Obchoduje se s více než 107 000 druhy rostlin, živočichů a hub, dvakrát víc, než se myslelo: studie Melbournské univerzity o světovém obchodu s volně žijícími druhy včetně mazlíčků

Co vědci zjistili

Časopis Science Advances zveřejnil 30. října 2026 studii pod vedením Melbournské univerzity (Austrálie). Je to první komplexní odhad toho, kolik druhů rostlin, živočichů a hub se využívá a prodává po celém světě.

Dříve se soudilo, že ve světovém obchodu je asi 50 000 druhů. Nová analýza, která spojila data různých programů sledování obchodu s volně žijícími druhy, našla nejméně dvojnásobek: 107 356 druhů. A podle autorů to stále není strop: kvůli mezerám v datech může být skutečný rozsah větší.

Nejen sloni a luskouni

Když přemýšlíme o obchodu s volně žijícími druhy, představíme si nelegální obchod se slony, tygry a luskouny. Je to ale mnohem víc. Obchod s volně žijícími druhy zahrnuje vše od dřeva, mořských plodů a léčivých rostlin až po domácí mazlíčky, řezané květiny, okrasné ryby a houby a většina z něj je legální.

Alice Hughesová, profesorka Školy biologických věd Melbournské univerzity

Podle Hughesové má legální obchod asi desetkrát větší hodnotu než nelegální a druhů v obchodu je nejméně dvakrát víc, než se soudilo.

Hlavní problém: chybějící data

U většiny druhů nejsou téměř žádné informace: ani o objemech, ani o původu, natož údaje o velikosti populací, podle nichž by se dalo poznat, zda obchod ohrožuje přežití druhu. „Bez lepších dat nedokážeme přesně posoudit rizika pro biodiverzitu ani poznat, kdy obchod žene druh k úpadku,“ říká Hughesová.

USA jako výjimka

Podle autorů jsou Spojené státy jedinou zemí, která systematicky sbírá a veřejně zpřístupňuje data o obchodu se širokým okruhem skupin organismů. Pro většinu světa taková data prostě neexistují. U některých skupin se 75 % druhů v obchodu objevuje právě v datech z USA. V regionech jako Evropa přitom může být obchod srovnatelný nebo i větší, ale jak říká Hughesová, „opravdu to nevíme“, protože data nejsou veřejná nebo se nesbírají podle dostatečných standardů.

Cíle pro biodiverzitu se obchodu téměř netýkají

Globální rámec pro biodiverzitu obsahuje cíl týkající se obchodu. Podle odhadu autorů ale pokrývá jen asi dvě až tři procenta druhů v obchodu a ostatních 97 % nezohledňuje. Výzkumníci navrhují sběr dat o obchodu standardizovat. Podle Hughesové by se při využití stávajících celních a veterinárních postupů dal vybudovat spolehlivý systém sledování, vyžádá si to ale hodně práce.

Co s tím mají domácí mazlíčci

Velká část obchodu s volně žijícími druhy se týká zvířat chovaných doma: ptáků, plazů, obojživelníků, akvarijních ryb, malých savců a bezobratlých. Mnozí se rozmnožují v zajetí, část se ale dodnes loví v přírodě. Zákazník rozdíl vždy nevidí, a následky přitom bývají vážné:

• populace v přírodě se mohou kvůli odchytu zmenšovat;
• zvířata odchycená v přírodě hůř snášejí převoz a zajetí a často stůňou;
• se zvířaty cestují nemoci, od parazitů až po infekce nebezpečné pro místní faunu a někdy i pro lidi;
• mazlíčci vypuštění do přírody se stávají invazními druhy.

Veterináři a exotická zvířata

Veterináři, kteří léčí exotická zvířata, často vidí následky nevhodných podmínek: nemoci kostí u plazů bez UV záření, problémy s výživou u ptáků, stres a infekce u nedávno odchycených zvířat. Mnozí exotičtí mazlíčci žijí desítky let, například želvy a velcí papoušci, a vyžadují náročnou péči, kterou noví majitelé nečekají.

Nemoci, které cestují se zvířaty

Obchod s volně žijícími druhy neohrožuje jen druhy, ale šíří i nemoci. Nejznámějším příkladem v Evropě je houba Batrachochytrium salamandrivorans, nebezpečná pro mloky a čolky. Spojuje se s obchodem s obojživelníky z Asie a v některých evropských zemích už zničila místní populace mloků skvrnitých. EU v roce 2018 zavedla pro obchod s mloky zvláštní opatření: kontroly a karanténu před dovozem.

S exotickými zvířaty se domů mohou dostat i infekce nebezpečné pro lidi:

• salmonely často přenášejí plazi a obojživelníci, i když vypadají zdravě;
• psitakóza (ornitóza) je bakteriální infekce, kterou se lidé mohou nakazit od papoušků a dalších ptáků;
• paraziti a plísně sahají od roztočů po kožní infekce.

Po kontaktu s exotickými zvířaty, terárii a akvárii si proto myjte ruce. Malé děti, těhotné a lidé s oslabenou imunitou by měli být u plazů zvlášť opatrní.

Proč jsou důležitá data celníků a veterinárních služeb

Profesorka Hughesová navrhuje využít to, co už existuje: celní prohlášení a veterinární kontroly při dovozu zvířat a rostlin. Dnes se tato data často zapisují neúplně, bez uvedení druhu nebo ve formátech, které nelze porovnat. Kdyby je země sbíraly podle jednotných standardů a zpřístupňovaly, vědci by viděli, jaké druhy se prodávají ve velkém, a včas by si všimli nebezpečí pro přírodu i zdraví.

Jak se obchod kontroluje v EU

EU uplatňuje mezinárodní úmluvu CITES prostřednictvím vlastních a v mnohém přísnějších pravidel o obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Druhy jsou rozděleny do čtyř příloh, od A do D: u nejvíce chráněných jsou nutná povolení k dovozu a vývozu a obchodování s nimi je téměř zakázané; u jiných jsou potřeba doklady nebo alespoň oznámení o dovozu. Celníci a veterinární hraniční stanice kontrolují zásilky zvířat a země EU si vyměňují údaje o porušeních. To se ale týká hlavně druhů ze seznamů CITES, a ty jsou, jak ukazuje nová studie, jen malou částí toho, s čím se obchoduje.

Akvarijní ryby a korály

Akvaristika je jednou z nejmasovějších forem obchodu s živými zvířaty. Většina sladkovodních akvarijních ryb se dnes chová na farmách, ale mořské ryby a bezobratlí pro útesová akvária se stále hojně loví v přírodě, především na korálových útesech jihovýchodní Asie. Odchyt, dlouhý převoz a změna podmínek vedou k velkým ztrátám na cestě. Pokud zakládáte mořské akvárium, ptejte se v obchodě, zda ryby pocházejí z odchovu: klauni, někteří hlaváči a řada korálů se už úspěšně množí uměle.

Suvenýry z cest

Obchod s volně žijícími druhy se týká i turistů. Korály, mušle, výrobky z želvoviny, slonoviny a kůže plazů, sušení mořští koníci i živé rostliny, například některé orchideje a kaktusy, mohou patřit k chráněným druhům. Za dovoz takových suvenýrů do EU bez povolení hrozí zabavení a pokuta. Nejjednodušší pravidlo zní: nekupujte na cestách suvenýry ze zvířat a rostlin, jejichž původ nemůžete doložit.

Jak vybrat exotického mazlíčka zodpovědně

1. Zjistěte, zda zvíře pochází z odchovu, a požádejte o doklady.
2. Ověřte, zda je chov tohoto druhu ve vaší zemi legální a zda jsou nutná povolení.
3. Prostudujte podmínky: teplotu, světlo, krmení, velikost terária nebo výběhu, délku života.
4. Ještě před koupí najděte veterináře, který s tímto druhem pracuje.
5. Nikdy zvíře nevypouštějte do přírody, pokud ho nemůžete chovat: obraťte se na specializovaný útulek nebo záchrannou stanici.

Co to znamená pro Evropu

Evropa je jedním z největších trhů s exotickými zvířaty, ale jak autoři uvádějí, dat o obchodu je tu málo. Obchod s ohroženými druhy upravuje mezinárodní úmluva CITES a pravidla EU a některé země, například Belgie a Nizozemsko, zavedly „pozitivní seznamy“, tedy seznamy zvířat, která je povoleno chovat doma. Studie ukazuje, že mimo chráněné druhy zůstávají desítky tisíc dalších, o jejichž obchodu není známo téměř nic.

Co bude dál

Autoři vyzývají k úplnějšímu, transparentnějšímu a koordinovanému vykazování obchodu s volně žijícími druhy po celém světě. „Pokud chceme vážně zastavit úbytek biodiverzity, potřebujeme mnohem úplnější, transparentnější a celosvětově koordinované vykazování obchodu s volně žijícími druhy,“ říká Hughesová. Studie se může stát argumentem při jednáních o nových pravidlech i na nejbližších setkáních o biodiverzitě.

Kdy jít k veterináři

Pokud jste si pořídili exotické zvíře, ukažte ho v prvních dnech veterináři, který s tímto druhem pracuje: nedávno dovezená zvířata často nesou parazity a skryté infekce. Jděte hned, pokud mazlíček přestal žrát, je malátný, má výtok z očí nebo nosu, ztížené dýchání, průjem nebo změny na kůži, šupinách či peří: u exotických zvířat nemoci často dlouho probíhají nenápadně.