Anatomicky je uvea celá cévnatá vrstva oka: skládá se z duhovky, řasnatého tělesa a vlastní cévnatky. Zadní uveitida znamená právě zánět cévnatky. Pokud zánět postihuje i přední části uvey, nazývá se panuveitida. Zánět může zrak trvale poškodit, jeho dopady však závisí na umístění a rozsahu poškození.
Kdy ihned k veterináři
Bez odkladu vyhledejte veterinární posouzení, pokud má vaše kočka některý z těchto očních příznaků:
- zrak se náhle zhorší nebo vaše kočka začne narážet do předmětů;
- oko je bolestivé a vaše kočka mhouří nebo ho drží zavřené;
- oko je zarudlé nebo zakalené, případně je uvnitř vidět krev;
- tvar nebo velikost zornice se znatelně změní a vaše kočka má potíže s orientací.
Můžete najít veterináře ve svém okolí. Naléhavé vyšetření může potřebovat i takové oko, které zvenku vypadá zcela klidně.
Přehled
Cévnatka zásobuje sítnici potřebnými živinami a podporuje normální funkci celého oka. Zánět narušuje krevní oběh, poškozuje tkáň a způsobuje hromadění zánětlivé tekutiny. Zadní uveitida proto často postupuje bez povšimnutí majitele a diagnostikuje se nezřídka až ve chvíli, kdy už vzniknou komplikace.
Sítnice, která leží v blízkosti cévnatky, přijímá světlo a pomáhá vytvářet zrakové signály. Zánět, který postihuje cévnatku i sítnici, se nazývá chorioretinitida. Malá ohraničená změna nemusí vždy způsobit potíže se zrakem, kterých byste si všimli. Rozsáhlý zánět nebo poškození v okolí zrakového nervu může zrak podstatně ovlivnit.
Při vyšetření zadní strany oka mohou být kromě aktivního zánětu vidět i staré jizvy. Jejich rozlišení pomáhá určit, zda změna právě postupuje, nebo je výsledkem dřívějšího onemocnění. Vnější vzhled oka to sám o sobě neurčí: zadní část oka je potřeba vyšetřit vhodnými přístroji.
Příčiny
Mezi hlavní příčiny vzniku zadní uveitidy u koček patří zejména:
- infekce, například toxoplazmóza, virus kočičí imunodeficience (FIV), virus kočičí leukemie (FeLV), koronavirus a herpesvirus;
- plísňové a bakteriální infekce;
- celková zánětlivá onemocnění, včetně autoimunitních onemocnění;
- nádory v oku nebo jinde v těle;
- úrazy oka;
- následky dřívějšího zánětu v přední části oka.
Tento seznam však neznamená, že každá zjištěná infekce je přímou příčinou zadní uveitidy. Zánět oka spojený s kočičím koronavirem může být součástí infekční peritonitidy koček (FIP), běžný kontakt s koronavirem však není totéž co FIP. Toxoplazmóza může poškodit jak oko, tak i další orgány v těle. Většina koček nakažených toxoplazmou však viditelně neonemocní.
Příčina některých případů uveitidy zůstává i přes důkladná vyšetření nejasná. Imunitně zprostředkovaný zánět se posuzuje vyloučením jiných možných příčin, protože neexistuje žádný jednotlivý potvrzující test. Nádor, infekce a imunitně zprostředkovaný zánět vyžadují odlišné plány léčby. Nález na oku proto může vést i k vyšetření celého těla.
Rizikové faktory
Zadní uveitida se podle dostupných údajů častěji vyskytuje u koček, které:
- mají chronické virové infekce;
- nejsou očkované;
- mají oslabený imunitní systém;
- jsou starší;
- mají nádorové onemocnění.
O jednotlivých rizikových faktorech zadní uveitidy je k dispozici jen málo informací specifických pro kočky a chybějící očkování ani vyšší věk samy o sobě onemocnění nevysvětlují. Klinická toxoplazmóza je například pravděpodobnější při oslabené obranyschopnosti, stejný vzorec rizika však nelze použít na každou příčinu zánětu. Uveitida se tedy může rozvinout i u řádně očkovaných koček.
Hlavní příznaky
Uveitida se může dlouho rozvíjet bez povšimnutí, na ni však mohou upozornit tyto příznaky:
- zhoršený zrak a potíže s orientací;
- rozšířená zornice nebo změna jejího tvaru;
- zakalení nebo změna barvy v zadní části oka;
- krvácení do sítnice;
- citlivost na světlo;
- netečnost a snížená chuť k jídlu při celkovém onemocnění.
Rozšířená zornice není nálezem společným pro všechny formy uveitidy. Při zánětu v přední části oka může být zornice naopak malá a její tvar se může změnit kvůli zánětu nebo srůstům. Krvácení nebo zakalení v zadní části oka je obvykle nálezem při veterinárním vyšetření, a ne něčím, co byste mohli spolehlivě zkontrolovat doma.
Zhoršený zrak se u kočky může projevit například potížemi se schody, narážením do nábytku nebo obtížemi při hledání misky s krmivem a kočičího záchodu. Příznaky však mohou být i velmi nenápadné. Potíže se zrakem nemusí provázet silný výtok z oka a malé množství výtoku neukazuje, jak závažný je zánět.
Komplikace a následky
Bez včasné léčby může zadní uveitida u koček vést k:
- glaukomu neboli zvýšenému tlaku uvnitř oka;
- šedému zákalu;
- odchlípení sítnice;
- částečné nebo úplné slepotě;
- chronické bolesti a zhoršení kvality života.
Šedý zákal neboli katarakta je zakalení oční čočky. Liší se od zakalení způsobeného zánětlivými buňkami jinde v oku. Místo zakalení se zjišťuje při vyšetření, protože ovlivňuje další posouzení.
Glaukom se může rozvinout zejména tehdy, pokud zánětlivé buňky nebo jizvy po zánětu narušují odtok tekutiny z nitra oka. Vysoký tlak pak může přetrvávat, i když zánět jinak odezní. Proto může být potřeba sledovat nitrooční tlak i později, po odeznění zánětu.
Odchlípení sítnice znamená, že se sítnice oddělí od tkáně, která leží pod ní. U koček mohou být jeho možnou příčinou kromě zánětu i vysoký krevní tlak. Příčinu ztráty zraku proto nelze určit jen podle toho, že se sítnice odchlípila. Šance na návrat zraku závisí i na tom, zda už poškození nebylo trvalé.
Diagnostika u veterináře
Diagnóza zadní uveitidy se opírá zejména o:
- oftalmoskopii, tedy vyšetření zadní části oka;
- měření tlaku uvnitř oka, nazývané tonometrie;
- krevní testy k vyloučení infekčních onemocnění, jako je toxoplazmóza, FeLV, FIV a koronavirus;
- ultrazvuk oka při zakalení;
- celkové vyšetření k odhalení celkových onemocnění.
Veterinární vyšetření posuzuje přední i zadní část oka a v případě potřeby obě oči, i když jsou příznaky vidět jen na jednom. Tlak v zaníceném oku může být zpočátku nižší než normálně. Později se rozvíjející glaukom tlak zvyšuje, takže měření v různých fázích se mohou lišit.
Celkové vyšetření, posouzení krevního tlaku a laboratorní nebo zobrazovací vyšetření zvolená podle situace pomáhají odlišit zánět od jiných onemocnění, která zhoršují zrak. Ultrazvuk oka může například vyšetřit odchlípení nebo útvar, když zakalení brání pohledu na zadní část oka. Do dalšího vyšetření se v případě potřeby může zapojit veterinář se zkušenostmi s očními onemocněními.
Výsledky testů na infekce se vždy vykládají spolu s příznaky a dalšími nálezy. Pozitivní výsledek protilátek proti koronaviru ukazuje kontakt s virem; sám o sobě neurčuje FIP ani příčinu zánětu oka. Ani protilátky proti toxoplazmě se nevykládají jako jednoduchá odpověď ano–ne: posouzení ovlivňují různé typy protilátek a klinický stav kočky. Protilátky IgG u zdravé kočky mohou odrážet dřívější infekci.
Léčba a kontroly
Cílem léčby je zvládnout zánět v oku a zároveň léčit jeho příčinu. Zadní uveitida obvykle vyžaduje celkové léky, které působí v celém těle, aby se lék dostal do zadní části oka. Samotné oční kapky proto všechny potřeby léčby nepokryjí, i když mohou být potřeba při souběžných změnách v přední části oka.
To, jak se léky dostávají do tkání oka, ovlivňují jeho vlastní ochranné bariéry. Zánět může zvýšit jejich propustnost, s postupujícím hojením však tyto bariéry začnou znovu fungovat účinněji. Výběr léčby a její pokračování se proto posuzují podle nálezů. Nepředpokládejte, že lze všechny léky vysadit, protože povrch oka vypadá čistěji.
Lék zaměřený na infekci se volí podle potvrzeného nebo důvodně podezřelého původce onemocnění. Zánět spojený s nádorem nebo úrazem může vyžadovat jiný přístup. Současně se posuzuje vhodnost protizánětlivých léků vzhledem k možné infekci a dalším zdravotním potížím kočky. Nezačínejte z vlastní iniciativy s lékem, který byl dříve předepsán na jiný oční problém.
Pravidelná kontrolní vyšetření sledují kromě zraku a zánětlivých změn i nitrooční tlak, případné srůsty a potíže se sítnicí. Léky podávané ústy mohou vyžadovat i krevní testy ke sledování nežádoucích účinků. Oznamte klinice nové zvracení, změny chuti k jídlu nebo pití a výrazné změny chování. Intervaly kontrol se přizpůsobují závažnosti onemocnění a odpovědi na léčbu.
Prognóza je obecně lepší, pokud se zánět i základní příčinu podaří zvládnout dříve, než vznikne trvalé poškození tkáně. Těžká nebo opakující se uveitida zvyšuje riziko komplikací. Kromě ochrany zraku je cílem léčby i to, aby oko nebolelo. Pokud už byl zrak ztracen, veterinář přesto posoudí možnou bolest a potřebu další léčby.
Prevence
Riziko vzniku zadní uveitidy u koček lze snížit zejména:
- očkováním proti virovým infekcím;
- rychlou léčbou očních a celkových onemocnění;
- ochranou kočky před úrazy;
- pravidelnými vyšetřeními očí, zejména u starších koček.
Očkování nechrání před každou příčinou zánětu oka ani nenahrazuje vyšetření očních příznaků. Expozici toxoplazmě lze u koček omezit tím, že zabráníte lovu a nebudete krmit syrovým masem. Pamatujte také, že nález na oku u nemocné kočky může odhalit onemocnění postihující celé tělo: vyšetření by se neměla omezovat jen na místní léčbu oka.
Co je důležité pro majitele
Zadní uveitida je u koček vážné oční onemocnění, které často postupuje bez povšimnutí a zjistí se pozdě. Pamatujte, že jakékoli zhoršení zraku, změna v zadní části oka nebo neobvyklé chování vyžadují okamžité posouzení veterinárním oftalmologem. Včasné odhalení zánětu pomáhá zachránit zrak vaší kočky.
Časté otázky
Může zadní uveitida postihnout obě oči?
Ano, může. Uveitida může postihnout jedno oko, nebo obě oči současně. I když si změny všimnete jen na jednom, veterinář posoudí obě oči i možnost onemocnění postihujícího celé tělo.
Znamená pozitivní krevní test na koronavirus FIP?
Sám o sobě ne, pozitivní test FIP nepotvrzuje. Protilátky mohou být přítomny i u kočky bez FIP. Diagnóza se opírá o kombinaci nálezů a další vyšetření se volí podle příznaků kočky.
Proč zadní uveitida potřebuje víc než oční kapky?
Místně podaný lék, tedy oční kapky, nemusí v zadní části oka dosáhnout dostatečné koncentrace. Zadní uveitida obvykle vyžaduje celkovou léčbu, která působí v celém těle, a také léčbu základní příčiny.
Může být nitrooční tlak během zánětu nízký a později vysoký?
Ano, i to je možné. Uveitida může zpočátku souviset s nízkým tlakem, zánět, který naruší odtok tekutiny, však později může způsobit glaukom. Opakované měření nitroočního tlaku pomáhá tuto změnu odhalit.
Článek slouží k obecné informaci a nenahrazuje návštěvu veterináře. Pokud si všimnete prvních příznaků nemoci, obraťte se na svého veterináře.
Redakce Zvirinka
Zdroje
- Uveitis in Dogs and Cats, American College of Veterinary Ophthalmologists, citováno 3. listopadu 2026.
- Uveitis in Cats, VCA Animal Hospitals, citováno 3. listopadu 2026.
- Toxoplasmosis in Cats, Cornell Feline Health Center, citováno 3. listopadu 2026.
- GUIDELINE for Feline Infectious Peritonitis, European Advisory Board on Cat Diseases, citováno 3. listopadu 2026.
- The Ocular Fundus in Animals, Merck Veterinary Manual, citováno 3. listopadu 2026.
- Feline Vision Problems: A Host of Possible Causes, Cornell Feline Health Center, citováno 3. listopadu 2026.
- Routes of Administration for Ocular Medications in Animals, Merck Veterinary Manual, citováno 3. listopadu 2026.
