Africký mor prasat se vrátil na farmy na Srí Lance: téměř 200 nemocných prasat v šesti okresech — proč za to mohou odpady a co to znamená pro Evropu

Co se stalo

Odbor živočišné výroby a veterinární péče Srí Lanky oznámil 29. října 2026, že se africký mor prasat znovu objevil na farmách v zemi. Podle hlavního epidemiologa odboru Pradípa Lakprija Kumaravadua byl virus nalezen při kontrolách na 48 farmách v šesti okresech: Kolombo, Gampaha, Kalutara, Anurádhapura, Kandy a Puttalam.

Celkem bylo vyšetřeno téměř 1 200 prasat a zhruba u 200 z nich rozbory prokázaly virus. Epidemiolog vysvětlil, že se nemoc vrátila do některých oblastí poté, co se loni podařilo její šíření výrazně omezit.

Kde se virus našel

Veterinární služba neuvedla, na kterých farmách se virus našel a kolik zvířat muselo být utraceno, zatím jsou známa jen celková čísla kontroly. Šest okresů s nálezy leží v různých částech ostrova. Kolombo, Gampaha a Kalutara tvoří hustě osídlené západní pobřeží kolem hlavního města s mnoha malými chovy prasat. Puttalam je na severozápadním pobřeží, Kandy v centrálních horách a Anurádhapura na severu střední části země. Taková geografie ukazuje, že virus není v jediném ohnisku, ale rozšířil se do různých oblastí. Omezit ho na jedno pásmo, jak se to někdy daří v Evropě, proto bude těžší.

Proč se nemoc vrátila

Hlavní epidemiolog přímo jmenuje jednu z příčin: nesprávné zacházení s odpady. Část drobných chovatelů poráží prasata doma a zbytky těl a odpady vyhazuje do vody nebo vedle ní. Virus afrického moru prasat je velmi odolný: dlouho přežívá v mase, krvi, kostech a vnitřnostech. Odpady vyhozené u vody nebo na skládku se stávají zdrojem nákazy pro další prasata, chovaná i toulavá.

Úřady vyzývají chovatele a obyvatele, aby odpady likvidovali podle pravidel, dodržovali odborná doporučení veterinární služby a udržovali farmy v čistotě. Veterinární služba také vede osvětu: mnozí drobní chovatelé prostě nevědí, že zbytky těla mohou nakazit prasata sousedů.

Co je africký mor prasat

Africký mor prasat je těžké virové onemocnění domácích a divokých prasat. U většiny nemocných zvířat končí uhynutím a spolehlivá vakcína povolená v Evropě neexistuje. Projevuje se vysokou horečkou, apatií, odmítáním krmiva, zarudnutím nebo zmodráním kůže, zvracením a průjmem, někdy s krví. Prasata často hynou náhle.

Pro chov prasat je to jedna z nejničivějších nákaz: při ohnisku na farmě se obvykle utratí celý stav a v okolí se zavádějí omezení přepravy a prodeje vepřového.

Je nemoc nebezpečná pro lidi

Ne. Hlavní epidemiolog zdůraznil, že africký mor prasat se na lidi nepřenáší a vepřové maso je z hlediska tohoto viru pro člověka bezpečné. Neonemocní jím ani psi, kočky a skot. Nebezpečí je jinde: lidé mohou virus nevědomky přenášet — na obuvi, oblečení a kolech aut a především s masem a masnými výrobky.

Jak se virus šíří

Virus se přenáší:

• při kontaktu nemocných a zdravých prasat;
• masem a výrobky z nemocných zvířat — klobásami, šunkou, sádlem, i mraženými a uzenými;
• potravinovými odpady, pokud se jimi krmí prasata;
• předměty — obuví, oblečením, nářadím, vozidly;
• odpady z porážky, vyhozenými na skládku nebo do vody.

Hlavní pravidlo je proto všude stejné: nikdy nekrmte prasata zbytky jídla a nevyhazujte masné odpady tam, kam se prasata dostanou.

Jak nemoc u prasete poznat

Africký mor prasat se rozvíjí rychle a první příznaky si lze snadno splést s nachlazením nebo otravou. Zpozornět byste měli při:

• vysoké horečce a apatii — prase leží a nevstává ke krmení;
• odmítání krmiva a vody;
• zarudnutí nebo zmodrání kůže, zejména na uších, břiše a nohou;
• zvracení a průjmu, někdy s krví;
• vrávoravé chůzi a slabosti zadních končetin;
• náhlém uhynutí jednoho nebo více prasat bez zjevné příčiny.

Podobné příznaky bývají i u jiných nemocí, proto se diagnóza stanoví jen rozbory. Hlavní je nečekat, neléčit prase sami a neporážet ho doma, „dokud není pozdě“: právě tak se virus dostává do masa a odpadů.

Proč jsou malé chovy zvlášť zranitelné

Na Srí Lance, stejně jako v mnoha zemích Asie, žije značná část prasat ne na velkých farmách, ale v malých chovech s několika kusy. Tito chovatelé obvykle nemají dezinfekční bariéry, zvláštní oblečení a obuv ani podmínky pro správnou likvidaci odpadů. Prasata se často krmí potravinovými odpady a porážejí doma. To jsou přesně cesty, kterými se virus dostává z jednoho chovu do druhého.

Velké farmy se chrání snáz: mají oplocení, kontrolu vjezdu a veterinární dozor. Pokud se ale virus široce rozšíří mezi malými chovy v okolí, dříve nebo později se může dostat i na velkou farmu. Proto veterinární služby kladou důraz na osvětu a jednoduchá pravidla pro drobné chovatele.

Proč neexistuje vakcína

Vědci se už mnoho let snaží vyvinout vakcínu proti africkému moru prasat, virus je ale velmi složitý. Ve Vietnamu bylo povoleno několik živých oslabených vakcín, jejich použití je však sporné: panují obavy, že by se oslabený virus mohl měnit a znovu se stát nebezpečným. V Evropské unii vakcíny proti této nemoci povoleny nejsou. V Evropě i na Srí Lance je proto hlavní ochranou biologická bezpečnost: zabránit kontaktu prasat s virem.

Jak se mor dostal do Asie

Africký mor prasat byl dlouho nemocí Afriky, pak se dostal do východní Evropy. V roce 2018 byl virus nalezen v Číně, zemi s největším stavem prasat na světě, a během několika let se nemoc rozšířila po Asii: do Vietnamu, na Filipíny, do Indie a mnoha dalších zemí. Na Srí Lance byly první případy potvrzeny na podzim 2024 a od té doby se úřady snaží virus udržet pod kontrolou.

Co to znamená pro Evropu

Evropa žije s africkým morem prasat od roku 2014. Virus se vyskytuje u divokých prasat a občas se dostává na farmy ve východní a střední Evropě, v Německu a Itálii. V létě 2026 byla nemoc poprvé zjištěna u divokých prasat ve Finsku. Švédsku se podařilo zlikvidovat ohnisko z roku 2023 a Česku se to podařilo už dvakrát, to je ale spíš výjimka.

Případ ze Srí Lanky připomíná totéž, co je vidět i v Evropě: nejdelší „skoky“ viru souvisejí s lidmi, masnými výrobky a odpady. Virus může přes kontinenty překonat cestu v obloženém chlebu s klobásou a pak se dostat k prasatům, pokud zbytky jídla skončí na skládce, u silnice nebo v krmivu.

Co je důležité pro cestovatele

Pokud jedete na Srí Lanku nebo do jiných zemí s africkým morem prasat:

1. Nevozte domů vepřové, klobásy, sádlo ani masné výrobky — dovoz masa ze zemí mimo EU v osobních zavazadlech je zakázán.
2. Nenavštěvujte farmy s prasaty bez nutnosti.
3. Pokud jste na farmě byli, vyperte si oblečení a očistěte obuv, než půjdete doma k prasatům.
4. Zbytky jídla vyhazujte jen do uzavřených popelnic, zejména na odpočívadlech a v lese.

Co je důležité pro chovatele prasat a mini prasátek

Africkým morem onemocní všechna prasata, včetně mini prasátek. Pravidla jsou jednoduchá a stejná pro farmu i pro jedno prasátko doma:

• nikdy prasatům nedávejte zbytky jídla, zejména masité;
• držte prasata za plotem, aby se k nim nedostala divoká prasata;
• měňte oblečení a obuv před ošetřováním zvířat;
• nepouštějte cizí lidi k prasatům a zapisujte návštěvy farmy;
• hned hlaste veterináři každé náhlé uhynutí nebo onemocnění prasat.

Co bude dál

Veterinární služba Srí Lanky pokračuje v kontrolách a osvětě mezi chovateli. Pokud se v dalších oblastech najdou nové případy, mohou úřady zavést omezení přepravy prasat a prodeje vepřového. Pro zemi je to vážný problém: chov prasat živí mnoho malých hospodářství a každé ohnisko znamená ztrátu zvířat i příjmů. Zkušenosti jiných zemí ukazují, že bez přísných pravidel likvidace odpadů a zákazu krmit prasata potravinovými odpady se virus vrací znovu a znovu, i po úspěšných letech.

Kdy jít k veterináři

Pokud chováte prasata nebo mini prasátka a všimnete si vysoké horečky, apatie, odmítání krmiva, zarudnutí nebo zmodrání kůže, zvracení, průjmu nebo náhlého uhynutí zvířete, hned volejte veterináře. Podezření na africký mor prasat je v Česku nutné povinně hlásit krajské veterinární správě: na rychlosti volání závisí, kolik chovů se podaří ochránit.