Téměř 55 000 psů a 29 milionů dolarů: největší studie stárnutí psů v USA vstupuje do nové fáze — co se bude zkoumat

Co bylo oznámeno

1. října 2026 informovala Fakulta veterinárního lékařství a biomedicínských věd Texaské univerzity A&M o nové fázi projektu Dog Aging Project — největší studie na světě o tom, jak stárnou domácí psi.

Příštích pět let práce zaplatí Národní institut pro stárnutí (NIA), který patří k Národním institutům zdraví USA. Celková podpora činí asi 29 milionů dolarů, v prvním roce 6,1 milionu. Hlavním příjemcem grantu je Tuftsova univerzita a Texaská univerzita A&M se podílí značnou částí financování.

Co je Dog Aging Project

Projekt začal před několika lety jako snaha pochopit, proč se někteří psi dožijí vysokého věku ve zdraví a jiní začnou brzy stonat. Dnes se ho účastní téměř 55 000 domácích psů z celé země. Jejich majitelé pravidelně vyplňují dotazníky o zdraví, chování a každodenním životě svých psů: čím se pes krmí, kolik chodí ven, kde žije, jaké má nemoci.

Za tu dobu vědci shromáždili údaje o tom, jak dlouho psi žijí, jakými nemocemi trpí na konci života a na co umírají. Nová fáze má odpovědět na další otázku — proč tomu tak je.

V příštích pěti letech mnohem lépe pochopíme, proč se tyto věci dějí.

Kate Creevy, profesorka Texaské univerzity A&M, hlavní veterinární lékařka a spoluředitelka Dog Aging Project

Podle Creevy otevírá pochopení příčin možnost zasáhnout — tedy pomoci psům žít déle a zdravěji.

Co se bude zkoumat dál

Nová fáze stojí na několika směrech.

1. Dlouhodobé sledování. Vědci budou déle sledovat tytéž psy, aby propojili to, co se s nimi dělo v mládí, s jejich zdravím ve stáří — s pamětí, myšlením a fyzickou kondicí.
2. Prostředí. U části psů se odeberou vzorky pitné vody, psi dostanou zvláštní přívěsky, které zachycují chemické látky ze vzduchu, a měřiče aktivity. Dosud údaje o prostředí pocházely hlavně z dotazníků majitelů a veřejných zdrojů.
3. Výživa. Majitelé dnes vybírají z obrovské nabídky krmiv a dávek a vědci chtějí pochopit, jak to ovlivňuje zdraví a stárnutí.
4. Geny a prostředí. Proč někteří psi s genetickým rizikem onemocní a jiní ne? Vědci budou hledat, jak geny působí spolu se způsobem života.
5. Dlouhověcí psi. Vědci najdou psy, kteří na svou velikost žijí neobvykle dlouho, a požádají jejich majitele o genetické vzorky.

Proč je důležité prostředí

Směr zaměřený na prostředí vede profesor Texaské univerzity A&M Weihsueh Chiu. Psi žijí ve stejných domech jako lidé, pijí stejnou vodu a dýchají stejný vzduch. Pokud se podaří přesně změřit, s jakými látkami se pes každý den setkává, bude možné pochopit, které z nich souvisejí s nemocemi a rychlejším stárnutím.

Přívěsky, které zachycují látky ze vzduchu, fungují jako malé pasivní senzory: pes je nosí na obojku a laboratoř pak určí, co se na nich usadilo. Měřiče aktivity ukážou, kolik se pes hýbe a spí. To vše dává mnohem přesnější obraz než odpovědi majitelů na otázky.

Proč velcí psi žijí kratší dobu

Jednou z hádanek, které chtějí vědci rozluštit, je vztah mezi velikostí a délkou života. U většiny zvířat žijí velké druhy déle než malé: slon žije déle než myš. U psů je to naopak: malá plemena žijí v průměru znatelně déle než velká. Čivava se nezřídka dožívá 15–17 let, německá doga většinou jen 7–10.

Proto se dlouhověcí psi budou hledat s ohledem na velikost: labrador, který se dožil 16 let, je pro vědu stejně zajímavý jako velmi starý malý pes. Statistické metody pomohou najít psy, kteří žijí déle, než „odpovídá“ jejich velikosti, a jejich geny by mohly napovědět, co chrání organismus před stárnutím.

Proč je to důležité pro lidi

Vědci netají, že psy nezkoumají jen kvůli psům samotným.

Psi nabízejí jedinečný pohled na stárnutí člověka.

Daniel Promislow, vedoucí vědecký pracovník Tuftsovy univerzity, spoluředitel Dog Aging Project

Psi žijí vedle lidí ve stejném prostředí a trpí podobnými nemocemi stáří — rakovinou, nemocemi srdce a ledvin, demencí. Stárnou ale několikanásobně rychleji. Proto lze za pár let sledování psů vidět to, co by u lidí trvalo desítky let.

Lze se zapojit

Podle Texaské univerzity A&M Dog Aging Project nadále přijímá nové psy a jejich majitele. Podrobnosti jsou na webu projektu. Účast obvykle znamená pravidelné dotazníky o psovi a část účastníků je zvána do dalších studií — například s vyšetřeními nebo měřiči aktivity. Dlouhověké psy budou vědci hledat jak přes majitele, tak přes veterináře.

Co to znamená pro Evropu

Samotný projekt je americký a účastnit se ho mohou majitelé z USA. Jeho výsledky jsou ale důležité i pro evropské psy: plemena, krmiva i nemoci stáří jsou z velké části stejné. Pokud vědci zjistí, jaké látky ve vodě a vzduchu, jaké dávky nebo jaká míra pohybu souvisejí s dlouhým a zdravým životem, poslouží tyto závěry veterinářům po celém světě.

Stárnutí psů se zkoumá i v Evropě — například na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti se se staršími psy pracuje dlouhodobě a ve Velké Británii existují velké studie zdraví psů na základě údajů z veterinárních klinik. Evropští majitelé, kteří chtějí vědě pomoci, by si měli zjistit, zda podobné projekty nehledají účastníky v jejich zemi: účast bývá zdarma a vyžaduje jen pravidelně odpovídat na otázky.

Jak se data sbírají

Hlavním zdrojem informací v projektu jsou sami majitelé. Vyplňují podrobné dotazníky o psovi: věk, plemeno nebo kříženec, hmotnost, krmení, procházky, spánek, chování, nemoci a léky, a také údaje o domově a okolí. Část majitelů předává vědcům zdravotní záznamy z veterinární kliniky a někteří psi poskytují vzorky pro genetickou analýzu. Nové přístroje — přívěsky na vzduch a měřiče aktivity — k tomu přidají přesná měření, která nezávisejí na paměti majitele.

Obrovský počet účastníků je hlavní výhodou projektu. Na desítkách tisíc psů lze odhalit zákonitosti, které by se v malé studii prostě ztratily mezi náhodami.

Proč si o psovi vést záznamy

Zkušenosti takových projektů jsou užitečné i pro ty, kdo se jich neúčastní. Jednoduchý deník zdraví psa — hmotnost jednou měsíčně, chuť k jídlu, spánek, procházky, nové zvyky — pomáhá zachytit pomalé změny, které ze dne na den nejsou vidět. Také veterinář se lépe zorientuje, když mu přesně řeknete, od kdy pes víc pije nebo méně chodí ven. U starších psů jsou takové záznamy zvlášť cenné.

Co mohou majitelé dělat už teď

Zatímco vědci hledají odpovědi, něco o zdravém stárnutí psů už víme:

• udržujte psa v dobré kondici — nadváha souvisí s kratším životem a nemocemi kloubů;
• choďte ven a hrajte si každý den podle sil psa, i ve vyšším věku;
• zaměstnávejte mozek — nové trasy, hry s hledáním pamlsků, učení nových povelů;
• navštivte s psem veterináře aspoň jednou ročně, po 7–8 letech častěji;
• hlídejte zuby — nemoci dásní ovlivňují zdraví celého těla;
• zapisujte si změny spánku, chuti k jídlu a chování: pomohou veterináři odhalit problém dřív.

Co bude dál

První výsledky nové fáze nebudou hned: abychom pochopili, jak rané životní podmínky ovlivňují stáří, je třeba sledovat tytéž psy celé roky. Už v příštích letech ale vědci slibují přesnější údaje o tom, jak prostředí, krmiva a geny souvisejí s nemocemi. Data projektu už dříve pomohla i dalším vědcům — například badatelům z Arizony, kteří vyvinuli test na ranou demenci psů.

Kdy jít k veterináři

Pokud váš pes stárne a všimnete si, že se méně hýbe, hubne nebo přibírá, hůř spí, bloudí na známých místech, víc pije nebo se mu změnilo chování, nechte ho vyšetřit veterinářem. Mnoho příznaků, které se obvykle přičítají „prostě stáří“, jsou ve skutečnosti nemoci, které lze léčit nebo zpomalit. Čím dřív je zachytíte, tím víc dobrých let můžete psovi darovat.