Virus Shamonda dorazil do Česka: první případ u skotu na Táborsku — jak se nemoc projevuje a co mají dělat chovatelé skotu a koní

Co našli na Táborsku

Státní veterinární správa (SVS) 23. října 2026 oznámila první případ viru Shamonda v České republice. Prokázali ho u potraceného plodu v chovu skotu na Táborsku v Jihočeském kraji. Diagnózu stanovil Státní veterinární ústav Jihlava.

Dospělé krávy v tomto chovu měly příznaky typické pro tento virus: několik dní trvala horečka a klesala dojivost. Taková epizoda se na farmě snadno zamění za běžnou indispozici stáda — teprve vyšetření potraceného plodu ukázalo, o co jde. Česko patří k posledním zemím regionu, kam virus dorazil: v sousedním Německu a Rakousku ho našli už v létě.

Jak Česko virus hledá

Od 1. října platí v České republice povinný program monitoringu. Na náklady státu se na virus Shamonda vyšetřují potracené plody skotu, telata narozená s vývojovými vadami a také mrtvě narozená a neživotaschopná telata. Veterinární správa tato vyšetření zavedla začátkem října, kdy bylo jasné, jak rychle se virus po Evropě šíří.

Pokud se u dospělého zvířete — krávy, koně, ovce nebo kozy — objeví akutní příznaky nemoci, může ho chovatel nechat vyšetřit v některém ze státních veterinárních ústavů ve spolupráci se svým soukromým veterinárním lékařem. Taková vyšetření si ale chovatel hradí sám.

Proč se vyšetřují právě plody a telata? U dospělé krávy se virus drží v krvi jen několik dní, a než farmář zavolá veterináře, často už ho nelze zachytit. V tkáních plodu a novorozeného telete se stopy infekce udrží déle. Potracený plod je proto nejspolehlivější cestou, jak zjistit, zda virus na farmě byl.

Kde už virus našli

Ve střední Evropě se virus Shamonda objevil u skotu v létě 2026. Podle údajů české veterinární správy už byl potvrzen:

• v Německu — v Bádensku-Württembersku, Hesensku, Bavorsku, Sársku a Sasku;
• v Rakousku — ve Vorarlbersku, Tyrolsku, Salcbursku, Horních Rakousích a Štýrsku;
• ve Švýcarsku, Francii, Nizozemsku, Belgii, Itálii a Lucembursku.

Celkem byl virus podle bulletinu francouzského národního institutu pro zdraví zvířat zjištěn už ve 14 zemích západní Evropy. Poprvé ho izolovali u skotu v Nigérii v roce 1965, později ho našli i v dalších afrických zemích a v Asii. Jak se virus do Evropy dostal, vědci teprve zjišťují: tiplíky může vítr zanést na velké vzdálenosti.

Jak nemoc probíhá u skotu

U krav nemoc obvykle začíná náhle: stoupne teplota, zvíře hůř žere, může se objevit průjem a dojivost prudce klesne. Ve studii devíti mléčných farem ve Francii klesla dojivost v nakažených stádech až o 75 %. Po několika dnech se většina dospělých krav uzdraví a stádo se vrátí do normálu. I tak krátká epizoda ale farmu přijde draho: ztrácí se mléko, je potřeba léčba a péče navíc a u části krav se později objevují problémy se zabřezáváním.

Nejnebezpečnější na této nemoci proto není akutní fáze, ale to, co se děje s březími kravami. Virus může vyvolat potrat a u telat, která se přesto narodí, vývojové vady.

Proč je největším rizikem březost

Viry této skupiny, kam patří Shamonda i v Evropě dobře známý virus Schmallenberg, jsou nebezpečné tím, že pronikají přes placentu k plodu. Pokud se kráva nakazí v rané fázi březosti, virus poškozuje vznikající nervovou soustavu a svalstvo telete. Výsledkem jsou potraty, mrtvě narozená telata, telata s pokřivenými klouby a končetinami, zakřivenou páteří nebo vadami mozku.

Jako nejcitlivější období u krav uvádí česká veterinární správa zhruba 8. až 14. týden březosti. Potíž je v tom, že o nákaze se farmář dozví až po měsících — když se narodí nemocná telata. Proto je sledování potratů a vývojových vad tak důležité.

Koně, ovce a kozy

Virus nenakazí jen skot. U koní jsou podle české veterinární správy popsány záněty mozku a nervové poruchy: zvíře se může potácet, špatně koordinovat pohyby, chovat se neobvykle. Vnímavé jsou i ovce a kozy, údajů o průběhu nemoci u nich je ale zatím málo. Ve Francii letos v létě zjistili ojedinělé nákazy u malých přežvýkavců a koní.

Nervové příznaky u koně jsou vždy důvodem okamžitě volat veterináře. Podobné příznaky mívá i horečka Západního Nilu, kterou přenášejí komáři, i další nemoci — rozlišit je lze jen laboratorním vyšetřením. Mezi sebou se koně virem Shamonda nenakazí: přenášejí ho výhradně tiplíci.

Jak ho odlišit od katarální horečky ovcí a Schmallenbergu

Titíž tiplíci v Evropě přenášejí i virus katarální horečky ovcí (bluetongue) a virus Schmallenberg a příznaky těchto nemocí se zčásti překrývají: horečka, pokles dojivosti, potraty. U katarální horečky bývají častěji otoky hlavy, vředy v dutině ústní a kulhání, u ovcí i těžký průběh s úhyny. Podle vzhledu ale diagnózu stanovit nelze — je nutné laboratorní vyšetření. Proto při jakýchkoli podezřelých příznacích veterinář odebere vzorky a pošle je do laboratoře.

Proč nejsou mimořádná opatření

Podle platných předpisů České republiky a Evropské unie není virus Shamonda nebezpečnou nákazou, kterou je povinné hlásit. Země, kde se objeví, nemusí zavádět mimořádná veterinární opatření — utrácení, ochranná pásma, zákazy přesunů. Výskyt viru neovlivňuje ani veterinární osvědčení pro vývoz zvířat do zahraničí. Pro srovnání: u katarální horečky ovcí, která je na seznamu nákaz EU, se kolem ohnisek vymezují pásma s omezeními a přesun zvířat z nich vyžaduje vyšetření a očkování.

Neznamená to, že je nemoc neškodná. Jen proti ní neexistuje vakcína a přenašeči — tiplíci — létají volně, takže karanténa by je nezastavila. Hlavními opatřeními jsou proto monitoring, ochrana zvířat před bodnutím a rozumné plánování inseminace.

Co má dělat farmář

Státní veterinární správa doporučuje:

• chránit vnímavá zvířata před tiplíky repelenty a insekticidy, které jsou pro tyto druhy povolené — vybrat je pomůže veterinář;
• plánovat inseminaci tak, aby nejcitlivější období březosti nepřipadlo na sezonu aktivity tiplíků;
• dokud mají zvířata v chovu příznaky nemoci, omezit jejich přesuny a prodej;
• hlásit veterináři každý potrat, mrtvě narozené tele a tele s vývojovými vadami — v Česku se takové případy vyšetřují zdarma.

Kromě toho se vyplatí omezit místa, kde se tiplíci množí: odklízet hnůj, nenechávat stát vodu a vlhkou podestýlku u kravínů a výběhů. Zapisujte si data inseminace a všechny případy nemoci ve stádě: pokud se na jaře narodí telata s vadami, tyto záznamy pomohou veterináři zjistit, kdy k nákaze došlo.

Souvislost s případem u člověka ve Francii

Téměř současně, 22. října, oznámila Francie první případ nákazy člověka virem Shamonda na světě — šlo o pacienta s těžce oslabenou imunitou, který zemřel. Úřady případ označily za výjimečný a riziko pro obyvatelstvo nevidí: z člověka na člověka se virus nepřenáší, mlékem ani masem také ne. Pro farmáře a veterináře platí jediné rozumné opatření — chránit se před bodnutím tiplíků za soumraku, kdy jsou nejaktivnější.

Majitelům koní a drobným chovatelům

Virus se netýká jen velkých farem. Pokud máte koně, několik koz nebo ovcí, platí stejná pravidla: v sezoně tiplíků zavírejte zvířata za soumraku a za svítání pod střechu, používejte deky, masky a repelenty, které doporučí veterinář, a při horečce, poruchách koordinace nebo potratu hned volejte veterináře. Když zvíře kupujete nebo prodáváte, zeptejte se, zda se v chovu neobjevily příznaky nemoci: formální omezení nejsou, ale nemocné zvíře je lepší nepřevážet. U psů a koček nejsou o této nemoci žádné údaje a zvláštní opatření pro ně nejsou potřeba — stačí běžná ochrana proti blechám, klíšťatům a komárům.

Co bude dál

S příchodem chladného počasí jsou tiplíci téměř neaktivní a do jara bude nových nákaz málo. Následky letošní sezony ale farmáři uvidí později: telata počatá v létě a na začátku podzimu se budou rodit v zimě a na jaře. Veterináři proto žádají, aby chovatelé pozorně sledovali porody a hlásili každý podezřelý případ. Na jaře, s novou sezonou tiplíků, se virus může vrátit — tak tomu bylo u katarální horečky ovcí i u Schmallenbergu.

Zkušenost se Schmallenbergem dává i důvod k opatrnému optimismu. Po první vlně v letech 2011–2012 získala většina zvířat, která nemoc prodělala, imunitu, v dalších sezonách bylo případů znatelně méně a o několik let později se objevily vakcíny. Jak se bude chovat virus Shamonda, zatím nikdo neví, a veterinární služby ho proto budou sledovat i příští rok.