Ptačí chřipka H5 v Austrálii: 724 ohnisek u volně žijících zvířat za čtyři měsíce a žádné v chovech — jak země chrání drůbež a zemědělské výstavy

Co se děje v Austrálii

Až do roku 2026 zůstávaly Austrálie a Oceánie posledními obydlenými částmi světa, kam současná vysoce patogenní ptačí chřipka H5 nedorazila. V červnu 2026 se virus na pevnině přece jen objevil a od té doby se šíří mezi volně žijícími zvířaty podél jižního pobřeží.

Podle australského ministerstva zemědělství, rybolovu a lesnictví (DAFF) bylo k 27. říjnu 2026 v 16:00 východoaustralského času v zemi potvrzeno 724 ohnisek ptačí chřipky H5 u volně žijících zvířat. Na horkou linku pro nebezpečné nákazy zvířat přišlo za tu dobu 70 231 hlášení. Ohnisko je případ, který se může týkat jednoho nebo více zvířat; takto úřad počítá od 12. srpna, kdy bylo nálezů příliš mnoho na to, aby hlásil každého ptáka zvlášť.

Kde se virus našel

Nejvíc ohnisek je v Jižní Austrálii, 336, na druhém místě je Victoria s 247. Dál následují Nový Jižní Wales (75), Tasmánie spolu se subantarktickým ostrovem Macquarie (53), Západní Austrálie (10), Queensland (2) a federální Teritorium Jervisova zálivu (1).

První nálezy byly na jihu a západě, hlavně u mořských ptáků: rybáků, kormoránů, racků a chaluh. V srpnu byl virus poprvé potvrzen v Tasmánii, v září v Teritoriu Jervisova zálivu a 16. října na ostrově Macquarie, u rypouše a racka jižního.

Jak se virus dostal do Austrálie

Vědci příchod viru čekali dlouho. Od začátku 20. let obešel H5N1 téměř celý svět: Evropu, Asii, Afriku, obě Ameriky a dokonce Antarktidu. Austrálii dlouho chránila odlehlost: většina tažných ptáků, kteří na kontinent přilétají, letí z Asie po trasách, kde se tento virus vyskytoval méně. Nebezpečí přišlo z jihu, s mořskými ptáky ze subantarktických moří a z pobřeží, kde už virus způsobil hromadné úhyny.

Proto první nálezy v Austrálii nebyly u kachen a hus jako v Evropě, ale u mořských ptáků na jižním pobřeží: rybáků, chaluh a racků. Mořští ptáci hnízdí v hustých koloniích a v nich se virus šíří obzvlášť rychle.

Nákazy savců

Hlavním varovným signálem letošního roku jsou nákazy savců. 23. srpna byl virus poprvé v Austrálii nalezen u savce, lachtana novozélandského na pobřeží Jižní Austrálie. 28. srpna u lišky obecné na předměstí Adelaide: je to první případ u suchozemského savce. V říjnu byl virus potvrzen u rypouše na ostrově Macquarie.

Nález viru u lišky dobře připomíná, že lidé a jejich zvířata by se měli vyhýbat nemocným a uhynulým volně žijícím zvířatům.

Beth Cooksonová, hlavní veterinární lékařka Austrálie

Hlavní veterinární lékařka zdůrazňuje, že pro přenos viru ze savce na savce v Austrálii nejsou důkazy. Lišky a další šelmy se podle úřadu nakazí, když žerou těla nemocných ptáků. Riziko pro lidské zdraví zůstává nízké.

V chovech virus není

Nejdůležitější pro australské zemědělství: podle DAFF nebyla ptačí chřipka H5 dosud zjištěna u drůbeže ani v zemědělské výrobě země. V Novém Jižním Walesu zvlášť zdůrazňují, že virus se nenašel v komerčních chovech drůbeže ani u ptáků chovaných doma.

To neznamená, že riziko neexistuje: čím víc viru koluje mezi volně žijícími ptáky, tím větší je šance, že se jednou dostane i do chovu. Australské úřady posílily dozor, vytvořily týmy rychlé reakce a v Novém Jižním Walesu funguje koordinační centrum ve městě Orange. Ministerstvo také upozorňuje, že se může změnit označování vajec a masa z volného výběhu, pokud bude třeba drůbež kvůli biologické bezpečnosti zavřít pod střechu.

Zemědělské výstavy a drůbež

Ministerstvo prvovýroby a regionálního rozvoje Nového Jižního Walesu 22. října popsalo, jak pomáhá zemědělským výstavám, tradičním venkovským trhům, kde se vystavuje dobytek, drůbež, úroda a domácí zavařeniny. Ve státě se jich koná přes 180 ročně a přichází na ně přes milion lidí. Drůbeží sekce jsou důležitou součástí mnoha výstav a zároveň místem, kde se setkávají ptáci z různých chovů.

Ministerstvo spolupracuje se sdružením výstav AgShows NSW a Asociací venkovských žen (Country Women's Association): pořádá školení, dává plány akcí, plakáty, letáky a rady, jak uspořádat přehlídku drůbeže, jak hlásit podezření na nákazu a co dělat při úhynu volně žijících zvířat.

Zemědělské výstavy jsou důležitou součástí života regionů. Proto s pořadateli úzce spolupracujeme, aby měli aktuální informace a mohli sami rozhodnout, jak nejlépe ochránit chovatele drůbeže i návštěvníky.

Jo Coombe, vedoucí veterinární služby Nového Jižního Walesu

Prezidentka AgShows NSW Jody Nelson-Gleesonová uvedla, že rychlé rady ministerstva, samostatný webinář a praktické materiály daly pořadatelům jasné pokyny a jistotu.

„Vyhni se. Zapiš. Nahlas“

Hlavním pravidlem pro všechny Australany je celostátní heslo „Avoid. Record. Report.“:

1. Vyhněte se přímému kontaktu s nemocnými a uhynulými ptáky a dalšími volně žijícími zvířaty.
2. Zapište si, co jste viděli: místo, čas, kolik zvířat a pokud možno fotografii z bezpečné vzdálenosti.
3. Nahlaste to na nepřetržitou horkou linku pro nebezpečné nákazy zvířat nebo přes formulář na webu.

Proč je na horké lince tolik hlášení

70 231 hlášení neznamená 70 tisíc případů ptačí chřipky. Většina telefonátů se týká ptáků, kteří uhynuli z jiných příčin: vyčerpáním, kvůli bouřím, zraněním nebo jiným nemocem. Právě taková hlášení ale veterinářům umožňují rychle najít skutečná ohniska. Úřad vysvětluje, že s šířením viru už není nutné vyšetřovat každé zvíře v oblastech, kde virus určitě je, a pozornost se přesouvá na nová místa a nové druhy. Proto je každé hlášení z oblasti, kde virus ještě nebyl, obzvlášť cenné.

Co je důležité pro majitele koček a psů

Australský úřad majitelům zvířat zvlášť připomíná, že virus může nakazit nejen ptáky. Psy na pobřeží a v parcích je dobré držet na vodítku, aby nesbírali mrtvé ptáky a nechodili k tělům mořských živočichů na pláži. Kočky by neměly lovit ptáky a syrovou drůbež v sezoně ohnisek do krmení nedávejte. Pokud mělo vaše zvíře kontakt s uhynulým ptákem nebo zvířetem a onemocnělo, hned o kontaktu řekněte veterináři.

Co je důležité pro drobnochovatele slepic

Mnoho Australanů chová slepice na zahradě. Radí se jim totéž co evropským chovatelům: krmit a napájet drůbež pod střechou, zakrýt výběh před volně žijícími ptáky, nepouštět domácí kachny k vodám s divokými kachnami, před vstupem do kurníku přezouvat obuv a náhlé úhyny hned hlásit. Pro takové chovatele v Austrálii dokonce vychází samostatný zpravodaj s radami k biologické bezpečnosti, Poultry Post.

Co to znamená pro Evropu

V Evropě tento virus koluje už několik let a evropské chovy kvůli němu každoročně ztrácejí miliony ptáků. Austrálie teď prožívá to, čím Evropa prošla na začátku 20. let: virus se dostává do volné přírody a začíná nakazit nové druhy. Austrálie má ale něco, co Evropa neměla: předem připravený plán, jednotný systém evidence ohnisek a celostátní kampaň pro veřejnost ještě před příchodem viru.

Pro Evropu je australská zkušenost zajímavá ze dvou důvodů. Zaprvé sledování volně žijících savců, jako jsou lachtani, tuleni a lišky: i v Evropě se takové případy vyskytují a je důležité nepřehlédnout, pokud se virus začne přenášet mezi savci. Zadruhé práce s lidmi: s chovateli slepic, pořadateli výstav a pejskaři. Jednoduché pravidlo „vyhni se, zapiš, nahlas“ se hodí i pro evropská pobřeží a vodní plochy, kde se na podzim a v zimě také nacházejí mrtví ptáci. V Česku se nálezy uhynulých volně žijících ptáků hlásí krajské veterinární správě.

Co bude dál

Jaro na jižní polokouli je dobou hnízdění mořských ptáků. Kolonie se zahušťují a virus se může šířit rychleji. Australské úřady proto v příštích měsících očekávají nová ohniska a pokračují v dozoru. Hlavním úkolem je nepustit virus do chovů drůbeže. Údaje o nových ohniscích ministerstvo zveřejňuje denně. Sezona zemědělských výstav v Novém Jižním Walesu pokračuje a ministerstvo slibuje, že bude pořadatele, vystavovatele a místní komunity po celou dobu podporovat, s novými radami podle vývoje situace.

Kdy jít k veterináři

Pokud měla vaše kočka nebo pes kontakt s uhynulým ptákem nebo tělem volně žijícího zvířete a poté je malátné, má horečku, kašel, potíže s dýcháním, vrávorá nebo má křeče, jděte k veterináři a o kontaktu mu určitě řekněte. Pokud ve vašem chovu náhle uhynuly nebo onemocněly slepice, kachny nebo jiní ptáci, ihned to oznamte veterináři nebo veterinární správě.