Červené prapory, provazy a pila: v japonské Naře proběhl přes 370 let starý obřad řezání parohů jelenům. Proč se to dělá a zda to zvířata bolí

Co se stalo

V sobotu 7. listopadu 2026 začal v parku Nara na západě Japonska každoroční obřad řezání parohů jelenům. Zvyk se předává z generace na generaci přes 370 let, od období Edo. Obřad se koná u svatyně Kasuga taiša v areálu parku a potrvá do neděle. Informovala o něm japonská tisková agentura Kjódó.

Jak obřad probíhá

Je to neobvyklá podívaná. Lovci s červenými prapory zaženou jelena do rohu zvláštní arény, pak ho chytí do provazů a opatrně položí na zem. Potom mu parohy upilují pilou. Každý pohyb je vypilovaný po staletí. Diváci sedí kolem arény a sledují, jak tým lovců pracuje se silným a rychlým zvířetem.

Proč se parohy řežou

Podle Nadace pro ochranu jelenů z Nary se obřad původně konal proto, aby jeleni nezranili lidi ani ostatní jeleny. Na podzim mají jeleni období páření, říji. Samci jsou agresivní, bojují o laně a mohou napadnout člověka. Ostré parohy jsou v té době zvlášť nebezpečné pro turisty i pro jeleny samotné.

Dojmy malých diváků

Obřad láká rodiny s dětmi. Desetiletý Kazuto Hotta, který přijel s rodiči z Nišinomije v prefektuře Hjógo, se podělil o dojmy: „Jeleni byli roztomilí. Přišlo mi, že jsou neuvěřitelně rychlí. Rád bych to viděl znovu.“ Pro mnoho japonských rodin je to každoroční tradice.

Jeleni z Nary

Jeleni v Naře jsou symbolem města a jednou z hlavních turistických atrakcí Japonska. Přes tisíc jelenů sika se volně pohybuje po parku, ulicích a areálech chrámů. Jsou zvyklí na lidi, přicházejí k turistům a dokonce se „klanějí“, aby si vyžebrali pamlsek. Jeleni jsou chráněni jako národní přírodní památka Japonska.

Posvátná zvířata

Podle pověsti přijelo božstvo svatyně Kasuga do Nary na bílém jelenovi. Proto byli jeleni po staletí považováni za posvátné posly bohů. Bylo zakázáno je zabíjet a dlouho za to hrozil přísný trest. Právě proto se jeleni z Nary zachovali v centru města a žijí vedle lidí už mnoho staletí.

Bolí to jelena?

Mnoho diváků se ptá, jestli to jelena nebolí. Parohy jelenům dorůstají každý rok znovu. Na jaře a v létě je pokrývá kůže s cévami, takzvané lýčí. Na podzim parohy zkostnatí, lýčí opadá a v parozích už nejsou nervy ani cévy. Řezání ztvrdlých parohů je proto podobné stříhání nehtů a nemělo by působit bolest.

Stres z odchytu

Nejvíc jelena netrápí pila, ale odchyt: honička, provazy, lidé kolem. Lovci se proto snaží jednat rychle a jistě, aby stres trval co nejkratší dobu. Po zákroku jelena pustí a on se vrátí ke stádu. Na jaře by parohy stejně samy odpadly a v létě narostou nové.

Parohy rostou každý rok

Parohy jsou úžasná tkáň. Patří k nejrychleji rostoucím tkáním u savců: za několik měsíců jelenovi naroste velké rozvětvené paroží. Každé jaro staré parohy odpadnou a začíná nový cyklus. Velikost parohů závisí na věku, zdraví a výživě jelena.

Nebezpečí v říji

Podzimní říje je doba, kdy se i jeleni zvyklí na lidi chovají jinak. Samci troubí, hrabou kopyty a bojují. Člověka, který přijde příliš blízko, mohou udeřit parohy nebo kopyty. V Naře každý rok hlásí zranění turistů, které jeleni strčili, kousli nebo nabrali.

Jak se chovat k jelenům

Několik jednoduchých pravidel pomáhá vyhnout se zraněním při setkání s jeleny v Naře i jinde:

1. Na podzim se nepřibližujte k jelenům, i když mají parohy uříznuté.
2. Nedrážděte jeleny jídlem a neschovávejte pamlsky za zády.
3. Krmte jen speciálními sušenkami pro jeleny, a jen tam, kde je to dovoleno.
4. Nesahejte na kolouchy a nestavte se mezi matku a mládě.
5. Odejděte, pokud jelen začne dupat kopytem nebo skloní hlavu.

Čím je nekrmit

Jeleni v Naře jedí trávu, listí a žaludy. Turistům se prodávají speciální rýžové sušenky, ale mnozí se snaží dávat jelenům chipsy, chléb a sladkosti. To škodí jejich trávení. Ještě nebezpečnější jsou igelitové sáčky: jeleni je někdy spolknou i s jídlem a plast se jim hromadí v žaludku.

Plast v žaludku

Japonští veterináři opakovaně našli v žaludcích uhynulých jelenů z Nary chuchvalce igelitových sáčků. Kvůli nim zvířata nemohou normálně trávit, hubnou a hynou. V parku proto vyzývají, aby lidé neodhazovali odpadky a nekrmili jeleny ze sáčků. Tento problém se týká i dalších míst, kde divoká zvířata žijí blízko turistů.

Jeleni a turisté

Počet turistů v Naře v posledních letech výrazně vzrostl, zvlášť těch ze zahraničí. Ne každý zná pravidla, jak se k jelenům chovat: někdo je dráždí sušenkami, jiný si na ně chce kvůli fotce sednout nebo je tahá za parohy. Město a nadace vydávají letáky v různých jazycích a umisťují cedule, které vysvětlují, jak se ke zvířatům chovat a proč je nestrašit.

Proč se jeleni klanějí

Slavné „úklony“ jelenů z Nary jsou naučené chování. Jeleni si všimli, že lidé jim spíš dají pamlsek, když kývnou hlavou. Vědci, kteří toto chování zkoumali, se domnívají, že kývání může být i projevem netrpělivosti. Když jelen několikrát kývne a pamlsek nepřijde, může začít strkat nebo okusovat oblečení.

Koloušci na jaře a v létě

Koncem jara a začátkem léta se jelenům v Naře rodí koloušci. V té době jsou laně ostražité a chrání mláďata. V parku často žádají, aby se lidé ke kolouchům nepřibližovali, i když leží sami: matka se obvykle pase nedaleko. Lidský pach na mláděti může způsobit, že ho matka nepřijme zpět.

Jeleni a psi

Pokud chodíte se psem tam, kde žijí jeleni, mějte ho na krátkém vodítku. Pes může jelena vyděsit a vyprovokovat ho k obraně, a jelen umí silně udeřit kopytem. Navíc je pronásledování zvěře v mnoha zemích přestupkem: pes může zvíře uštvat a jeho lovecký pud se těžko zastavuje.

Klíšťata a jeleni

Jeleni jsou hlavními hostiteli mnoha druhů klíšťat. Kde je hodně jelenů, bývá i hodně klíšťat, která přenášejí nemoci nebezpečné pro psy i lidi. Po procházce v místech, kde žijí jeleni, prohlédněte psa i sebe. Pravidelná ochrana psa proti klíšťatům je zvlášť důležitá v teplých měsících a během mírných zim.

Jeleni v Evropě

Jelen sika, tedy stejný druh jako v Naře, byl kdysi dovezen i do některých evropských zemí, například do Británie, Irska a také do Česka, kde dnes žije ve volné přírodě. V evropských městských parcích a oborách žijí i jeleni lesní a daňci zvyklí na lidi, a i tam platí v říji bezpečnostní pravidla. Například v londýnských Královských parcích žádají návštěvníky, aby na podzim drželi od jelenů odstup nejméně 50 metrů.

Tradice a dobré životní podmínky zvířat

Obřady se zvířaty vyvolávají v mnoha zemích spory. Zastánci mluví o kulturní hodnotě a praktickém užitku, odpůrci o stresu pro zvířata. Obřad v Naře byl původně zamýšlen jako bezpečnostní opatření: řezání parohů chrání lidi i jeleny před zraněním v době říje.

Proč parohy nenechávají

Bylo by možné nechat jelenům parohy a jen omezit přístup turistů. V Naře se ale jeleni volně pohybují po městě a oddělit je od lidí nelze. Řezání parohů je kompromis: jeleni nemusejí žít v ohradách a lidé mohou bezpečně chodit vedle nich.

Veterináři v parku

O zdraví jelenů z Nary se starají odborníci nadace a veterináři. Zraněné a nemocné jeleny léčí, osiřelé kolouchy odchovávají ve zvláštním centru. Pomoc dostávají i jeleni sražení auty. Turisté mohou tuto práci podpořit dary.

Jeleni a auta

Jeleni z Nary přecházejí silnice v centru města, a řidiči proto musejí být zvlášť pozorní. Jeleni pravidelně hynou nebo se zraní pod koly. Město staví výstražné značky a řidičům připomíná, že jelen může nečekaně vstoupit do vozovky, zejména za soumraku a v říji.

Co to znamená pro Evropu

I v Evropě je mnoho míst, kde lidé a jeleni žijí vedle sebe: parky, příměstské lesy, obory a rezervace. Japonská zkušenost připomíná, že i zdánlivě krotká zvířata zůstávají divoká, zvlášť v době páření. Návštěvníci a majitelé psů by měli držet odstup, nekrmit jeleny lidským jídlem a nenechávat po sobě odpadky.

Kdy jít k veterináři

Ukažte psa veterináři, pokud ho jelen kopl nebo nabral: i bez viditelných ran jsou možné pohmožděniny a vnitřní zranění. Okamžitou pomoc potřebuje při kulhání, krvácení, ztíženém dýchání a apatii. Po procházkách v místech, kde žijí jeleni, jděte k veterináři, pokud jste na psovi našli klíště a objevila se horečka, slabost nebo kulhání.