Zákony

Jižní Korea zvyšuje náhrady chovatelům za utracená zvířata až na 90 % a prvnímu, kdo nákazu ohlásí, až na 100 %: co mění nový zákon o nákazách zvířat

Ministerstvo zemědělství Jižní Koreje 26. října oznámilo a 27. října vyhlásilo novelu zákona o prevenci nakažlivých nemocí zvířat. Chovatelé, jejichž zvířata se utrácejí kvůli slintavce a kulhavce, ptačí chřipce, africkému moru prasat nebo nodulární dermatitidě, dostanou víc peněz a ten, kdo nákazu ve svém okrsku ohlásí jako první, může získat plnou hodnotu zvířat. Na hranicích navíc přibudou pomocníci úředních veterinárních inspektorů. Vysvětlujeme, co se změní a jak to funguje v Evropě.

7 min čtení
Jehňata ve chlévě
Foto: Freepik
Obsah článku
  1. Co bylo přijato
  2. O jaké nemoci jde
  3. Jak se platilo dřív
  4. Co se mění v náhradách
  5. Proč je to potřeba
  6. Pomocníci veterinářů na hranicích
  7. Proč jsou hranice tak důležité
  8. Peníze pro terénní službu
  9. Kdy zákon začne platit
  10. Co to znamená pro Evropu
  11. Co je důležité pro chovatele v každé zemi
  12. Co bude dál
  13. Kdy jít k veterináři

Co bylo přijato

Ministerstvo zemědělství, potravin a venkova Jižní Koreje (MAFRA) informovalo 26. října 2026 o novele zákona o prevenci nakažlivých nemocí zvířat. Vyhlášen byl zákon 27. října. Mění tři věci: náhrady chovatelům za utracená zvířata, kontrolu zvířat a produktů na hranicích a financování služby, která při ohniscích pracuje v terénu.

Novela se týká hlavních nákaz skotu a drůbeže: slintavky a kulhavky, vysoce patogenní ptačí chřipky, afrického moru prasat a nodulární dermatitidy. Jde o nemoci, při kterých se v Koreji stejně jako v Evropě obvykle utratí všechna zvířata v nakaženém chovu.

To hlavní v číslechNový korejský zákon o nákazách zvířat
80 % → 90 %strop náhrady po částečném vrácení krácené částkyz odhadní hodnoty zvířat
až 100 %pro chov, který nákazu v okrsku ohlásil prvnípodrobnosti v prováděcích předpisech
497 tis. → 1,04 mil.kontrol zvířat a produktů na hranicíchroky 2015 a 2025
6 měsícůza tak dlouho nabude zákon účinnostipo vyhlášení 27. října

MAFRA; 26. října 2026

O jaké nemoci jde

Zákon jmenuje hlavní nakažlivé nemoci, pro které tato pravidla platí.

  • Slintavka a kulhavka je velmi nakažlivá virová nemoc skotu, prasat, ovcí a koz s puchýři v tlamě a na paznehtech. Rychle se šíří vzduchem, s lidmi a s dopravou.
  • Vysoce patogenní ptačí chřipka přichází do Koreje každý podzim a zimu s tažnými ptáky a postihuje chovy slepic a kachen.
  • Africký mor prasat je pro prasata smrtelný, vakcína neexistuje a virus dlouho přežívá v masných výrobcích.
  • Nodulární dermatitida je virová nemoc skotu s uzly na kůži, kterou přenáší krev sající hmyz. V posledních letech se objevila v Koreji i na jihu Evropy.

U všech těchto nemocí je hlavním způsobem, jak ohnisko zastavit, rychle najít nakažený chov, zvířata utratit a uzavřít oblast kolem. Proto o všem rozhoduje hlavně rychlost hlášení.

Jak se platilo dřív

Když se v chovu zjistí nebezpečná nákaza, zvířata se utratí a majitel dostane náhradu ve výši odhadní hodnoty zvířat. Pokud se však ukáže, že chovatel porušoval pravidla prevence, náhrada se krátí. Zákon přitom umožňoval část krácené částky vrátit, pokud chovatel například nákazu ohlásil jako první nebo aktivně pomáhal s jejím zdoláním.

Problém byl ve stropu: ani po takovém vrácení nesměla celková výplata přesáhnout 80 % odhadní hodnoty zvířat. Ministerstvo uznalo, že vrácení za poctivý přístup proto jako motivace téměř nefungovalo.

Co se mění v náhradách

Nový zákon zvyšuje strop celkové výplaty po částečném vrácení krácené částky z 80 % na 90 % odhadní hodnoty zvířat. Navíc chov, který jako první ohlásil některou z hlavních nákaz, může nyní dostat až 100 % hodnoty.

Pro chovatele je rozdíl citelný. Pokud chov se zvířaty v hodnotě řekněme 100 milionů wonů dostal krácenou náhradu a pak mu část vrátili za poctivý přístup, dříve mohl získat nejvýš 80 milionů, nyní až 90 milionů. Chov, který jako první vyhlásil poplach, může dostat celých 100 milionů. Pro malé podniky, zvlášť chovy prasat a drůbeže, takové částky často rozhodují o tom, zda po ohnisku dokážou začít znovu.

Koho považovat za „prvního ohlašovatele“, upřesní prováděcí předpisy. Ministerstvo zatím vysvětluje, že jde o chov v rámci města, okresu nebo obvodu, kde se nákaza po hlášení potvrdila, a jehož hlášení bylo přijato dříve než všechna ostatní.

Proč je to potřeba

Hlavním cílem je, aby se chovatelé nebáli nákazu ohlásit. Zkušenosti mnoha zemí ukazují, že když se majitel bojí přijít o peníze, může s hlášením otálet, zkoušet zvířata léčit sám nebo je prodat. Mezitím se virus dostane do sousedních chovů a ohnisko se rozroste. Čím dřív se o nemoci dozvědí veterinární služby, tím méně chovů bude postiženo.

Ministerstvo to tak i píše: změny mají chovatele vést k tomu, aby nákazy dobrovolně hlásili a podíleli se na prevenci, aby se ohniska našla včas a nemohla se šířit a aby podniky zůstaly stabilní. Zvýšení stropu náhrad na 90 % patří mezi úkoly vlády.

Díky těmto změnám budeme moci lépe odměnit chovatele, kteří se aktivně podílejí na prevenci.

Lee Dong-sik, ředitel odboru veterinární politiky MAFRA

Pomocníci veterinářů na hranicích

Druhá důležitá část zákona se týká hranic. Mezinárodní obchod a cestovní ruch rostou a kontrolovat je třeba stále víc zvířat a produktů živočišného původu. Podle ministerstva vzrostl počet kontrol z 497 tisíc v roce 2015 na 1,04 milionu v roce 2025, tedy víc než dvojnásobně. Veterinárních inspektorů, kteří tyto kontroly provádějí, je ale málo.

Zákon proto zavádí novou funkci: pomocníka veterinárního inspektora. Tyto pracovníky bude moci přijímat Agentura pro karanténu zvířat a rostlin. Pod vedením veterinářů budou kontrolovat produkty živočišného původu, přijímat od pracovníků v živočišné výrobě prohlášení o vstupu a výjezdu a provádět dezinfekci. Kontrolu samotných zvířat, kde je potřeba odborné posouzení veterináře, budou dál provádět jen veterinární inspektoři.

Proč jsou hranice tak důležité

Mnoho nejnebezpečnějších nákaz zvířat nepřichází do země s volně žijícími ptáky, ale s lidmi a potravinami. Virus afrického moru prasat vydrží měsíce v salámu a šunce a slintavka a kulhavka může přicestovat na obuvi a oblečení člověka, který byl na farmě v jiné zemi. Proto v Koreji, stejně jako v mnoha jiných zemích, musí pracovníci v živočišné výrobě, kteří cestují do zemí s ohnisky, hlásit to při vstupu a podrobit se dezinfekci.

Nový zákon upřesňuje, že tato povinnost platí i pro inspektory, kteří kontrolují živočišné produkty na jatkách. Dříve byli postaveni na roveň pracovníkům jatek, nyní je povinnost výslovně zapsána v zákoně.

Peníze pro terénní službu

Třetí část zákona se týká Služby na podporu veterinární prevence, organizace, která při ohniscích pracuje přímo v chovech: odebírá vzorky, dezinfikuje a kontroluje přesuny zvířat. Dříve mohly stát a místní úřady hradit jen její činnost stanovenou zákonem, nyní i obecné náklady na její provoz. Ministerstvo očekává, že díky tomu bude služba pracovat stabilněji.

Kdy zákon začne platit

Novela nabude účinnosti šest měsíců po vyhlášení, tedy na jaře 2027. Nová pravidla pro náhrady se budou vztahovat na případy, které nastanou po nabytí účinnosti. Do té doby ministerstvo připraví prováděcí předpisy: pravidla výpočtu náhrad, postup uznání „prvního ohlašovatele“ a kvalifikaci a povinnosti pomocníků inspektorů.

Co to znamená pro Evropu

I v Evropě jsou náhrady za utracená zvířata v každé zemi upravené jinak. Platí je národní úřady a Evropská unie jim část nákladů na boj s nebezpečnými nákazami proplácí. V mnoha zemích EU lze výplatu snížit nebo ji vůbec neposkytnout, pokud chovatel porušoval pravidla biologické bezpečnosti nebo nemoc ohlásil pozdě. Evropský zákon o zdraví zvířat ukládá chovatelům a veterinářům povinnost podezření na nebezpečné nákazy hlásit neprodleně. V Česku se podezření hlásí soukromému veterináři nebo krajské veterinární správě.

Korejský přístup je zajímavý přímou odměnou za včasné hlášení, až 100 % hodnoty zvířat. Je to vzácný příklad, kdy stát nejen trestá za otálení, ale přímo odměňuje toho, kdo jako první vyhlásí poplach. Podobné nápady se probírají i v Evropě, kde ptačí chřipka a africký mor prasat rok co rok způsobují chovům obrovské ztráty. Zkušenost Koreje ukáže, nakolik takový stimul pomáhá ohniska odhalit dříve.

Co je důležité pro chovatele v každé zemi

I když máte jen několik slepic nebo pár prasat, pravidla o nákazách se týkají i vás:

  • hlaste náhlé úhyny nebo hromadné onemocnění zvířat veterináři nebo veterinární správě, a to hned, nečekejte, až to „přejde“;
  • neprodávejte a nepřevážejte nemocná nebo podezřelá zvířata;
  • nevozte masné a mléčné výrobky z cest do zemí s ohnisky;
  • po návštěvě farem v zahraničí nechoďte ke svým zvířatům ve stejném oblečení a obuvi;
  • registrujte svá zvířata, pokud to zákon vyžaduje: veterinární služba vás pak může rychle varovat před ohniskem v okolí.

Co bude dál

V příštím půlroce připraví korejské ministerstvo prováděcí předpisy. Tentýž den byla vyhlášena i novela korejského zákona o ochraně zvířat, o které jsme psali zvlášť. Oba zákony společně ukazují, že Korea současně zpřísňuje ochranu zvířat před týráním a posiluje systém boje s nákazami.

Kdy jít k veterináři

Pokud mají vaše krávy, prasata, ovce, kozy nebo drůbež vysokou horečku, puchýře v tlamě a na paznehtech, uzly na kůži, náhle uhyne několik zvířat nebo prudce klesne užitkovost, ihned zavolejte veterináře. Včasný telefonát pomůže nejen vašim zvířatům, ale všem chovům v okolí.

Zdroje

  1. Ministerstvo zemědělství, potravin a venkova Korejské republiky (MAFRA), 26. října 2026