Dánsko: ptačí chřipka ve dvou chovech krůt během týdne — utraceno 67 tisíc ptáků, úřady vyzývají chovatele k ostražitosti

Co se stalo v Bøgelunde

Dánský úřad pro veterinární péči a potraviny (Fødevarestyrelsen) 23. října 2026 oznámil vysoce patogenní ptačí chřipku ve velkém chovu krůt v Bøgelunde v obci Slagelse na ostrově Sjælland. Diagnózu potvrdilo laboratorní vyšetření Státního sérového institutu (Statens Serum Institut).

Všech 40 000 krůt bude utraceno — tak se zastaví šíření viru a nemocní ptáci se ušetří utrpení. Jde o první ohnisko ptačí chřipky u domácí drůbeže v Dánsku v této sezóně. Předchozí bylo v dubnu 2026.

Druhé ohnisko — na Lollandu

Necelý týden poté se virus našel ve druhém chovu krůt — ve Stokkemarke na ostrově Lolland na jihu země. Bylo tam 27 000 krůt, které byly utraceny v pondělí 26. října. Také kolem této farmy bylo vyhlášeno ochranné pásmo a pásmo dozoru a pro všechny chovatele ptáků v nich platí přísnější požadavky.

Pro Dánsko to není první takový případ: například v roce 2022 muselo být na farmě u Skælskøru utraceno 34 000 krůt.

Jaká pravidla platí v pásmech

Kolem obou farem bylo hned vyhlášeno ochranné pásmo a pásmo dozoru. Podle pravidel EU má ochranné pásmo nejméně 3 kilometry a pásmo dozoru nejméně 10 kilometrů. Pro všechny, kdo v těchto pásmech chovají ptáky, platí společné požadavky:

• zaregistrovat svůj chov v dánském systému evidence hospodářství — i když jde jen o pár slepic na zahradě;
• nepřivážet do pásma ani z něj nevyvážet živé ptáky, vejce a drůbeží produkty bez zvláštního povolení úřadu;
• nepořádat trhy, výstavy ani soutěže s ptáky.

Registrace je potřebná, aby veterináři věděli, kde v pásmu žije každý pták, a mohli rychle zkontrolovat všechny chovy — i ty malé.

Pásma budou zrušena, až veterináři zkontrolují chovy v nich a riziko šíření klesne.

Proč ohniska začínají právě teď

Úřad spojuje ohniska přímo s podzimním tahem. V posledních týdnech byla ptačí chřipka zjištěna u několika volně žijících ptáků, takže první případ u domácí drůbeže odborníky nepřekvapil.

Nejvíce případů vysoce patogenní ptačí chřipky obvykle vidíme, když nad Dánskem táhnou stěhovaví ptáci — jako teď, během podzimního tahu.

Mette Kirkeskov Sie, veterinářka a vedoucí oddělení Fødevarestyrelsen

Dánsko leží na jedné z hlavních tahových cest: kachny, husy a další vodní ptáci ze Skandinávie a severního Ruska tudy táhnou na zimoviště. Virus se vylučuje jejich trusem a k domácí drůbeži se může dostat krmivem, vodou, podestýlkou nebo na obuvi a nářadí.

V Dánsku nyní platí hodnocení rizika ze 4. května 2026: riziko zavlečení viru volně žijícími ptáky se považuje za střední. Pokud ho úřad zvýší na vysoké, začne v celé zemi platit povinnost držet drůbež a další chované ptáky pod střechou nebo pod sítí, aby nepřišli do styku s divokými ptáky. Taková opatření Dánsko zavádělo i v minulých sezónách, obvykle na podzim a v zimě.

Proč jsou chovy krůt tak zranitelné

Krůty a slepice jsou k vysoce patogenní ptačí chřipce velmi vnímavé: nemoc se u nich rozvine během několika dní a ptáci hromadně hynou. Kachny a husy naopak mohou virus nést téměř bez příznaků — proto ho volně žijící vodní ptáci tak účinně roznášejí. Ve velkém chovu, kde tisíce ptáků žijí v jedné hale, se virus šíří velmi rychle a jediný způsob, jak ho zastavit, je utratit celé hejno.

Velké drůbežárny proto fungují podle přísných pravidel: do hal se vstupuje jen přes hygienickou propust s převlečením, krmivo a podestýlka se skladují uzavřené, vozidla se dezinfikují. Ani ta nejpřísnější ochrana však riziko úplně nevylučuje — virus se může dostat dovnitř s prachem, hlodavci nebo drobnými ptáky, kteří proniknou do haly.

Jak poznat ptačí chřipku u drůbeže

U slepic a krůt probíhá vysoce patogenní ptačí chřipka bleskově a prvním příznakem bývá často náhlý úhyn několika ptáků přes noc. Chovatele by dále měla upozornit apatie a načepýřené peří, odmítání krmiva a vody, prudký pokles snášky, otok hlavy, namodralý hřeben a laloky, výtok ze zobáku, ztížené dýchání, průjem a poruchy koordinace.

Ptačí chřipku je povinné hlásit veterinární správě. Pokud ji u svých ptáků máte v podezření, nevozte je sami k veterináři a neprodávejte vejce: zavolejte veterinární správu a počkejte na pokyny.

Zasaženi jsou i sousedé

Dánsko není jedinou zemí, kde sezóna začala. V sousedním Šlesvicku-Holštýnsku byl virus od 21. října potvrzen na třech farmách a spolková země zavedla povinná ochranná opatření pro všechny chovatele drůbeže. Anglie 19. října zaznamenala první ohnisko sezóny na farmě. Podle oborových přehledů k 21.–26. říjnu bylo od začátku roku 2026 v Evropě přes 300 ohnisek u domácí drůbeže v 16 zemích a zhruba 2 700 případů u volně žijících ptáků ve 33 zemích.

Co mají dělat chovatelé drůbeže

Úřad zdůrazňuje, že chovatelé sami mohou pro snížení rizika udělat hodně.

Pokud budeme ochranu před nákazou brát vážně, můžeme společně snížit riziko ohnisek.

Mette Kirkeskov Sie, veterinářka, Fødevarestyrelsen

Hlavní pravidla jsou jednoduchá:

• před vstupem k drůbeži se přezujte a do kurníku mějte zvláštní oblečení;
• dbejte, aby se divocí ptáci nedostali k drůbeži, jejímu krmivu a vodě — krmte a napájejte pod střechou nebo uvnitř;
• nepouštějte drůbež k rybníkům a na pole, kde se shromažďují divoké husy a kachny;
• dokud jsou v regionu ohniska, nepřebírejte ptáky ani nářadí od sousedů;
• pokud ptáci zpomalí, přestanou žrát nebo snášet nebo jich několik náhle uhyne, hned to oznamte veterináři.

Když najdete uhynulého divokého ptáka

Ptačí chřipka se na člověka obvykle přenáší jen obtížně, ale na nemocné, zesláblé a uhynulé volně žijící ptáky se sahat nesmí. V Dánsku se nálezy uhynulých divokých ptáků hlásí přes aplikaci FugleinfluenzaTip — podle těchto hlášení veterináři rozhodují, které nálezy vyšetřit v laboratoři. V Česku se nálezy hlásí příslušné krajské veterinární správě. Pokud jste se ptáka nebo jeho trusu přece jen dotkli, důkladně si umyjte ruce mýdlem.

Každé takové hlášení je důležité. Veterinární služby sledují ptačí chřipku hlavně podle nálezů uhynulých divokých ptáků: právě ty jako první ukážou, že virus do regionu dorazil, a umožní včas varovat chovatele drůbeže.

Je virus nebezpečný pro lidi a potraviny?

Evropské úřady hodnotí riziko pro obyvatelstvo jako nízké. Člověk se ptačí chřipkou nakazí velmi vzácně a téměř vždy při úzkém kontaktu s nemocnou drůbeží, například při porážce nebo péči o ni bez ochrany. Maso a vejce z chovů, kde se virus našel, se na trh nedostanou a správně tepelně upravené drůbeží maso a vejce jsou bezpečné. Zákazníci v Dánsku proto nemusí nic měnit — stačí jako vždy drůbež pořádně propéct a neochutnávat syrové mleté maso.

Jak ochránit kočku a psa

Pro domácí zvířata je hlavním rizikem kontakt s nemocným nebo uhynulým ptákem. Kočky jsou k viru H5N1 zvlášť vnímavé: v Evropě už se stalo, že těžce onemocněly poté, co ulovily nebo sežraly nemocného ptáka. Psi se nakazí vzácněji, ale i u nich se to může stát.

• Nedovolte psovi ani kočce sahat na uhynulé ptáky, okusovat je nebo je nosit domů.
• U jezer, na pobřeží a na polích s množstvím divokých ptáků mějte psa na vodítku.
• Nekrmte zvířata syrovým drůbežím masem ani vnitřnostmi neznámého původu.
• Pokud je ve vašem okolí ohnisko, omezte podle možností kočce vycházky.
• Pokud je zvíře, které mohlo přijít do kontaktu s ptákem, apatické, má vysokou horečku, kašle, těžko dýchá nebo vrávorá, hned zavolejte veterináři a upozorněte kliniku na kontakt.

Co bude dál

Sezóna ptačí chřipky v severní Evropě obvykle trvá do jara, vrchol připadá na podzim a začátek zimy. Úřad sleduje nálezy u volně žijících ptáků a v případě potřeby hodnocení rizika upraví. Chovatelé drůbeže v Dánsku by měli sledovat oznámení Fødevarestyrelsen, kde se zveřejňují mapy pásem, pravidla a nové případy. Pro chovatele krůt a slepic na zahradě to znamená jediné: do jara chovat ptáky tak, aby se nesetkali s divokými, a při sebemenším příznaku nemoci volat veterináře. Majitelům koček a psů v celé Evropě v těchto měsících stačí jednoduché pravidlo — držet zvíře dál od uhynulých ptáků.