„Utratit, nebo zavřít“: Kapské Město chce přestěhovat víc než 60 paviánů, kteří otevírají okna a vykrádají kuchyně, za plot – obyvatelé každý víkend protestují

Co se stalo

Nizozemská veřejnoprávní stanice NOS informovala 8. listopadu 2026 o sporu, který rozděluje obyvatele Kapského Města. Po letech snah o pokojné soužití lidí a paviánů se město rozhodlo odchytit víc než šedesát paviánů a umístit je do oplocené ohrady. Zpravodaj NOS přirovnal spor k debatě o vlcích v Nizozemsku.

Den svozu odpadu

Reportáž začíná v Simon's Townu na jižním cípu Kapského poloostrova. V den svozu odpadu převrátí pavián šedou popelnici a hrabe se v odpadcích. Najde půlku croissantu a krabici kyselého mléka. Během pár vteřin je obsah popelnice rozházený po ulici. Paviáni přesně vědí, kdy je svoz.

Opice v kuchyni

Někteří paviáni se naučili otevírat dveře a okna, aby kradli jídlo z kuchyní. Adam Welz, který žije v jiném přímořském městečku, ukázal novinářům video, na němž pavián sedí na jeho kuchyňské lince a vyjídá sklenici arašídového másla. „Vypadá to legračně, ale má ostré zuby,“ říká Welz. „Bojím se o své malé děti a o psy.“

Proč paviáni chodí do měst

Obytné čtvrti se rozrůstají stále výš do hor a prostor paviánů se zmenšuje. Zvířata proto stále častěji sestupují do obcí za kalorickou potravou: chlebem, ovocem, sladkostmi, zbytky jídla. Lidská potrava je pro paviány snadná kořist, mnohem snazší než hodiny hledání v horách. Setkání lidí a opic se tak mění v trvalý konflikt.

Strážci s paintballem

Město se roky snaží paviány odhánět pomocí zvláštních strážců. Ozbrojeni paintballovými zbraněmi zvířata neustále sledují a zahánějí je zpět do hor. Paviáni jsou ale rychlí a chytří a strážci často nestíhají. Zvířata najdou objížďky a vracejí se tam, kde na ně čeká jídlo.

Dvě problémové tlupy

Nejvíc potíží působí dvě tlupy. Město a ochrana přírody se rozhodly odchytit paviány z těchto tlup a umístit je do oplocené ohrady na poloostrově. Plot už stojí. Pozemek je zhruba tak velký jako sedm fotbalových hřišť a jsou na něm dřevěné plošiny, kde mohou paviáni odpočívat.

„Není to ideální“

Gregg Oelofse, který má na starosti pobřeží a přírodu města Kapské Město, nezakrývá pochybnosti. „Není to ideální,“ říká. „Ale máme dvě možnosti: tyto paviány utratit, nebo je zavřít. A myslíme si, že jim můžeme dát dobrý život.“ Ten podle něj tyto opice teď nemají.

Broky v tělech paviánů

Oelofse uvádí tvrdá fakta. „Když paviáni uhynou, děláme jim rentgen. Skoro všichni mají v těle broky, protože frustrovaní obyvatelé po nich střílejí,“ vypráví. Kalorické a sladké jídlo, které opice najdou v odpadcích, navíc škodí jejich zdraví.

Protesty u plotu

Návrh narazil na silný odpor. Tam, kde Oelofse vidí místo, kde paviáni v klidu dožijí, vidí odpůrci „tábor smrti“. Obyvatelé, kteří s plánem nesouhlasí, chodí každý víkend k plotu s transparenty. Na jednom stojí: „Mosty, ne klece.“

„Vezou je tam vymřít“

„Vezou je tam, aby vymřeli,“ říká demonstrantka Lucinda Bovillová. Podle ní budou paviáni sterilizováni, aby tlupa postupně zmizela. „Tohle je jejich přirozené prostředí. Byli tu první. My se musíme přizpůsobit a převzít odpovědnost. Třeba lépe zavírat popelnice.“

Obavy z precedentu

Demonstranti se bojí, že ohrada vytvoří precedent. „Pokud budou první přesuny úspěšné, mohlo by město v budoucnu zavřít ještě víc paviánů,“ myslí si Lauren Wildová, která přišla na protest s plyšovým paviánem. „Nakonec se bojím, že nezůstane ani jeden pavián.“ Město to popírá: stovky dalších paviánů prý zůstanou na svobodě.

Plot kolem lidí, ne opic

Adam Welz má jiný nápad. Jeho malá ochranářská organizace South Peninsula Nature Alliance prosazuje plot ne kolem paviánů, ale mezi obytnými čtvrtěmi a horami. „Paviáni si tak zachovají přirozené prostředí a my budeme mít v domech klid,“ říká. Podle něj by takové řešení chránilo lidi i opice.

Postoj města

Oelofse je přesvědčen, že je potřeba tvrdý restart. „Je iluze myslet si, že tyto tlupy vedou krásný divoký život v přírodě. Zavřít je jediná možnost. Ani mě to netěší,“ říká. Město čeká na poslední povolení k odchytu a první paviány chtělo chytit hned následující týden.

Proč jsou odpadky hlavní problém

Odborníci na konflikty lidí s divokými zvířaty po celém světě opakují totéž: dokud mají zvířata snadný přístup k lidské potravě, budou se vracet. Otevřené popelnice, ovoce na stromech na zahradě, krmivo pro psy a kočky venku – to vše láká paviány. Dobře zavřené popelnice počet návštěv snižují.

Jsou paviáni nebezpeční?

Paviáni jsou velké silné opice s dlouhými špičáky. Přímému střetu s lidmi se obvykle vyhýbají, ale mohou hrozit, vytrhnout jídlo a kousnout, pokud se cítí ohroženi nebo zahnáni do kouta. Paviáni zvyklí na lidi ztrácejí strach a jsou drzejší. Právě taková zvířata se nejčastěji dostávají na seznam k eutanazii.

Paviáni a psi

Pro majitele psů jsou paviáni zvláštním tématem. Pes se může na opici vrhnout a pavián dokáže vážně zranit i velkého psa. Stává se i opak: psi napadají paviány. V oblastech, kde se paviáni pohybují, proto lidé vodí psy na vodítku a zavírají okna a dveře, když nejsou doma.

Jak chránit dům

Rady pro lidi žijící vedle paviánů a dalších divokých zvířat jsou podobné po celém světě:

1. Používejte popelnice s bezpečným uzávěrem.
2. Nenechávejte venku jídlo ani krmivo pro zvířata.
3. Zavírejte okna a dveře nebo použijte mříže.
4. Nekrmte paviány ani jiná divoká zvířata.
5. Nepřibližujte se k paviánům a nedívejte se jim do očí.

Proč nekrmit

Mnoho turistů i místních paviány krmí a považuje to za neškodné. Opice, která dostane jídlo z ruky, se ale rychle naučí ho vyžadovat a může zesurovět. Právě takoví paviáni se později stávají „problémovými“ a riskují utracení. Krmení tedy paviánům nakonec škodí nejvíc.

Sterilizace jako metoda

Sterilizace divokých zvířat se v mnoha zemích používá k regulaci počtů bez zabíjení. V případě paviánů v ohradě v ní ale odpůrci vidí tichý způsob, jak tlupu zlikvidovat. Zastánci plánu namítají, že nekontrolované rozmnožování v omezeném prostoru by vedlo k přelidnění a konfliktům uvnitř skupiny.

Veterináři a odchyt

Odchyt divokých opic je pro veterináře náročná práce. Paviáni se uspávají šipkami, vyšetřují, ošetřují se jim rány a nemoci a podle potřeby se sterilizují. Je důležité nerozdělovat rodinné skupiny, protože paviáni žijí ve složitých společenstvích s hierarchií. Přesun celé tlupy snižuje stres zvířat.

Život v ohradě

Jak bude život za plotem v detailech vypadat, zatím není známo. Město slibuje plošiny k odpočinku a dost místa. Odborníci na chov primátů připomínají, že opice v zajetí potřebují zaměstnání: hledání potravy, šplhání, úkryty a možnost vyhnout se ostatním. Bez toho se u zvířat rozvíjí stres a agrese, i když je místa hodně.

Turisté a paviáni

Kapský poloostrov patří k nejoblíbenějším turistickým místům JAR a pro mnoho návštěvníků jsou paviáni součástí zážitku. Turisté jsou žádáni, aby opice nekrmili, nenechávali jídlo v autě s otevřenými okny a měli zavřené tašky. Paviáni si rychle spojí lidi s jídlem a každý pamlsek od turisty problém zhoršuje.

Zkušenosti odjinud

Konflikty s opicemi nejsou jen jihoafrickým problémem. V Indii, Thajsku, na Gibraltaru i jinde opice také kradou lidem jídlo. Úřady zkoušejí různá řešení – od sterilizace a přesunů po pokuty za krmení. Univerzální recept neexistuje, ale všude hraje hlavní roli přístup k lidské potravě.

Co to znamená pro Evropu

V Evropě paviáni nežijí, ale podobné spory se vedou o vlky, divočáky, medvědy, a dokonce i racky, kteří v přímořských městech kradou jídlo. Příběh z Kapského Města ukazuje, že když lidé zvířata sami naučí na svou potravu, zbývají nakonec jen těžká rozhodnutí. Prevence – zavřené popelnice a nekrmení – je vždy levnější a humánnější.

Kdy jít k veterináři

Pokud se váš pes popral s opicí nebo jiným divokým zvířetem, vezměte ho ihned k veterináři: kousnutí opic jsou hluboká a často se zanítí. Okamžitou pomoc potřebuje při krvácení, ranách na krku, břiše a hrudníku, kulhání nebo dušnosti. Kontakt s divokým zvířetem vždy zmiňte, aby veterinář zkontroloval očkování proti vzteklině.