Hlava a smyslové orgány

Mikroftalmie u koček: vrozená porucha vývoje oka

Mikroftalmie je vrozená vývojová porucha, při které je jedna nebo obě oční bulvy neobvykle malé. Zrak může být od mírně zhoršeného až po zcela chybějící. U koček je vzácná, jednotlivé případy však byly popsány u různých plemen, nejčastěji jako součást kombinace vrozených vad.

9 min čteníZdroje

Kdy ihned k veterináři

Vrozeně malé oči by neměly vysvětlovat novou bolest nebo náhlou změnu zraku:

  • Kočka náhle naráží do předmětů nebo nemůže najít známé cesty.
  • Oko zůstává zavřené, má hojný výtok nebo si ho kočka tře tlapkou.
  • Oko výrazně zčervená, rychle se zakalí nebo je v něm viditelná krev.
  • Do oka narazil ostrý předmět nebo se výrazně změní jeho velikost.

Kontaktujte veterináře, jakmile se příznaky objeví. Najděte veterináře ve svém okolí.

Přehled

Oči se utvářejí během nitroděložního vývoje plodu. Časné narušení může zanechat oční bulvu nedostatečně vyvinutou. Mikroftalmie se někdy vyskytuje spolu s dalšími vadami, jako je kolobom, katarakta nebo anoftalmie, tedy chybějící oko. Malé může být jedno oko, jednostranná forma, nebo obě, oboustranná forma.

Kolobom znamená vrozenou vadu, při které chybí tkáň v některé struktuře oka. Katarakta je zakalení čočky uvnitř oka. Liší se od samotné malé oční bulvy, mohou se však vyskytovat současně. Vnitřní struktury malého oka proto také vyžadují vyšetření.

Anoftalmie a mikroftalmie se liší: při první oko chybí; při druhé existuje, ale je malé. Velmi malé oko může být při běžné prohlídce obtížně viditelné. Zrak nedostatečně vyvinutého oka se také výrazně liší. Některé kočky jím vidí i přes neobvyklý vzhled.

Příčiny

  • Dědičné faktory s mutacemi v některých liniích koček.
  • Virové infekce během březosti, například panleukopenie a herpesvirus.
  • Toxické účinky léků nebo jedů během březosti.
  • Neúplný vývoj plodu kvůli metabolickým poruchám.
  • Poranění nebo zánět oka plodu.

Vrozená automaticky neznamená dědičná. Vada může souviset s geny, vlivy před narozením nebo jejich vzájemným působením a příčina může zůstat neznámá. Seznam nedokáže určit, co způsobilo změnu u konkrétní kočky, a neměli byste předpokládat, že jste udělali něco špatně.

U panleukopenie jsou známy poruchy vývoje sítnice plodu a další oční vady. Herpesvirus naopak může poškodit povrch oka a způsobit například srůsty nebo zánět rohovky. Potvrzená herpesvirová infekce proto neprokazuje příčinu vrozené mikroftalmie. Léky a vlivy během březosti se posuzují individuálně.

Rizikové faktory

  • Kočky s vrozenými vývojovými vadami.
  • Potomci koček, které jsou nositeli dědičných vad zraku.
  • Březí kočky, které prodělaly infekci nebo otravu.
  • Některá plemena s dědičnou predispozicí, popsanou u perských a exotických krátkosrstých koček.

Spolehlivé důkazy o četnosti a rizicích podle plemen jsou omezené. Jiná oční onemocnění zjištěná u perských a exotických krátkosrstých koček sama o sobě neprokazují predispozici právě k mikroftalmii. Jeden případ ani malá skupina pacientů riziko plemene nepotvrdí. Vadu mohou mít i kočky bez průkazu původu.

Typické příznaky

  • zjevně malé oko nebo nestejně velké oční bulvy;
  • úzká oční štěrbina;
  • někdy zakalení rohovky nebo čočky;
  • zhoršená ostrost zraku nebo slepota;
  • nystagmus, tedy mimovolné pohyby očí, u oboustranné formy.

Zhoršený zrak se může projevit váháním před skokem, opatrnějším pohybem nebo potížemi najít přesunutou misku. Kočka může chodit podél zdí a leknout se doteku ze strany, kde vidí hůře. To, že se ve známém bytě dobře orientuje, neprokazuje normální zrak, protože kočky se učí trasy a využívají i ostatní smysly.

Nystagmus znamená opakované mimovolné pohyby očí. Ne každá změna chování u kočky s malýma očima je však zrakovým příznakem. Zmiňte i další pozorování a to, zda trvají od kotěcího věku, nebo začala později.

Komplikace a následky

  • částečná nebo úplná ztráta zraku;
  • zvýšené riziko druhotných očních onemocnění, jako je glaukom nebo katarakta;
  • další vrozené vady, například kolobom nebo dysplazie sítnice.

Současná vývojová vada není vždy pozdější komplikací způsobenou mikroftalmií. Zrak závisí zejména na sítnici, čočce a dalších vnitřních strukturách. Pokud se víčko stáčí dovnitř, protože malé oko poskytuje menší oporu, mohou chlupy dřít rohovku. Toto podráždění může vyžadovat léčbu, i když se malá velikost oka nezmění.

Diagnostika u veterináře

  • vyšetření očí;
  • vyšetření štěrbinovou lampou a vyšetření očního pozadí;
  • ultrazvuk oční bulvy k posouzení velikosti a vnitřních struktur;
  • genetické testy při podezření na dědičnou příčinu.

Cíl vyšetření

Vyšetřují se obě oči, i když jen jedno vypadá jinak. Veterinář posuzuje stavbu oka a víček, povrch oka a reakce na světlo a přibližující se předmět. Zrak se může posuzovat podle pohybu při různém osvětlení. K měření celkového zraku se nepoužívá jediná reakce.

Barvení fluoresceinem hledá vřed na povrchu rohovky. Slzný test posuzuje vlhkost povrchu oka a měření nitroočního tlaku vyšetřuje možné poruchy tlaku. Štěrbinová lampa ukazuje podrobnosti v přední části oka, zatímco vyšetření očního pozadí prohlíží struktury včetně sítnice a terče zrakového nervu.

Ultrazvuk může posoudit velikost a stavbu oka, zejména když zakalení brání přímému pohledu dovnitř. Potřeba vyšetření a případné sedace závisí na stavu a nálezech. Odborné testování nenahrazuje informace o tom, jak oko vypadalo dříve.

Malé oko od narození, nebo pozdější změna?

Pozdější zmenšení oka, takzvaná ftíza bulbu, se liší od vrozené mikroftalmie. Může být následkem těžkého očního onemocnění nebo úrazu. K jejich odlišení pomáhají dřívější fotografie, záznamy a údaje o úrazu. Zmenšení dříve normálně velkého oka by se nemělo považovat za nový vrozený znak.

Genetické testování pomůže jen tehdy, pokud pro podezřelou dědičnou změnu existuje vhodný a spolehlivý test. Podezření na dědičnost neznamená, že příčinu lze vždy potvrdit z DNA. Vyšetření a rodinná anamnéza zůstávají zásadní i při genetickém testování.

Léčba a kontroly

Žádná léčba nedokáže zajistit, aby vrozeně nedostatečně vyvinuté oko normálně dorostlo. To však neznamená, že kočce nelze pomoci. Veterinář samostatně posuzuje bolest, zbývající zrak a případnou léčitelnou vadu víčka, vřed, zánět nebo potíže s tlakem. Léky se zaměřují na potvrzené onemocnění.

Samotná malá velikost neznamená, že je nutné oko odstranit. Pokud je oko trvale slepé a bolestivé a bolest nelze zvládnout jinak, může odstranění zlepšit pohodu kočky. Rozhodnutí závisí na vyšetření a příznacích. Ani samotná slepota neurčuje kvalitu života.

Nezkoušejte staré oční kapky ani přípravky pro lidi. Například oční léky s kortikosteroidy mohou zhoršit vřed rohovky. Pokud si kočka oko tře, může veterinář doporučit ochranný límec. Kontrola ověří zhojení léčeného problému, i když viditelné příznaky ustoupily.

Bezpečný každodenní režim

Udržujte místa krmení, odpočinku i toaletu stále na stejných místech. Vyhýbejte se překážkám na trasách a velkým náhlým přestavbám nábytku. Nechte kočku prozkoumávat okolí vlastním tempem, místo abyste ji opakovaně přenášeli z místa na místo. Nenechávejte ji na vysokém místě, ze kterého by mohla mít potíže slézt.

Před dotykem na kočku promluvte, aby poznala, že se blížíte. Zpočátku může zvyknout si na nový domov usnadnit známý ohraničený prostor. Zabezpečte nebezpečné schody a zamezte přístupu na otevřený balkon. Pobyt venku by měl kočka se zhoršeným zrakem trávit pod dohledem v bezpečném výběhu. Nabízejte také hru a prozkoumávání: zrakové postižení neodstraňuje potřebu aktivity.

Posouzení výhledu

Sledujte chuť k jídlu, hru, jistý pohyb a citlivost oka. Změny porovnávejte s obvyklým chováním vaší kočky. Nové schovávání, držení oka zavřeného nebo vyhýbání se doteku mohou ukazovat na bolest i u kočky přizpůsobené zrakovému postižení. Kontroly se dohodnou podle souvisejících změn oka.

Prevence

  • Nepoužívejte k chovu kočky s vrozenými očními vadami.
  • Sledujte zdraví březí kočky a předcházejte infekcím.
  • Během březosti se vyhýbejte toxickým přípravkům.
  • Vybírejte chovná zvířata odpovědně.

Při plánování chovu doplňuje genetické informace vyšetření očí a zaznamenávání vad v rodině. Genetické sledování proto znamená víc než jen balíček testů. Řekněte chovateli o podezření na vrozenou vadu, aby bylo možné posoudit vyšetření blízkých příbuzných a volbu chovných zvířat.

Před březostí si projděte zdraví matky, léky a očkovací ochranu. Pokud je to možné, očkování proběhne předem; potřebu a vhodnost očkování během březosti posuzuje veterinář. I běžný lék může mít během březosti odlišná bezpečnostní hlediska, proto sami nezačínejte s novými přípravky.

Co je důležité pro majitele

Mikroftalmie je vrozená vada, kterou nelze vyléčit. Pamatujte, že postižená kočka může vést plnohodnotný život s upraveným prostředím, bezpečným prostorem a pobytem venku pod dohledem. Související vady vyžadují pravidelné kontroly u veterináře se zkušenostmi s očními onemocněními. Pro chovatele jsou hlavními preventivními opatřeními genetické sledování a vyřazení postižených zvířat z chovu.

Tento článek poskytuje obecné informace a nenahrazuje veterinární péči. Pokud si u své kočky všimnete známek onemocnění, obraťte se na veterináře.

Časté otázky

Je malé oko vždy slepé?

Ne. Zrak může být zachovaný, zhoršený nebo chybějící. Samotná velikost a vzhled o funkci nevypovídají.

Může se mikroftalmie rozvinout u dospělé kočky?

Mikroftalmie je vrozená. Zmenšení dříve normálně vypadajícího oka vyžaduje vyšetření například na získané poranění nebo onemocnění.

Musí se oko odstranit?

Ne jen kvůli velikosti. Odstranění se zvažuje zejména u slepého a bolestivého oka, když jiná léčba nemůže přinést dostatečnou úlevu.

Může si kočka se zhoršeným zrakem hrát?

Ano. K zapojení pomáhá bezpečné a známé prostředí a prozkoumávání pomocí zvuku, čichu nebo hmatu. Hra se přizpůsobuje sebedůvěře a schopnostem kočky.

Článek slouží k obecné informaci a nenahrazuje návštěvu veterináře. Pokud si všimnete prvních příznaků nemoci, obraťte se na svého veterináře.

Redakce Zvirinka

Zdroje

Nástroje
Příznaky u kočkyOčkovací kalendářJedovaté, nebo ne?Katalog plemenJaké plemeno se ke mně hodí?Kalkulačka krmivaVěk v lidských letechVšechny nástroje →