Téměř sto let ji považovali za vyhynulou: v Etiopii našli vodní myš, kterou dosud znali jen z jediného exempláře z roku 1927

Co se stalo

Dne 9. listopadu 2026 informoval časopis National Geographic o znovuobjevení etiopské vodní myši. Jde o semiakvatického hlodavce, kterého vědci téměř sto let neviděli živého a považovali za vyhynulého. Tři zvířata chytili během průzkumu fauny biosférické rezervace Yayu na jihozápadě Etiopie. Oficiálně chtěli vědci nález oznámit 10. listopadu.

Jediný exemplář

Historie tohoto druhu je neobvyklá. Etiopská vodní myš byla objevena v roce 1927 a v roce 1928 popsána podle jediného exempláře. Další jedinec se vědcům nikdy nedostal do rukou. Vše, co se o ní vědělo, vycházelo z tohoto jediného nálezu uloženého v muzejní sbírce. Vědecký název druhu je Nilopegamys plumbeus.

Proč byla považována za vyhynulou

Po roce 1927 nebyla myš v přírodě nikdy zaznamenána. Většina míst na severu Etiopie, kde byla poprvé nalezena, se postupně proměnila v pole a pastviny. Opakované hledání v okolí původního nálezu nepřineslo nic. Odborníci proto dospěli k závěru, že druh nejspíš zmizel.

Nečekané setkání

Nález učinil ekolog Etiopského institutu pro biodiverzitu Mengistu Wale. Když během průzkumu kontroloval past, uviděl velkého hnědého hlodavce s lesklýma očima. Podle svých slov byl při prvním pohledu velmi vzrušený a na 95 procent si byl jistý, že jde o Nilopegamys.

Bílé skvrny za ušima

Myš pomohly poznat nápadné bílé skvrny za ušima, které ostatní místní hlodavci nemají. Wale záměrně kladl pasti u vody a na vlhkých místech v naději, že druh jednou najde. Ale ani on setkání nečekal. Po prvním nálezu vědci chytili ještě dvě zvířata a porovnali je s popisem z roku 1928.

Myš u vesnice

Nejpřekvapivější je místo nálezu. Zvířata nežila hluboko v nedotčeném lese, ale v potoce vedle vesnice. Zooložka Alena Fornůsková z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR uvedla, že myš nebyla v srdci rezervace, ale u polí poblíž vesnice, přesně v tom potoce, kde lidé perou oblečení.

Rezervace kávových lesů

Biosférická rezervace Yayu leží na jihozápadě Etiopie, daleko od místa prvního nálezu na severu. Je to jedna z mála zachovaných oblastí horských tropických lesů v Africe a jedno z posledních míst na Zemi, kde roste divoká arabika, káva, z níž pocházejí pěstované odrůdy. Expedice byla prvním úplným průzkumem fauny této rezervace.

Je potřeba genetika

Vědci si jsou nálezem jisti, ale pro konečné potvrzení probíhají genetické testy. Americký zoolog Thomas Giarla, který se expedice neúčastnil, řekl, že pokud se to potvrdí, bude to skvělá zpráva. Podle něj je druh natolik svébytný, že hodnocení odborníků podle vzhledu bude velmi pravděpodobně správné.

Co o myši víme

O životě etiopské vodní myši se neví téměř nic. Její stavba těla ale napovídá. Hustá hedvábná srst jí pravděpodobně pomáhá držet se na vodě a velké zadní nohy fungují jako vesla. Odborníci IUCN upozorňují na její velký mozek, vyklenutý čenich a množství hmatových chlupů, které jí možná pomáhají hledat vodní bezobratlé.

Čím se živí

Vědci předpokládají, že myš loví vodní hmyz a možná i drobné ryby. Do pasti se ale chytila na obyčejné arašídové máslo. Teď chtějí vědci zjistit její jídelníček metodou metabarcodingu: podle fragmentů DNA v trusu lze určit, co zvíře nedávno snědlo.

Proč je těžké najít semiakvatická zvířata

Podle Giarly jsou drobní semiakvatičtí savci velmi skrytí, protože běžné pasti se kladou na souši a vodní druhy snadno uniknou průzkumům. V roce 2021 sám získal DNA z muzejního exempláře z roku 1927, aby určil místo této myši v rodokmenu hlodavců.

Neznali ji ani místní

Ani místní průvodci, kteří dobře znají hlodavce škodící úrodě, o vodní myši nikdy neslyšeli. To ukazuje, jak nenápadné může být zvíře žijící vedle lidí. Takové druhy se snadno ztratí, pokud je nikdo cíleně nezkoumá.

I hlodavci jsou ohroženi

Když se mluví o vzácných zvířatech, obvykle se myslí na velká: slony, tygry, nosorožce. Na planetě ale žije přes 2 000 druhů hlodavců a téměř čtvrtina z nich vzbuzuje obavy o budoucnost. Mnohé žijí na malých územích a mizí nepozorovaně, když se kácejí lesy a vysoušejí mokřady.

Etiopie, pokladnice objevů

Etiopie má velmi bohatou a málo prozkoumanou přírodu. Před několika lety vědci v nedalekém lese Chingawa popsali nový rod hlodavců. Čeští a etiopští zoologové spolu popsali i další drobné savce nové pro vědu. Vědci jsou přesvědčeni, že se v lesích země skrývá ještě mnoho neznámých druhů.

Červený seznam

Přestože myš nikdo neviděl téměř sto let, IUCN ji dál vedl jako kriticky ohrožený, nikoli vyhynulý druh. Tento opatrný přístup se vyplatil. Teď musí vědci zjistit, kolik vodních myší zbývá, kde ještě mohou žít a co je ohrožuje. Na tom závisí ochranná opatření.

Hrozby pro druh

Hlavní hrozbou pro vodní myš je ztráta stanovišť. Severní oblasti, kde byla poprvé nalezena, se téměř celé proměnily v pastviny. Znečištění potoků, kácení břehových lesů a úpravy toků mohou zničit i poslední vhodná místa. To, že myš žije u vesnice, dává naději, ale nezaručuje bezpečí.

Jak se zkoumají vzácná zvířata

Expedice hledající vzácné druhy používají pasti s návnadou, fotopasti a sbírají trus a vzorky vody. Podle stop DNA ve vodě lze zjistit, která zvířata v potoce žijí, aniž by se chytila. Takových metod přibývá a pomáhají nacházet „ztracené“ druhy po celém světě.

Peníze na hledání

Hledání vzácných druhů vyžaduje peníze a čas, kterých se často nedostává. Podle etiopského zoologa Getachewa Mulualema byla expedice do Yayu prvním úplným průzkumem fauny rezervace. Je přesvědčen, že podobné průzkumy jinde by přinesly nové druhy i nová stanoviště již známých.

Proč je to důležité pro lidi

Zdravé potoky a lesy nepotřebují jen myši. Tatáž místa dávají lidem čistou vodu, ryby, kávu a další produkty. Pokud v potoce žije vzácný semiakvatický savec, znamená to, že je tam voda dost čistá. Ochrana takových míst chrání přírodu i živobytí místních komunit.

Hlodavci a nemoci

Divocí hlodavci mohou přenášet původce nemocí nebezpečných pro lidi i domácí zvířata. Výzkum málo známých druhů pomáhá pochopit, jaké mikroby v přírodě kolují. To je jeden z úkolů přístupu „Jedno zdraví“, který spojuje medicínu, veterinu a ekologii.

Domácí hlodavci

Pro chovatele křečků, potkanů, morčat a činčil je tento příběh připomínkou rozmanitosti této skupiny zvířat. Každý druh má své nároky na krmivo, teplotu, vlhkost a pohyb. Před koupí je důležité zjistit, jak správně chovat právě tento druh, a najít veterináře, který ošetřuje hlodavce.

Exotičtí hlodavci

Divoké a vzácné hlodavce nelze chovat doma. Mnoho druhů je chráněno zákonem a jejich odchyt i prodej jsou zakázány. Zvířata z přírody snášejí zajetí špatně a mohou přenášet nemoci. Pokud vám někdo nabízí neobvyklé zvířátko nejasného původu, raději odmítněte.

„Ztracené“ druhy se vracejí

Etiopská myš není jediný příklad. V posledních letech vědci po celém světě nacházejí zvířata považovaná za vyhynulá: rejsky, žáby, ptáky i hmyz. Mezinárodní projekty vedou seznamy „ztracených“ druhů a pořádají výpravy za jejich hledáním. Každý takový nález je šancí zachránit druh, dokud není pozdě.

Co to znamená pro Evropu

I v Evropě žijí vzácní drobní savci, například rejsek vodní a některé druhy hrabošů, o nichž se ví málo. Příběh etiopské myši ukazuje, jak důležité je podporovat terénní výzkum a muzejní sbírky. Evropští vědci, jako čeští zoologové na této expedici, se aktivně podílejí na výzkumu africké přírody.

Kdy jít k veterináři

Vezměte domácího hlodavce k veterináři, pokud přestal žrát, hubne, má výtok z očí nebo nosu, ztížené dýchání, průjem, přerostlé zuby, lysiny nebo je malátný. U malých zvířat nemoci postupují rychle, proto návštěvu neodkládejte. Pokud najdete zraněné divoké zvíře, obraťte se na nejbližší záchrannou stanici pro handicapované živočichy.