Ptačí chřipka je zpět: virus na třech farmách v Německu — co by měli vědět majitelé koček a psů

Co se stalo ve Šlesvicku-Holštýnsku

Od 21. října byl vysoce patogenní virus ptačí chřipky podtypu H5N1 zjištěn hned ve třech chovech drůbeže na severu Německa — v okresech Severní Frísko, Segeberg a Šlesvicko-Flensburg. Diagnózu ve všech případech potvrdil Institut Friedricha Loefflera (FLI) — spolkové výzkumné centrum, které odpovídá za nákazy zvířat.

Ve vesnici Bark v okrese Segeberg byl utracen celý chov farmy. Kolem hospodářství bylo vyhlášeno ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 kilometry a pásmo dozoru o poloměru nejméně 10 kilometrů — zasahuje dokonce do sousedního okresu Stormarn. Ve Wanderupu (okres Šlesvicko-Flensburg) byl virus zjištěn u hus: tam muselo být utraceno přes tisíc ptáků.

Virus se našel i v přírodě. FLI už potvrdil dva případy u volně žijících ptáků a více než 30 vzorků, které zemská laboratoř předběžně vyhodnotila jako pozitivní, čeká na konečné ověření.

Jaká opatření země zavedla

Ministerstvo zemědělství Šlesvicka-Holštýnska vydalo obecné nařízení o opatřeních biologické bezpečnosti, které platí v celé zemi od 27. října. Týká se všech, kdo chovají drůbež — nejen velkých farem, ale i hobby chovatelů s několika slepicemi na zahradě. Zemská ministryně zemědělství vyzvala k přísnému dodržování pravidel a varovala, že v příštích týdnech může být situace vážná.

Přesný seznam požadavků zveřejňuje ministerstvo a okresní veterinární úřady. Zpravidla jde o to, aby se volně žijící ptáci nedostali ke krmivu, vodě a podestýlce drůbeže, aby se do kurníku chodilo ve zvláštní obuvi a oblečení a aby se nemocní nebo uhynulí ptáci okamžitě hlásili veterinářům.

Proč je na podzim ohnisek víc

Ptačí chřipku šíří hlavně volně žijící vodní ptáci. Na podzim hromadně táhnou na zimoviště, zastavují se na vodních plochách a polích a mohou nakazit domácí drůbež — přímo nebo přes krmivo, vodu a trus. FLI 23. října varoval, že v říjnu počet záchytů u volně žijících i chovaných ptáků vzroste.

Stejnou zákonitost popisuje i dánská veterinární služba, která za týden zaznamenala dvě ohniska v chovech krůt.

Nejvíce případů vysoce patogenní ptačí chřipky obvykle vidíme, když nad Dánskem táhnou stěhovaví ptáci.

Dánský úřad pro veterinární péči a potraviny, 23. října 2026

Co se děje ve zbytku Evropy

Německo není jedinou zemí, kde sezóna začala. Britská veterinární služba 19. října potvrdila H5N1 na drůbeží farmě u Belfordu v Northumberlandu — první ohnisko na farmě v Anglii v sezóně 2026/27. Dánsko 23. října ohlásilo první ohnisko od dubna: 40 tisíc krůt v Bøgelunde, a o několik dní později se virus našel na druhé krůtí farmě, na ostrově Lolland.

Proč se tento virus tak rozšířil

Viry ptačí chřipky mohou být nízkopatogenní — způsobují mírné onemocnění — nebo vysoce patogenní, na které domácí drůbež hyne během několika dní. Současný H5N1 patří k těm druhým. Jeho varianta, která v Evropě koluje od let 2020–2021, se ukázala jako neobvykle dobře přizpůsobená volně žijícím ptákům: v létě nemizí jako dřív, ale drží se celý rok a každý podzim se s tahem znovu šíří.

Čím víc viru je v přírodě, tím častěji se dostává k savcům. V Evropě byl nalezen u lišek, vyder, tuleňů a v roce 2022 na norkové farmě ve Španělsku. Proto veterinární služby pozorně sledují i domácí zvířata, která mohou nemocného ptáka ulovit nebo sežrat — především kočky.

Proč je H5N1 nebezpečný pro kočky

Kočky patří k mála domácím zvířatům, která na H5N1 opravdu těžce onemocní. Nejčastěji se nakazí, když uloví nebo sežerou nemocného ptáka, přijdou do kontaktu s jeho trusem nebo dostanou syrové maso nakažené drůbeže.

V Evropě už se takové případy vyskytly. V létě 2023 byl virus v Polsku potvrzen u 24 koček a podle šetření byla víc než polovina z nich krmena syrovým drůbežím masem. V únoru 2026 zasáhlo ohnisko v malém chovu s 21 ptáky v okrese Sigmaringen na jihu Německa i devět koček: u tří zvířat byl virus potvrzen testem, u přeživších koček se našly protilátky. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) uvedl, že koncem roku 2025 byl virus znovu zjištěn u koček ve dvou evropských zemích — nejspíš po kontaktu s volně žijícími ptáky.

Podle popisů veterinářů mívají nemocné kočky:

• apatii, nechutenství a vysokou horečku;
• kašel, ztížené dýchání, výtok z očí a nosu;
• poruchy koordinace, třes, křeče.

Nemoc může probíhat rychle. Pokud kočka chodí ven nebo mohla ulovit ptáka a objeví se u ní tyto příznaky, hned vyhledejte veterináře a kliniku předem upozorněte, aby vás přijala s potřebnými opatřeními.

Co dělat, když kočka ulovila ptáka

Není důvod k panice: většina ptáků, které kočky uloví, je zdravá. V sezóně ptačí chřipky, zvlášť poblíž míst, kde se virus našel, je ale lepší být opatrný:

• kořist odstraňte v rukavicích nebo pomocí sáčku a vyhoďte do uzavřené popelnice; pokud jde o více ptáků nebo velké vodní ptáky, ohlaste to veterinární správě;
• umyjte si ruce a nedovolte dětem na ptáka sahat;
• několik dní kočku sledujte: při apatii, nechutenství, kašli nebo poruše koordinace zavolejte veterináři a řekněte mu o kontaktu s ptákem;
• pokud je to možné, omezte kočce vycházky, dokud ve vaší oblasti platí opatření proti ptačí chřipce.

A psi?

Psi se nakazí mnohem vzácněji než kočky. Přesto v Itálii v roce 2023 našli protilátky proti viru u několika psů, kteří žili v blízkosti nemocné drůbeže. Pro psy proto platí stejná pravidla: nedovolit jim sahat na uhynulé ptáky a žrát je a nekrmit je syrovou drůbeží neznámého původu.

Může se nakazit kočka, která nechodí ven?

Pro kočku, která žije jen doma, je riziko mnohem nižší než pro kočku s vycházkami, ale není nulové. Hlavní cestou je potrava. V USA v letech 2024–2025 kočky onemocněly poté, co jedly syrové krmivo z drůbežího masa nebo pily syrové mléko z farem, kde byl virus zjištěn u krav, a výrobci museli taková krmiva stahovat. Doporučení EFSA nekrmit zvířata syrovou drůbeží proto platí i pro kočky, které nikdy nejsou venku.

Druhou cestou je to, co lidé přinesou zvenku. Veterináři v sezóně ptačí chřipky radí zouvat venkovní boty u vchodu, zvlášť po procházkách u vody a polí s množstvím ptačího trusu, a před krmením kočky si umýt ruce. Jsou to jednoduché zvyky, které téměř nic nestojí.

Jak veterinář stanoví diagnózu

Podle příznaků se ptačí chřipka těžko odliší od jiných nemocí: kočičí rýma, jiné virové infekce i otravy vypadají podobně. Veterinář proto odebere výtěry z nosu, hrdla nebo očí a pošle je do laboratoře na PCR — test, který odhalí genetický materiál viru. Pokud se virus potvrdí, případ se hlásí veterinární správě: nákazy savců se sledují, aby se včas zjistilo, kdyby se virus mezi nimi začal přenášet snáz.

Registrovaný lék na ptačí chřipku pro kočky neexistuje. Veterinář podporuje organismus: infuze, kyslík, léky proti horečce a dehydrataci. Čím dříve začne péče, tím větší je naděje, proto je důležité hned na klinice říct, že kočka mohla být v kontaktu s ptákem.

Je virus nebezpečný pro lidi?

Evropské úřady hodnotí riziko pro obyvatelstvo jako nízké: člověk se ptačí chřipkou nakazí velmi vzácně a téměř vždy při úzkém kontaktu s nemocnými ptáky. Na nemocné, zesláblé a uhynulé volně žijící ptáky se ale sahat nesmí a po procházce na místech, kde jich je hodně, je dobré si umýt ruce. Pokud najdete několik uhynulých divokých ptáků, ohlaste to místní veterinární správě.

Co mají dělat majitelé koček a psů

• U jezer, řek a polí, kde se shromažďují divocí ptáci, mějte psa na vodítku.
• Nedovolte zvířeti sahat na uhynulé ptáky, okusovat je ani je žrát.
• Nekrmte kočky a psy syrovým drůbežím masem ani vnitřnostmi — EFSA to výslovně nedoporučuje, dokud se virus aktivně šíří.
• Pokud úřady ve vaší oblasti doporučují nechat kočky doma, řiďte se tím — omezení bývá dočasné.
• Pokud máte na zahradě slepice nebo kachny, mějte krmivo a vodu pod střechou, aby se k nim nedostali divocí ptáci, a před vstupem k drůbeži se přezujte.
• Pokud je kočka nebo pes, který mohl být v kontaktu s ptáky, apatický nebo má potíže s dýcháním či koordinací, nečekejte — hned k veterináři.

Sezóna ptačí chřipky obvykle trvá do jara. Sledujte oznámení veterinární správy ve vašem regionu: zveřejňuje pásma omezení a aktuální doporučení.