Hlava a smyslové orgány

Blefarospasmus u koček: příčiny, příznaky a prevence

Blefarospasmus u koček je nenormální, mimovolní a často křečovité stahování očních víček. Obvykle se rozvíjí jako obranná reakce na bolest, podráždění nebo zánět oka. Blefarospasmus není samostatné onemocnění, ale důležitá známka možného očního onemocnění, která vyžaduje veterinární vyšetření.

9 min čteníZdroje

Kdy ihned k veterináři

Rychle se obraťte na veterináře, pokud si všimnete čehokoli z následujícího:

  • vaše kočka drží oko zavřené nebo neustále mhouří a tře si ho;
  • oko se zakalí, zmodrá nebo výrazně zčervená;
  • zornice mají rozdílnou velikost nebo se zdá, že vaše kočka vidí hůř než dříve;
  • oční potíže začaly po úrazu nebo po vystříknutí chemikálie do oka.

Nesledujte bolestivé oko doma několik dní v naději, že se zlepší. Můžete najít veterináře ve svém okolí.

Přehled

Pohyby víček normálně řídí nervové impulzy, které vyvolávají mrkání a chrání oko. Při blefarospasmu je tato funkce narušena: víčka se stahují příliš často a příliš silně. U koček se to projevuje mhouřením, zavíráním oka a častějším mrkáním. Příznak může být přechodný nebo chronický podle své základní příčiny.

Mhouření je v praxi často známkou bolesti oka, i když žádnou ránu nevidíte. Například povrchové poranění rohovky může být pouhým okem téměř neviditelné, a přesto velmi bolestivé. Kočka si může oko chránit tím, že pevně drží víčka zavřená nebo se hlavou otírá o povrch. Tření pak může povrch oka dále poškodit.

Při posuzování pohybů víček se zjišťuje také to, zda se víčka normálně zavírají a zda se oka dotýkají chlupy. Silné stahy při blefarospasmu mohou okraj víčka stočit dovnitř. Tento stav se nazývá spastický entropium. Chlupy pak dřou o rohovku a zvyšují bolest, která stahování víček udržuje. Ne každé dovnitř stočené víčko však vzniká kvůli křeči.

Příčiny

Mezi nejčastější příčiny blefarospasmu u koček patří:

  • poškození rohovky, včetně škrábanců, vředů a erozí;
  • alergický, bakteriální nebo virový zánět spojivek;
  • uveitida, tedy zánět cévnatky oka;
  • glaukom se zvýšeným tlakem uvnitř oka;
  • cizí tělesa, například písek, prach nebo chlupy;
  • suché oko při nedostatečné tvorbě slz;
  • úrazy víček nebo oka;
  • jasné světlo nebo chemické dráždivé látky.

Uveitida znamená zánět jedné nebo více částí cévnatky oka: postižena může být duhovka, řasnaté těleso i vlastní cévnatka. Při zánětu v přední části oka se může objevit zarudnutí a menší zornice. Při glaukomu je tlak uvnitř oka příliš vysoký. Obojí může způsobit mhouření a podle samotného vzhledu nelze tyto stavy spolehlivě odlišit.

Zánět spojivek u koček často souvisí s infekčními faktory, zejména s herpesvirem. Oční příznaky způsobené alergenem z prostředí jsou jednou z možností, bez vyšetření by se však alergie neměla považovat za příčinu bolestivého mhouření. Oko, které zdánlivě trpí jiným problémem, může mít současně i poškozenou rohovku.

Rizikové faktory

  • kočky s chronickými očními onemocněními;
  • kočky s přístupem ven, kvůli riziku úrazu a cizích těles;
  • starší kočky s očními onemocněními souvisejícími s věkem;
  • plemena se sklonem k očním onemocněním, například perské a exotické krátkosrsté kočky.

Výzkum jednotlivých rizikových faktorů blefarospasmu u koček je omezený, a seznam proto příčinu neurčí. U koček s plochým obličejem, jako jsou perské kočky, však stavba oka může predisponovat k poškození jeho povrchu: oko vystupuje, víčka se nemusí úplně zavírat a chlupy mohou dřít o rohovku. Některá z těchto zvířat mají sníženou citlivost rohovky a méně mrkají, takže i vážné poškození může působit méně zjevnou bolest, než by se dalo čekat.

Příznaky

Blefarospasmus se snadno pozná podle těchto příznaků:

  • časté mrkání nebo mhouření;
  • potíže s otevřením oka;
  • zvýšená tvorba slz;
  • citlivost na světlo, kdy se kočka vyhýbá jasnému světlu;
  • neklid a tření očí tlapkou;
  • zarudlá a oteklá víčka.

Postiženo může být jedno nebo obě oči. Samotné čiré slzy neukazují, že je problém mírný, protože slzení může způsobit i zánět uvnitř oka a vředy rohovky. Při glaukomu může oko vypadat zakaleně a zornice se může rozšířit. Kvůli bolesti oka se kočka může také schovávat nebo být méně aktivní než obvykle.

Řekněte veterináři, zda příznaky začaly náhle, zda je možný úraz oka a zda se objevuje výtok z nosu, kýchání nebo jiné známky onemocnění. Zmiňte i dřívější oční léky, včetně zbylých kapek. Pokud příznaky kolísají, může pomoci popis nebo fotografie, vyšetření však nenahradí.

Možné komplikace

Bez léčby může blefarospasmus způsobit:

  • vředy a jizvy na rohovce;
  • chronický zánět;
  • ztrátu zraku;
  • šíření infekce do dalších struktur oka.

Následky obvykle vznikají především kvůli onemocnění, které mhouření způsobuje. Například vřed rohovky je často příčinou blefarospasmu, a ne jen jeho pozdějším následkem. Tření a nesprávné postavení víček však mohou poškození povrchu zhoršit. Glaukom nebo těžká uveitida mohou zraku uškodit bez velké viditelné rány na povrchu oka. Ne každé mhouření vede ke slepotě, příčinu je však potřeba včas vyšetřit.

Diagnostika u veterináře

Veterinář zjišťuje příčinu pomocí:

  • vyšetření oka;
  • barvení rohovky fluoresceinem k odhalení poškození;
  • měření nitroočního tlaku;
  • laboratorních vyšetření při podezření na infekci;
  • oftalmoskopie nebo ultrazvuku oka v případě potřeby.

Povrch oka, víčka a slzy

Při barvení fluoresceinem se na povrch oka nanese barvivo, které ulpí na poškozené rohovce. Tím se odhalí drobná poškození, která jsou jinak těžko viditelná. Pokud je vřed hluboký, dlouhotrvající nebo je podezření na jeho infekci, mohou se odebrat vzorky k cytologii nebo kultivaci. Pořadí odběru vzorků a barvení se plánuje podle průběhu vyšetření.

Postavení víček a mrkání se posuzují samostatně. Bolest může změnit postavení víček, a veterinář proto zjišťuje, zda je stočení dovnitř stavební, nebo vyvolané bolestí. Při podezření na suchost nebo neúplné zavírání víček lze posoudit tvorbu slz a povrch oka.

Nitrooční tlak a vnitřní struktury

Nitrooční tlak se měří tonometrem. Při uveitidě je tlak často nižší než normálně a při glaukomu zvýšený, o výkladu však rozhoduje celkový obraz a případné komplikace. Měření pomáhá rozlišit situace, které vyžadují velmi odlišnou léčbu.

Oftalmoskopie zkoumá vnitřní struktury oka. Ultrazvuk může být potřeba, pokud zakalení brání pohledu dovnitř oka nebo je podezření na jinou vnitřní změnu. Vyšetření uveitidy posuzuje i celkové zdraví, protože za ní může stát celkové onemocnění. Další testy, například vyšetření krve nebo moči, závisí na nálezech.

Výsledky testů na herpesvirus se vykládají společně s příznaky. Virus může zůstávat v klidovém stavu a jeho vylučování se může měnit. Jeden vzorek proto sám o sobě nemusí vždy určit příčinu současné bolesti oka. Místní vyšetření oka je potřeba i u kočky, u které byl herpesvirus diagnostikován dříve.

Léčba a kontroly

Léčba se zaměřuje na příčinu bolesti

Léčba se liší u poškození rohovky, glaukomu, uveitidy a odchylek víček. Při glaukomu je nutné rychle snížit tlak, aby se ochránil zrak a struktury oka. Léčba uveitidy řeší zánět a bolest i případné celkové onemocnění. Hluboký nebo špatně se hojící vřed rohovky může vyžadovat operaci. Těžký případ vyžaduje posouzení veterinářem se zkušenostmi s očními onemocněními.

Spastický entropium se může zlepšit, když se bolestivé oční onemocnění léčí. Postavení víček lze v případě potřeby dočasně upravit. Potřeba trvalé operace se posuzuje samostatně; změna vyvolaná bolestí automaticky nevyžaduje stejné řešení jako stavební vada.

Nezačínejte sami se starými očními kapkami. Přípravek obsahující steroid může hojení vředu rohovky zpomalit nebo ho zhoršit. Veterinář před výběrem takového léku zkontroluje rohovku. Ani místně znecitlivující oční kapky používané při vyšetření se nehodí k opakované domácí léčbě, protože mohou rohovku poškodit.

Domácí péče a kontrolní vyšetření

Pokud byl předepsán ochranný límec, zabraňte jím tření oka podle rady veterináře. Výtok kolem oka lze jemně otřít měkkým tamponem navlhčeným vlažnou vodou. Netlačte na oční kouli a neotírejte její povrch. Používejte jen vhodné pomůcky k péči o oči a předepsané léky.

Sledujte, zda vaše kočka lépe otevírá oko, méně si ho tře a zda se nemění průhlednost oka nebo velikost zornice. Samotná úleva od bolesti nepotvrzuje, že se vřed zahojil nebo že se nitrooční tlak vrátil k normálu. Při kontrole se může barvení nebo měření tlaku opakovat. Léčba by se neměla ukončovat jen podle vzhledu oka.

Pokud se bolest po podání léku zhorší nebo se oko začne znovu zavírat, obraťte se na ošetřujícího veterináře. Zmiňte také, pokud podávání léku není v praxi proveditelné. Postup může být potřeba upravit, aby oko dostalo léčbu, kterou potřebuje.

Prevence

Protože blefarospasmus je příznak, prevence se zaměřuje na základní onemocnění:

  • ochrana kočky před úrazy oka;
  • pravidelné veterinární kontroly;
  • používání hypoalergenního steliva a přípravků pro péči;
  • omezení šíření infekcí a včasná léčba očních onemocnění.

Neprokázalo se, že by jakékoli „hypoalergenní“ stelivo zabránilo všem očním onemocněním koček. Omezení možných dráždivých látek v prostředí nenahrazuje vyšetření, pokud vaše kočka mhouří nebo má přetrvávající slzení. U kočky s plochým obličejem by se mělo zavírání víček a stav povrchu oka kontrolovat i bez zjevné bolesti.

Tento text poskytuje obecné informace a nenahrazuje veterinární péči. Pokud se u vaší kočky objeví příznaky, obraťte se na veterináře.

Časté otázky

Může mít mhouřící kočka vřed na oku, který není vidět?

Ano, může. Drobná poškození povrchu se často odhalí až barvením fluoresceinem a pečlivým vyšetřením. Výrazné mhouření nebo držení oka zavřeného proto vyžaduje rychlou návštěvu veterináře, i když oko zvenku vypadá téměř normálně.

Mohu blefarospasmus kočky léčit starými očními kapkami?

Ne bez veterinárního posouzení. Různé příčiny vyžadují různou léčbu a například kapky obsahující steroid mohou při vředu rohovky uškodit. I příznak, který dříve vypadal podobně, může mít tentokrát jinou příčinu.

Je blefarospasmus nakažlivý?

Samotné mimovolní stahování víček nakažlivé není. Příčinou však může být infekční onemocnění očí nebo dýchacích cest, například herpesviróza, nebo něco úplně jiného, například úraz či glaukom. Případné riziko přenosu se posuzuje podle příčiny.

Článek slouží k obecné informaci a nenahrazuje návštěvu veterináře. Pokud si všimnete prvních příznaků nemoci, obraťte se na svého veterináře.

Redakce Zvirinka

Zdroje

Nástroje
Příznaky u kočkyOčkovací kalendářJedovaté, nebo ne?Katalog plemenJaké plemeno se ke mně hodí?Kalkulačka krmivaVěk v lidských letechVšechny nástroje →