Nervová soustava

Hornerův syndrom u koček: příčiny, příznaky a diagnostika

Hornerův syndrom je soubor neurologických příznaků způsobený poškozením sympatických nervových drah, které zásobují oko. Postižené kočky mají pokleslé horní víčko neboli ptózu, zúženou zornici neboli miózu, vpadlou oční kouli neboli enoftalmus a vystouplé třetí víčko. Syndrom není samostatným onemocněním, ale ukazuje na poškození nervového systému nebo struktur souvisejících s okem.

10 min čteníZdroje

Kdy ihned k veterináři

Náhle nestejně velké zornice vyžadují rychlé posouzení, zejména pokud se objeví:

  • mžourání, výrazné zarudnutí nebo držení oka zavřeného
  • zakalení povrchu oka nebo zřetelná ztráta zraku
  • vrávorání, pády nebo jiné nové neurologické příznaky
  • poranění hlavy nebo krku

Najděte pohotovostního veterináře ve svém okolí a obraťte se na něj. Podobně vypadající změnu může způsobit i oční onemocnění, které vyžaduje rychlou léčbu.

Přehled

Sympatický nervový systém řídí velikost zornice, polohu víček a napětí očních svalů. Jeho poškození vyvolá typickou trojici příznaků, často spolu s vystoupnutím třetího víčka. Hornerův syndrom může u koček postihnout jednu nebo obě strany podle toho, kde se poškození nachází.

Autonomní nervový systém řídí funkce, které kočka vědomě neovládá. Jeho sympatická část se podílí například na rozšiřování zornice. Hornerův syndrom znamená přerušení nebo oslabení tohoto nervového zásobení a samotné oko nemusí být původním místem poškození.

Sympatická dráha k oku se skládá ze tří na sebe navazujících nervových buněk. Začíná v mozku, prochází mozkovým kmenem a míchou do přední části hrudníku a pokračuje krkem nahoru k hlavě. U koček vede poslední úsek podél kostěných struktur středního ucha, než dosáhne oka.

Tato dlouhá trasa vysvětluje, proč samotná změna na oku může vést i k vyšetření krku nebo hrudníku. Nález na jedné straně automaticky neznamená onemocnění uvnitř této oční koule. Další příznaky pomáhají posoudit, která část dráhy může být postižena. Proto veterinář nevyšetřuje jen oko, ale i hlavu, uši, krk a celkový stav kočky.

Příčiny

  • Poranění hlavy, krku nebo páteře.
  • Zánětlivá onemocnění uší, včetně zánětu středního nebo vnitřního ucha.
  • Nádory krku, hrudníku nebo mozku.
  • Poškození vzniklé během operace.
  • Idiopatická forma, u níž se příčina nenajde a příznaky často samy odezní.
  • Poškození míchy v oblasti krku.

Idiopatická znamená, že se pomocí použitých vyšetření nenašla žádná příčina. Nejde o závěr, který by se dal udělat doma jen proto, že kočka jinak působí zdravě. Nejprve se posoudí nálezy, průběh příznaků a potřeba hledat onemocnění ucha, krku nebo nervového systému.

Střední ucho kočky může být zanícené i bez hojného výtoku z vnějšího ucha. S ušními příznaky může souviset i zánětlivý polyp. Polyp je nezhoubný výrůstek tkáně, který se vyskytuje zejména u mladých koček. Výrůstek proto vždy neznamená rakovinu ani onemocnění starší kočky. Polyp se obvykle odstraňuje chirurgicky a jeho přesnou povahu potvrdí vyšetření tkáně.

Rizikové faktory

  • Kočky s předchozími úrazy.
  • Kočky s chronickým zánětem uší.
  • Starší kočky s nádory hlavy nebo hrudníku.
  • Kočky po operaci nervového systému nebo oka.

Informace o významu každého uvedeného rizikového faktoru u koček jsou omezené. Seznam pomáhá zaměřit vyšetření, věk ani to, že kočka nebyla operována, však syndrom nevylučují. Řekněte klinice i o nedávných zákrocích na uších a o úrazech.

Hornerovy příznaky se mohou rozvinout po operaci polypu středního ucha, protože se podráždí nebo poškodí nervy v okolí. Změna bývá často přechodná. Její výskyt po operaci se posuzuje jako součást zotavení a sám o sobě se nepovažuje za známku nádoru nebo jiného nového onemocnění.

Typické příznaky

  • Mióza neboli zúžená zornice.
  • Ptóza neboli pokles horního víčka.
  • Enoftalmus neboli vpadlá oční koule.
  • Vystoupnutí třetího víčka.
  • Někdy nesouměrnost obličeje.

Nestejná velikost zornic se nazývá anizokorie. U Hornerova syndromu je odchylná obvykle menší zornice, u jiného onemocnění však může být problémem naopak příliš velká zornice. Porovnávají se obě oči a jejich reakce. Náhlý rozdíl ve velikosti proto Hornerův syndrom nepotvrzuje.

Rozdíl může být zřetelnější v šeru, kdy se zdravá zornice rozšíří, ale postižená zůstane malá. Třetí víčko vypadá jako blanka, která se zvedá z vnitřního koutku oka. Jeho viditelnost sama o sobě však k určení syndromu nestačí: může se objevit i při dehydrataci nebo jiných onemocněních.

Kdy může jít o jiné oční onemocnění?

Uveitida, tedy zánět cévnatky oka, může zúžit zornici a zvednout třetí víčko. Často ji provází bolest, zarudnutí, citlivost na světlo nebo mžourání. Polohu oka může kvůli bolesti změnit i vřed rohovky. Tyto příčiny nelze spolehlivě odlišit podle fotografie. Bolestivé oko navíc často vyžaduje léčbu ještě týž den, aby se zabránilo trvalému poškození.

Při Hawsově syndromu se třetí víčka mohou zvednout během jiného onemocnění, zejména při podráždění střev. Funkci oka může změnit i porucha lícního nervu. Vyšetření určí, zda všechny nálezy odpovídají Hornerovu syndromu, nebo je přítomen jen jeden podobný příznak.

Komplikace a následky

  • Zmenšené zorné pole, když vystouplé třetí víčko zakrývá část oka.
  • Chronické podráždění a slzící oko.
  • Druhotná oční onemocnění, například zánět rohovky nebo spojivek.
  • Riziko postupu základního onemocnění u nádorů a úrazů.

Hornerův syndrom sám o sobě automaticky neohrožuje život. Ani poškození rohovky není nevyhnutelné v každém případě. Ochrnutí lícního nervu spojené s onemocněním středního ucha nebo suché oko však mohou povrch oka k poškození predisponovat a vyžadovat samostatnou léčbu.

Je rozdíl mezi výrazným zakrytím oka třetím víčkem a skutečnou ztrátou zraku. Hornerovy příznaky po operaci obvykle nezhoršují zrak ani chování kočky. Pokud kočka naráží do předmětů, oko bolí nebo se jeho povrch zakalí, nevysvětlujte nový příznak jen dříve diagnostikovaným Hornerovým syndromem.

Diagnostika u veterináře

  • Neurologické a oční vyšetření.
  • Test s očními kapkami, který pomáhá určit úroveň poškození.
  • Otoskopie při podezření na zánět ucha.
  • Rentgen hlavy a krku a CT nebo MR k pátrání po nádorech a úrazech.
  • Krevní testy k vyloučení celkových onemocnění.

Oční vyšetření dříve, než se udělají závěry

Vyšetření porovnává velikost zornic při různém osvětlení a posuzuje struktury oka. Měření nitroočního tlaku pomáhá odlišit například uveitidu s nízkým tlakem od onemocnění se zvýšeným tlakem. Test tvorby slz a barvení rohovky mohou odhalit problémy s ochranou povrchu oka nebo vřed.

Neurologické vyšetření hledá další odchylky nervového systému. Potíže s rovnováhou provázející Hornerovy příznaky mohou směřovat pozornost hlouběji do ucha, několik příznaků však může způsobit i poškození centrálního nervového systému. Krevní testy posouzení doplňují; samy o sobě poškození sympatické dráhy nelokalizují.

Co ukazuje test s očními kapkami?

Během testu na klinice se sledují změny zornice a další nálezy po podání léku. Odpověď může pomoci určit, ve které části dráhy se problém nachází. Výsledky závisejí i na délce trvání příznaků: citlivost na lék spojená s poškozením nervu se nemusí rozvinout okamžitě.

Jedna chybějící odpověď proto syndrom automaticky nevylučuje. Test také neurčí základní příčinu, jako je zánět nebo nádor. Podle potřeby následuje vyšetření uší a zobrazovací vyšetření. Nepoužívejte doma oční kapky k ověření diagnózy ani k úpravě vzhledu oka.

Uši a zobrazovací vyšetření

Otoskopie vyšetřuje zvukovod a bubínek. Normálně vypadající nebo neporušený bubínek nevylučuje zánět středního ucha v každém případě. Běžný rentgen také neukáže každou hlubokou změnu v uchu, proto může být potřeba CT nebo MR.

Oblast zobrazení se volí podle podezřelého místa poškození. Samotné zobrazení hlavy nepokryje dráhu procházející hrudníkem. Ne každá kočka potřebuje všechna vyšetření; jejich pořadí závisí na příznacích a prvních nálezech. Pokud příčina zůstává nejasná nebo se stav kočky změní, plán se přehodnotí.

Léčba a sledování zotavení

Léčba se zaměřuje na zjištěné onemocnění. Zánět ucha může vyžadovat léčbu infekce a zánětu, polyp může vyžadovat zákrok a nádor potřebuje vlastní další plán. Léky chránící oko lze použít, pokud vyšetření zjistí nedostatečnou ochranu povrchu oka nebo jiný související problém. Samotná změna velikosti zornice základní poškození neléčí.

V idiopatických případech se zotavení sleduje podle dohody, pokud se nenajde žádná léčitelná příčina. Zotavení může trvat týdny nebo měsíce a ne u každé kočky příznaky úplně zmizí. Samotná dlouhá doba trvání o prognóze nerozhoduje; posouzení ovlivňuje základní příčina a změny dalších nálezů.

Po zákroku na polypu dodržujte pokyny k ochraně rány a podávání léků proti bolesti. Řekněte klinice, pokud kočka po operaci nejí nebo se jí špatně otevírá tlama. Zaznamenávejte si také, jak se v následujících týdnech mění vzhled oka. Zhoršující se rovnováha nebo nová bolest oka také vyžadují kontakt s klinikou. Kontrola posuzuje oční nálezy i výsledek léčby původního onemocnění ucha.

Prevence

  • Včas léčte záněty a infekce uší.
  • Chraňte kočku před poraněním hlavy a krku.
  • Zajistěte starší kočce pravidelné prohlídky.
  • Sledujte a léčte chronická neurologická onemocnění.

Tato opatření nemohou zabránit každému idiopatickému případu. Léčba onemocnění uší a předcházení úrazům jsou rozumné, prohlídky však nezaručují, že se syndrom nikdy nerozvine. Vyšetření náhlé změny pomáhá odlišit neurologický příznak vhodný ke sledování od onemocnění oka nebo ucha, které vyžaduje léčbu.

Co je důležité pro majitele

Hornerův syndrom je soubor neurologických příznaků, který ukazuje na vážný problém v oblasti oka, ucha, krku nebo mozku. Pamatujte, že pokud kočce náhle změní tvar oko, zúží se zornice a objeví se třetí víčko, vezměte ji rychle k veterináři. Prognóza základního onemocnění závisí na tom, jak rychle začne diagnostika a léčba.

Vážná základní příčina je tedy možná, příznaky však vždy neznamenají vážné onemocnění. Prognóza nezávisí jen na rychlosti léčby: záleží i na příčině, umístění a vratnosti poškození. Bez vyšetření nepředpokládejte nezávažnou příčinu, samotný změněný vzhled oka však ani nepředpovídá špatnou kvalitu života.

Tento článek poskytuje obecné informace a nenahrazuje veterinární péči. Pokud si u své kočky všimnete známek onemocnění, obraťte se na veterináře.

Časté otázky

Je Hornerův syndrom vždy známkou nádoru mozku?

Ne. Nervová dráha prochází i krkem, hrudníkem a středním uchem a příčinou může být například zánět nebo úraz. V některých případech vyšetření žádnou příčinu nenajdou. Nádor je jednou z možností, kterou je potřeba vyšetřit.

Může Hornerův syndrom odeznít sám?

Příznaky idiopatické formy mohou postupně zmizet i bez specifické léčby, zotavení však může trvat dlouho nebo zůstat jen částečné. Nejprve je potřeba veterinární posouzení, které zjistí, zda existuje léčitelná základní příčina.

Znamená viditelné třetí víčko vždy Hornerův syndrom?

Ne. Může se objevit i například při bolestivém onemocnění oka, dehydrataci nebo Hawsově syndromu. Před stanovením diagnózy se zornice, povrch oka a další nálezy posuzují společně.

Článek slouží k obecné informaci a nenahrazuje návštěvu veterináře. Pokud si všimnete prvních příznaků nemoci, obraťte se na svého veterináře.

Redakce Zvirinka

Zdroje

Nástroje
Příznaky u kočkyOčkovací kalendářJedovaté, nebo ne?Katalog plemenJaké plemeno se ke mně hodí?Kalkulačka krmivaVěk v lidských letechVšechny nástroje →