámené v červenci
0národních systémů zásobováníkaždá klinika má vlastní zásoby

Kyodo přes Mainichi; listopad 2026

Proč chybějí dárci

Dříve veterináři často chovali vlastní psí dárce, kvůli dobrým životním podmínkám zvířat je to ale stále složitější. Množství krve od jednoho psa je omezené jeho hmotností a mezi odběry musí uplynout dost času. Když zásoby dojdou, přivádějí pracovníci kliniky někdy darovat krev vlastní psy. Jen málo majitelů souhlasí se sedací psa kvůli odběru krve.

Těžká volba při operaci

Nedostatek nutí k těžkým rozhodnutím. Když se při operaci protrhne nádor, krev se někdy odsává a vrací zpátky do těla psa. U zhoubného nádoru to může rozšířit rakovinné buňky, podle Moriho je to ale lepší, než když pes zemře na stole kvůli nedostatku krve. U psů s nemocemi, které vyžadují pravidelné transfuze, musejí veterináři někdy říct, že bude těžké zachovat jim život.

Proč se nelze prostě podělit

Podle japonských farmaceutických pravidel se psí krev považuje za veterinární přípravek. Omezení předávání a prodeje brání sousedním klinikám dělit se o zásoby. Mori ale soudí, že samotné uvolnění pravidel problém nevyřeší: dárců je pořád málo a velká komerční krevní banka by se při takových objemech sotva vyplatila.

Co dělají vědci

Tým, který vede Shingo Hatoya z Metropolitní univerzity v Ósace, zkoumá, zda lze získat červené krvinky psů z indukovaných pluripotentních kmenových buněk. Takové buňky se mohou měnit v různé buňky těla. Ve studii oznámené v červenci k nim vědci přidávali bílkoviny a téměř měsíc je pěstovali v laboratoři.

Jaký byl výsledek

Část buněk se začala podobat červeným krvinkám a obsahovala hemoglobin, nejdůležitější složku krve. Touto cestou ale prošla jen asi 3 % výchozích buněk, takže technologie zatím není pro transfuze připravena. Hatoya doufá, že jednoho dne budou moci psi dostávat krev, aniž by záviseli na dárcích. Do kliniky je ale ještě daleko a jsou potřeba roky výzkumu.

Kdy pes potřebuje transfuzi

Krev je potřeba při nehodách, silném krvácení během operace, protržení nádorů (zvlášť sleziny), otravě jedem na krysy, těžké anémii a poruchách srážlivosti. Někdy není nutná celá krev, ale jen plazma nebo červené krvinky. Pro mnoho takových psů je transfuze otázkou života a smrti: bez ní se veterinář nemusí k operaci odhodlat.

Krevní skupiny u psů

U psů se rozlišuje několik systémů krevních skupin, nejdůležitější z nich je DEA 1. První transfuzi pes obvykle snáší lépe než člověk, při opakovaných ale roste riziko reakce. Před transfuzí proto veterinář dělá test snášenlivosti. Psí krev se nesmí použít pro kočku: kočky mají vlastní krevní skupiny a chyba může být smrtelná.

Kdo může být dárcem

Požadavky se liší podle zemí a klinik, obvykle je ale dárcem zdravý pes ve věku přibližně od jednoho do osmi let, s hmotností od 25 kilogramů, klidný, očkovaný a chráněný proti parazitům, bez léků a březosti. Před odběrem se prohlédne a zkontrolují se mu výsledky. Psi nejčastěji darují krev bez narkózy, pokud jsou trpěliví a zvyklí na lidi.

Bolí to psa?

Postup je podobný jako při darování krve u člověka: krev se odebírá ze žíly na krku, obvykle za 10–15 minut. V některých zemích klidní psi nedostávají zklidňující prostředek, v jiných, jako v Japonsku, je sedace obvyklá. Po odběru dostane pes vodu, krmivo a pamlsek a domů jde ještě ten den. Nepřetěžujte ho ten den a sledujte jeho náladu. Dobrá klinika nebude psa držet silou, pokud je rozrušený.

Co z toho máte

V mnoha zemích se za dárcovství neplatí penězi, pes ale dostane bezplatnou prohlídku a vyšetření a někdy i krmivo nebo slevy. Hlavní výhodou je vědomí, že váš mazlíček může zachránit jiného. Pokud se váš pes hodí, zeptejte se v nejbližší klinice nebo univerzitní nemocnici, zda mají dárcovský program a jaká pravidla platí.

Jak je na tom Evropa

V Evropě je situace lepší, ale různá: ve Velké Británii už dlouho funguje Pet Blood Bank, která sbírá krev po celé zemi, a v dalších zemích působí univerzitní a soukromé banky. Ve Štrasburku byla krevní banka pro zvířata otevřena v roce 2025 a dary podle francouzských médií přibývají. V belgickém Heverlee pořádá veterinář tento týden den darování krve.

A co kočky

U koček je dárcovství složitější: méně často snášejí postup klidně, obvykle je nutná lehká sedace a množství krve je velmi malé. Kočky mají přísnější snášenlivost skupin A, B a AB a i první transfuze bez vyšetření může být smrtelná. Dárcovské programy pro kočky jsou proto ještě vzácnější a mnoho klinik má stálé kočičí dárce mezi kočkami svých pracovníků.

Další výzkumy krve

Vědci a firmy zároveň pracují na uchovávání krve a lepších testech. V USA například Washingtonská státní univerzita informovala o výzkumech, které mohou pomoci psům s těžkým krvácením. Objevují se i nové testy srážlivosti. Společně mohou takové práce učinit transfuze bezpečnějšími, v příštích letech ale nenahradí zdravé dárce.

Co můžete udělat předem

  1. Zjistěte, kde je pohotovost se zásobou krve.
  2. Zeptejte se na krevní skupinu svého psa, zvlášť pokud je často operován.
  3. Proberte dárcovství, pokud je pes velký a klidný.
  4. Mějte po ruce zdravotní dokumentaci: urychlí to rozhodnutí v naléhavé situaci.
  5. Držte jedy a jed na krysy mimo dosah psů.

Jak předejít ztrátám krve

Mnoho transfuzí je potřeba kvůli nehodám a otravám. Venčete psa u silnice na vodítku, nenechávejte jed na krysy na dostupných místech a pravidelně ukazujte starší psy veterináři: nádor sleziny se na ultrazvuku často zjistí dřív, než se protrhne. Zvláštní pozornost věnujte plemenům, která k takovým nádorům inklinují, například německým ovčákům a zlatým retrívrům.

Co psi, kteří potřebují pravidelné transfuze

U některých nemocí, například imunitní hemolytické anémie, může pes potřebovat několik transfuzí, než léčba začne účinkovat. Pro majitele je to velký stres a velké náklady. Zeptejte se na plán léčby a šance, zjistěte zásoby kliniky a nebojte se požádat o další odborný názor, pokud to pomůže rozhodnutí.

Jak fungují evropské krevní banky

Ve Velké Británii působí charitativní Pet Blood Bank, která pořádá dárcovské akce po celé zemi a dodává krev klinikám. V dalších zemích drží zásoby častěji univerzitní a soukromé kliniky. Krev se dělí na složky, aby jeden odběr pomohl hned několika pacientům. Takový přístup řeší problém japonských klinik jen částečně: stále jsou nutní stálí dárci a pravidla, která dovolují výměnu zásob.

Proč je důležitý národní systém

Kdyby v Japonsku fungovala jednotná síť, krev by se dala rychle převézt tam, kde je potřeba. Teď jsou i sousední kliniky omezeny pravidly. Příklad lidí ukazuje, že centralizované uchovávání a výměna údajů snižují ztráty i nedostatek. Pro zvířata se takové systémy teprve začínají rozvíjet a závisejí na dobré vůli majitelů a veterinářů.

Co to znamená pro Evropu

I když jsou v Evropě krevní banky, poptávka roste s počtem složitých operací a starších mazlíčků. Japonská zkušenost ukazuje, jak rychle se nedostatek dárců stává otázkou přežití. Evropané by měli podporovat dárcovské programy a přemýšlet o jednotných pravidlech pro předávání krve mezi klinikami, zvlášť na venkově.

Kdy jít k veterináři

Okamžitě vezte psa na kliniku při silném krvácení, po nehodě, při bledých dásních, slabosti, mdlobě, nafouknutém břiše nebo pokud mohl sežrat jed na krysy. Před cestou zavolejte, aby se na klinice stihli připravit a ověřit zásobu krve. Po cestě držte psa v teple a pokud možno v klidu.

Zdroje

  1. Mainichi / Kyodo, 3. listopadu 2026
Téma: VýzkumZvířata: PsiZemě: Japonsko