Očkování zdaleka nepotřebují všichni exotičtí mazlíčci. Důležité je nesplést si skupiny zvířat: králíci nejsou hlodavci (patří mezi zajícovce) a fretky jsou šelmy, příbuzné lasic a kun. Proto mají i jiná očkovací schémata.
Králíci – očkovat určitě
- Moribunda (hemoragické onemocnění králíků, RHD) – způsobují ji viry RHDV1 a RHDV2, úmrtnost je velmi vysoká. Virus se zanese na botách, s trávou a senem a šíří ho hmyz – proto je potřeba očkovat i králíky, kteří nechodí ven.
- Myxomatóza – přenášejí ji komáři a blechy, bez očkování končí téměř vždy smrtí.
Existují kombinované vakcíny proti myxomatóze a oběma typům RHD s každoročním přeočkováním i samostatné vakcíny. V oblastech s vysokým výskytem myxomatózy může veterinář doporučit přeočkování každých 6 měsíců. Schéma se řídí příbalovou informací zvolené vakcíny.
Fretky – očkovat
- Psinka – pro fretku je téměř vždy smrtelná. Vakcína registrovaná přímo pro fretky nemusí být v ČR dostupná; veterinář pak vybere vhodnou vakcínu a schéma.
- Vzteklina – povinná pro cesty do zahraničí (pas pro zvířata v zájmovém chovu) a doporučená u fretek s výběhem.
Hlodavci (morčata, potkani, křečci, činčily, osmáci) – obvykle se neočkují
Registrované vakcíny pro ně nejsou. Ochrana znamená:
- karanténa nových zvířat alespoň 30 dní;
- kvalitní seno a krmivo, čistá voda;
- klec bez průvanu a přehřívání;
- prohlídka u veterináře se zaměřením na exoty po koupi a jednou ročně.
Papoušci a další okrasní ptáci – obvykle se neočkují
Vakcíny proti newcastleské chorobě a dalším nemocem jsou vyvinuté pro drůbež. Registrovaná vakcína proti psitakóze (ornitóze) pro papoušky chované doma neexistuje. Prevence: karanténa 30–45 dní, nákup u ověřených chovatelů, PCR test na chlamydie u nového ptáka. Psitakóza je nebezpečná i pro lidi.
Plazi – vakcíny nejsou
Zdraví želv, ještěrů a hadů určují podmínky chovu: správná teplota, UV světlo, vlhkost a krmení. Mnoho plazů nosí bez příznaků salmonely, proto si po kontaktu myjte ruce, hlavně pokud máte doma děti.
Kdy hned k veterináři
- králík přestal žrát nebo nemá trus déle než 12 hodin (zástava trávení je akutní stav);
- otoky víček, nosu nebo uší u králíka (podezření na myxomatózu);
- pták sedí načepýřený na dně klece nebo má výtok z nosu;
- jakýkoli exot náhle zeslábne – nemoci u nich často zůstávají skryté až do poslední chvíle.
Zdroje
- WSAVA Guidelines for the Vaccination of Dogs and Cats, 2024 (část o fretkách).
- BSAVA Manual of Rabbit Medicine; příbalové informace vakcín proti RHDV1/RHDV2 a myxomatóze.
- Compendium of Measures to Control Chlamydia psittaci Infection Among Humans and Pet Birds (NASPHV, 2017).
Redakce Zvirinka
