Úvod / Novinky ze světa / Léčba a operace
Léčba a operace

Březí jalovice spadla do opuštěné šachty: v Jižní Austrálii ji veterinář a záchranáři tři hodiny vytahovali ve speciálním zvedacím postroji

Ve vinařské oblasti Barossa v Jižní Austrálii spadla březí jalovice do tři metry hluboké opuštěné průzkumné šachty. Místní veterinář k ní slezl, mírně ji zklidnil sedativem a asi 15 dobrovolníků ze záchranných služeb zvíře vytáhlo ve speciálním zvedacím postroji pomocí nakladače od souseda. Záchrana trvala zhruba tři hodiny a jalovice vyvázla s odřeninami. Jak správně zachraňovat velká zvířata a proč jsou staré jámy na farmách nebezpečné.

7 min čtení
Strakatá kráva stojí u napajedla na pastvině
Foto: Freepik
Obsah článku
  1. Co se stalo
  2. Jalovice v jámě
  3. Obyčejné ráno
  4. Napjatá a vyčerpaná
  5. Mírná sedace
  6. Okamžitý útěk
  7. Klidná pacientka
  8. Zvedací postroj
  9. Nakladač místo jeřábu
  10. Vzácný případ
  11. Proč netahat za hlavu a ocas
  12. Co dělat, když zvíře spadne
  13. Rizika pro březí krávu
  14. Sedace březích zvířat
  15. Skrytá zranění
  16. Staré jámy na farmách
  17. Nebezpečná místa na pastvině
  18. Záchrana velkých zvířat v Evropě
  19. Role veterináře při záchraně
  20. Proč jsou záchranáři dobrovolníci
  21. Stres a zotavení
  22. Pojištění a náklady
  23. Dehydratace a hlad
  24. Syndrom ležící krávy
  25. Jak takovým případům předejít
  26. Co to znamená pro Evropu
  27. Kdy jít k veterináři

Co se stalo

V úterý 10. listopadu 2026 spadla na farmě u městečka Keyneton v oblasti Barossa v Jižní Austrálii březí jalovice do opuštěné důlní šachty. Zřítila se asi tři metry hluboko do průzkumné jámy v areálu starého lomu. Australská veřejnoprávní stanice ABC popsala, jak veterinář a záchranáři zvíře vytahovali.

Jalovice v jámě

Jalovice byla ve třetím měsíci březosti. Podle záchranářů byla šachta na pozemku už desítky let a dříve byla zakrytá. Navrchu ležely větve a klestí. Někdy ráno po nich jalovice přešla a propadla se rovnou dolů. Veterinář soudí, že se většinu noci snažila dostat ven.

Obyčejné ráno

Místní veterinář Saul Morelli z veterinární služby v Barosse řekl, že ráno začalo úplně obyčejně. Na místo přijelo téměř 15 dobrovolníků ze státní služby pro mimořádné události SES a venkovských hasičů CFS. Společně pracovali asi tři hodiny, než jalovici dostali na povrch.

Napjatá a vyčerpaná

Když k ní poprvé slezl do jámy, byla podle Morelliho jalovice napjatá a nechtěla, aby se k ní kdokoli přibližoval, což je pochopitelné. Celé situace měla zjevně dost. Byla ve stresu, ale také velmi unavená: většinu noci se snažila z jámy vyšplhat.

Hlavní číslaZáchrana jalovice v Barosse
3 mhloubka opuštěné šachtySES
3 měsícebřezosti jaloviceveterinář
3 hodinytrvala záchranná akceSES
15dobrovolníků SES a CFS pomáhalo veterinářiABC News

ABC News; 11. listopadu 2026

Mírná sedace

Aby bylo možné zvíře bezpečně zajistit, podal veterinář jalovici mírné sedativum. To snižuje stres a riziko, že se zvíře bude zmítat a zraní sebe nebo lidi. Pak jalovici zajistili ve speciálním zvedacím postroji. Morelli vzpomíná, že těsně před zvednutím po sedaci téměř usínala.

Okamžitý útěk

Adrenalin ale podle veterináře nakonec převážil. Jakmile se její paznehty venku dotkly země, vyrazila a tým musel ve spěchu povolit všechny popruhy. Morelli označil tento výjezd za jeden z nejneobvyklejších ve své praxi. Jalovice vyvázla s několika řeznými ranami a modřinami a její stav je stabilizovaný.

Klidná pacientka

Zástupce vedoucího jednotky SES v Kapundě Gunther Schulz uvedl, že jalovice byla na svou situaci velmi klidná. Stála na dně jámy, na nohou měla odřeniny a modřiny, ale žádná vážná zranění. Klid zvířete záchranářům práci velmi usnadnil.

Zvedací postroj

K vytažení použili postroj vyrobený přímo pro tento účel. Podle Schulze umožňuje protáhnout popruhy pod zvířetem a kolem něj a upevnit je na rozpěrnou tyč, což zvířeti dává maximální pohodlí a bezpečí. Rozpěrná tyč brání tomu, aby popruhy stlačovaly boky, a rozkládá váhu rovnoměrně.

Nakladač místo jeřábu

Šachta byla na vrcholu kopce, kam se obyčejný jeřáb nedostal. Záchranáři proto použili nakladač sousedního farmáře. Taková vynalézavost často rozhoduje o výsledku záchrany velkých zvířat na venkově: těžká technika se hledá poblíž, nečeká se na ni z města.

Vzácný případ

Podle Schulze se zvedací vybavení nepoužívá často. Tým má mnoho jiných postupů a zařízení, jak zvířata přemisťovat. Při každé záchraně zvířete jde podle něj o to vytvořit bezpečný prostor pro zvíře, pro zasahující posádky i pro přihlížející.

Proč netahat za hlavu a ocas

Když kráva nebo kůň uvízne v jámě, příkopu nebo bahně, lidé se je často snaží tahat za hlavu, krk nebo ocas. To je nebezpečné: zvířeti lze zlomit vaz nebo ocas či poškodit páteř a zvíře může zranit lidi. Profesionální záchranáři používají široké popruhy pod hrudníkem a pánví a zvedací zařízení.

Co dělat, když zvíře spadne

Pokud kráva, kůň nebo jiné velké zvíře spadne do jámy nebo uvízne:

  1. Nelezte k němu bez jištění a nelezte pod zvíře.
  2. Volejte veterináře a hasiče na čísle 150.
  3. Odveďte přihlížející a ostatní zvířata.
  4. Netahejte zvíře za hlavu, krk ani ocas.
  5. Pokud to jde, nabídněte vodu a omezte hluk.

Rizika pro březí krávu

Pád a dlouhý stres jsou pro březí zvíře nebezpečné. Po úrazu může březí kráva zmetat nebo se předčasně otelit. Veterináři proto doporučují taková zvířata několik týdnů sledovat a v případě potřeby ověřit, zda je plod živý. Ve třetím měsíci to jde ultrazvukem.

Sedace březích zvířat

Sedativa pro březí zvířata se vybírají opatrně. Veterinář bere v úvahu stadium březosti, hmotnost, stav a stres zvířete. Některé přípravky mohou ovlivnit dělohu nebo plod, proto se používají v co nejnižší dávce. O sedaci vždy rozhoduje veterinář, ne chovatel.

Skrytá zranění

Po pádu může mít zvíře zranění, která nejsou hned vidět: pohmožděné svaly, poškozené klouby, zlomená žebra, vnitřní krvácení. Několik dní je třeba sledovat, jak kráva chodí, žere, přežvykuje, lehá si a vstává. Kulhání, odmítání krmiva nebo nadmutí jsou důvodem znovu zavolat veterináře.

Staré jámy na farmách

Opuštěné šachty, studny, jámy, silážní žlaby a staré sklepy jsou skrytým nebezpečím pro zvířata i lidi. Často se zakrývají větvemi nebo prkny, které časem shnijí. Majitelé by měli vědět, kde na pozemku taková místa jsou, a spolehlivě je zakrýt nebo oplotit, hlavně na pastvinách.

Nebezpečná místa na pastvině

Kromě jam mohou zvířata uváznout v bažinách, příkopech, na prudkých svazích a v plotech. Než se dobytek vyžene na novou pastvinu, je dobré ji obejít a zkontrolovat. Zvlášť důležité je to u mladých zvířat, která ještě neznají terén, a u březích, která jsou těžší a méně obratná.

Záchrana velkých zvířat v Evropě

V mnoha evropských zemích jsou hasiči a záchranné služby také vycvičeni k záchraně velkých zvířat. Ve Velké Británii a Německu existují jednotky se zvedacími postroji, speciálními popruhy a zkušenostmi s koňmi a skotem. Veterináři často cvičí společně se záchranáři, aby bylo jasné, kdo za co odpovídá.

Role veterináře při záchraně

Veterinář na místě posoudí stav zvířete, rozhodne, zda je nutná sedace nebo tlumení bolesti, a sleduje ho během zvedání. Někdy musí učinit těžké rozhodnutí o utracení, pokud jsou zranění neslučitelná se životem. V Barosse vše dobře dopadlo, hlavně díky rychlé a sehrané práci.

Proč jsou záchranáři dobrovolníci

Na australském venkově je mnoho záchranářů dobrovolníků. Služby SES a CFS stojí na místních lidech, kteří procházejí výcvikem a vyjíždějí k zásahům. Podobný systém dobrovolných hasičských a záchranných jednotek existuje i v mnoha evropských zemích, v Česku například sbory dobrovolných hasičů, zejména na venkově.

Stres a zotavení

Po takovém dobrodružství potřebuje zvíře klid. Jalovici je nejlepší ustájit odděleně na klidném místě s vodou a krmivem, dokud se neuklidní, a sledovat ji. Stres u skotu může snížit chuť k jídlu i imunitu. Pokud v následujících dnech žere, pije a normálně se pohybuje, je to dobré znamení.

Pojištění a náklady

Záchrana velkého zvířete vyžaduje techniku, lidi a veterináře. V různých zemích se náklady hradí různě: někdy je služba zdarma, jindy chovatel platí veterináře a techniku. Pojištění hospodářských zvířat může pomoci pokrýt léčbu po úrazech.

Dehydratace a hlad

Zvíře, které strávilo v jámě noc nebo déle, může trpět dehydratací a hladem. U skotu je to zvlášť nebezpečné, protože bachor bez stálého přísunu krmiva a vody přestává správně fungovat. Po záchraně je důležité dát zvířeti vodu a kvalitní seno a nekrmit ho hned velkým množstvím jadrných krmiv. Pokud kráva nepije a nepřežvykuje, je nutný veterinář.

Syndrom ležící krávy

Pokud kráva dlouho leží nebo stojí v nepohodlné poloze, mohou se jí poškodit svaly a nervy končetin. Někdy pak zvíře nedokáže vstát, i když nebezpečí pominulo. Říká se tomu syndrom ležící krávy. Čím déle je zvíře v pasti, tím vyšší je riziko. Proto je rychlá záchrana tak důležitá.

Jak takovým případům předejít

Farmářům se doporučuje sestavit mapu pozemku se všemi jámami, studnami, příkopy a starými stavbami. Nebezpečná místa je lepší zasypat nebo zakrýt pevnými poklopy, ne větvemi a prkny. Kolem velkých jam patří plot. To chrání nejen dobytek, ale i děti, psy a pracovníky farmy.

Co to znamená pro Evropu

I evropské farmy jsou plné starých studní, jam a staveb, o nichž noví majitelé někdy nevědí. Příběh z Austrálie připomíná, že taková místa je třeba najít a zakrýt a při nehodě volat veterináře a záchranáře, ne se snažit zvíře vytáhnout silou. Správné vybavení zachraňuje zvířata i lidi.

Kdy jít k veterináři

Volejte veterináře, pokud kráva, kůň nebo jiné velké zvíře spadlo, uvízlo nebo se zranilo. Po pádu sledujte kulhání, otoky, odmítání krmiva, nadmutí a u březích zvířat výtok z pochvy. Okamžitá pomoc je nutná při krvácení, neschopnosti vstát nebo známkách zmetání.

Zdroje

  1. ABC News, 11. listopadu 2026